Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti zachycení a recyklace živin při vypouštění rybníků
DOFEK, Jan
Tato diplomové práce se zabývá ověřením možností efektivního zachytávání sedimentů a živin z vody odtékající při výlovech rybníků. Zachytávání bylo testováno pomocí soustavy dvou barier z organického materiálu, jež měly za úkol dočasně vzdout vodu ve stoce a tím prodloužit dobu zdržení vody za účelem sedimentace částic. Sledování kvality vody bylo provedeno na osmi rybnících v Jihočeském kraji, které obhospodařuje rybářství Blatenská ryba, s.r.o. Sledovány byly tyto parametry: Nerozpuštěné látky 105; 550, celkový a rozpuštěný fosfor, celkový dusík, celkový uhlík, celkový organický uhlík, BSK5, CHSKCr, vápník, hořčík, draslík, železo celkové a rozpuštěné. Veškeré vzorky byly odvezeny pro zpracování v laboratořích státního podniku Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání obsahu živin v odebíraných vzorcích vody a sedimentu na profilech pod hrází (profil A) a pod druhou barierou (profil B). Průtokem vody přes dvě dočasné bariery docházelo ke zlepšení kvality vody. Statisticky byl prokázaný pokles téměř u všech sledovaných parametrů. Rozdíl mezi hodnotami koncentrace na profilu A pod rybníkem a pod druhou barierou (profil B) se nepotvrdil pouze u Ferozp. a u Prozp., kdy došlo k navýšení jejich koncentrace. Při vypouštění vody z rybníka a při samotném výlovu došlo k nárůstu všech sledovaných parametrů. Maximální hodnoty koncentrací byly zjištěny při výlovu u BSK5, NL105, NL550, Fe a Ferozp.. Po výlovu byly zjištěny maximální koncentrace u parametrů CHSKCr, TN, TP, TOC, TIC, TC, KNK4,5, Ca. Maximální hodnoty během výlovu jsou způsobeny aktivním pohybem ryb, lidí v lovišti a také plašením ryb, zátahy sítěmi, zvedáním podložní sítě a jadřením. Průtokem přes bariery se dosáhlo snížení koncentrací v odtékající vodě až o 50 %. U některých parametrů (TP) bylo dosažena retence až 90 %. Dle těchto zkušeností by měla být snaha hospodařících subjektů o zachytávání živin zejména od začátku výlovu až po uzavření výpusti a zastavení odtoku vody, kdy je možné jejich únik do povodí podstatně eliminovat. Průměrně bylo zachyceno 9 834 kg.ha-1 sedimentu (v surovém stavu). V tomto množství sedimentu bylo odtěženo 1015,89 kg TP (22,3 kg.ha-1), 206,04 kg TP (4,47 kg.ha-1), 294,11 kg K (6,56 kg.ha-1), 1 097,92 kg Ca (23,58 kg.ha-1) a 10 108,63 kg celkového uhlíku (220,69 kg.ha-1). V zachyceném sedimentu bylo průměrně obsaženo 4,47 kg.ha-1 P. Rozpuštěný fosfor je klíčovým parametrem v rámci problému eutrofizace. Výsledky analýz vody však ukázaly, že výlov rybníka není tak závažným problémem z pohledu rozpuštěného fosforu. Během výlovů majoritně převažovala vázaná forma fosforu s podílem v průměru 99 %. Výsledky by měly posloužit k rozvoji technologie zachytávání sedimentu a živin v odtékající vodě při výlovech rybníků. Bariéry z organického materiálu jsou schopny retence a sedimentace živin z odtékající vody z rybníků. Tím je možné docílit zlepšení kvality vypouštěné vody při výlovech rybníků.
Jak se mění kvalita vody na odtoku z rybníků při jejich výlovu
VÁGNER, Martin
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak a v jaké fázi výlovu se mění kvality vody odtékající z rybníků nejvíce. Byla sledována proměnlivost kvality vody a byla identifikována fáze výlovu, ve které se se zhoršuje kvalita vody nejvíce. Výsledky a postřehy by měly posloužit při rozvoji technologie k zachytávání sedimentu a živin a odtékajících z rybníků v průběhu výlovů. Sledování kvality vody bylo provedeno na dvanácti rybnících v Jihočeském kraji, které obhospodařuje Krajské školní hospodářství České Budějovice. Byly provedeny odběry vody a měření multiparametrální sondou YSI EXO 2 (teplota vody, koncentrace rozpuštěného kyslíku, konduktivita, turbidita a pH) v různých fázích výlovu. Ve stejné době byly provedeny odběry vody pro sledování nerozpuštěných látek, celkového fosforu, rozpuštěného fosforu a celkového dusíku. Vzorky vody byly odvezeny a zpracovány v laboratořích státního podniku Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. V našich výsledcích se potvrdilo, že vypouštění a výlov významně ovlivňují kvalitu vody dále v povodí. K největším nárůstům u nerozpuštěných látek, celkového fosforu a dusíku docházelo v době aktivního pohybu lidí a ryb v lovišti. Nárůsty tak byly největší v době stavění kádí, plašení ryb, zátahu nebo zvedání podložní sítě a jadření. Nejvyšší hodnoty nerozpuštěných látek, celkového fosforu a dusíku byly zaznamenány při dolovku na kesery a při povrchovém odtoku po skončení výlovu. Změny hodnot v průběhu výlovu však mohou být velmi výrazné a rychlé. Proto by měla být snaha o snížení koncentrací nerozpuštěných látek, celkového dusíku a fosforu od fáze zátahu až po uzavření výpustě. Rozpuštěný fosfor je v rámci problému eutrofizace vody klíčovým parametrem. Výsledky analýz vody ale ukázaly, že výlov není tolik závažným problémem z pohledu rozpuštěného fosforu. V průběhu výlovů jasně převažoval vázaný fosfor, jehož podíl byl v průměru nad 99 %. Kvalitu vody odtékající při výlovech z rybníků nejvíce ovlivňuje biomasa a typ obsádky. V menší míře také počasí, manipulace s vodou a typ výpustného zařízení.
Kvalita vody odtékající z rybníků v průběhu vypouštění a výlovu se zřetelem na bilanci fosforu a nerozpuštěných látek
FREIDINGER, Jan
Práce se věnuje vlivu výlovu rybníka na zhoršení kvality vody odtékající během vypouštěcí i výlovové fáze, především s ohledem na bilanci fosforu a nerozpuštěných látek. Cílem práce je přispět dílčím šetřením k debatě o vlivu rybničních akvakultur na eutrofizaci povrchových vod. Během šetření byly sledovány rybníky Fišmistr, Pěšák, Horák a Baštýř z Nadějské rybniční soustavy a rybník Vítek. Výsledky šetřeni potvrdily extrémní zhoršení kvality vody odtékající z rybníků během výlovu.
Podmínky prostředí při výlovu kaprového rybníka
PAVLÍČEK, Michal
Výlovy rybníků jsou nedílnou součástí rybochovného cyklu v rybníkářství a produkce ryb vůbec. Tato studie byla zaměřena na zjištění podmínek prostředí při výlovu rybníků, založené na porovnání hodnot v síti s rybami v lovišti a mimo síť. Měřené parametry zahrnovaly obsah a nasycení rozpuštěným kyslíkem, teplotu, pH, vodivost a zákal (turbiditu). Měření proběhlo během třech podzimních ( rybníky Potěšil, Jaroslavický dolní, Rod) a dvou jarních výlovů (rybníky Vrbenský přední a Vrbenský nový) vždy v průběhu vydávání ryb ze sítě (nevodu). Měřené parametry byly monitorovány v intervalech 30 minut v síti s rybami a mimo síť ve vzdálenosti 15 m. Při statistickém porovnání hladiny rozpuštěného kyslíku v síti a mimo ni s ohledem na biomasu ryb byl zjištěn statisticky významný rozdíl pouze u čtyřech zátahů z dvanácti vyhodnocených, což znamená, že držení ryb v síti v průběhu vydávání bylo odpovídajícím způsobem ošetřeno zavedením střiku. Při zastavení střiku se projevilo zhořšení podmínek v síti s rybami i samotném lovišti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.