|
|
Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě
NOVÁKOVÁ, Eliška
Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce. Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození přikrmovány a nebyly kojeny vůbec. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány. V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem mateřským, kravským a formulemi. Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily, požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit. Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka. Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré.
|
|
|
Charakteristika a metody stanovení vitaminů v masozeleninových přesnídávkách určených pro dětskou výživu
Piechowiczová, Markéta
Bakalářská práce na téma Charakteristika a metody stanovení vitaminů v maso-zeleninových přesnídávkách určených pro dětskou výživu byla zaměřena na získání souhrnných poznatků o výživě dětí, s ohledem na dostatečný příjem vitaminů ve stravě, které jsou následně charakterizovány společně s metodami jejich stanovení. Bakalářská práce je rozdělena na tři části. V první části jsou popsána jednotlivá období výživy dětí do 12. měsíce života. Jsou zde shrnuta výživová doporučení, přesněji potřeba živin v tomto věku, ale také problematika alergií, alternativní výživy a některých onemocnění,která můžou vést k hypovitaminózám. Druhá část práce je věnována charakteristice vitaminů, kde jsou zahrnuty chemické vlastnosti, vliv na organismus, výskyt v potravinách a doporučený denní příjem. Kapitola o výskytu v potravinách je vždy doplněna doporučením surovin s vysokým obsahem daného vitaminu, které je vhodné zařadit do příkrmů. V poslední části práce jsou zkompletovány metodiky stanovení vitaminů s ohledem na nejnovější trendy. Mezi tyto metody patří metoda chromatografická, spektrofotometrická, fluorimetrická, polarografická, mikrobiologická a kapilární elektroforéza.
|
|
|
Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy
HOFFMANNOVÁ, Aneta
Cílem mé bakalářské práce s názvem Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy je zjistit, jak přistupují maminky ke stravě svých dětí ve věku od počátku 2. do konce 12. měsíce. V teoretické části bakalářské práce jsem se soustředila na celkovou výživu kojenců, na mateřské mléko i na umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se v teoretické části věnovala lepku, který je v poslední době mezi odborníky velice rozebíraný, co se týče vlivu na pozdější vznik onemocnění zvané celiakie. I tomuto samotnému onemocnění jsem se věnovala v závěru teoretické části. Ve výzkumné části jsem se zaměřila především na to, zda maminky kojí či nikoliv, popřípadě jakou používají umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se zaměřila na různé druhy příkrmů, ve kterém měsíci dané příkrmy zařazují a jestli si je připravují maminky samy nebo jestli je kupují. Největší roli v mé práci hraje lepek a také to, kdy ho začínají maminky poprvé zařazovat do jídelníčku svých dětí. Ke zpracování výzkumné části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, v rámci kterého jsem získávala informace pomocí dotazníků rozdaných 50 maminkám majícím kojence ve věku od 2. do 12. měsíce. Větší část výzkumu jsem realizovala v Nemocnici České Budějovice a.s., během povinné praxe, zbylou část jsem získala od maminek, které mám v okolí místa bydliště. Celý výzkum jsem prováděla od listopadu 2015 do června 2016. Získané informace od maminek jsem rozdělila a vyhodnotila pomocí grafů a tabulky, ve které jsou získaná data podrobně rozepsána podle věkových skupin kojenců. Pomocí druhého krátkého dotazníku, ve kterém se otázky týkají zařazování lepku do stravy kojence, jsem získala informace od pediatrů a dětských zdravotních sester. Opět jsem větší část dotazníků vyplnila s pediatry a sestrami v Českobudějovické nemocnici, zbylé dotazníky jsem vyplnila v ordinaci pediatrů v okolí místa bydliště. Dotazníky určené pro pediatry a sestry jsem taktéž vyhodnotila pomocí grafů. V poslední části výzkumu jsem vytvořila vzorový jídelníček pomocí programu "Nutriservis Profesional", který je vhodný pro kojence ve věku 10 měsíců.
|
host ::
RSS.