Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výpočetní analýzy jaderného paliva tlakovodních jaderných reaktorů
Hřebačka, Michal ; Brně, Ondřej Šťastný, ONZHN SÚJB a FEKT VUT v (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výpočtem koeficientu násobení vybraných jaderných paliv pro tlakovodní reaktory s využitím dvou různých výpočetních nástrojů. Prvním z nich je poměrně jednoduchý kód UWB1, vyvinutý na půdě Západočeské univerzity v Plzni, druhým je oficiální a široce používaný výpočetní systém SCALE. Výsledky obou programů jsou porovnávány na sadě paliv používaných v Jaderné elektrárně Dukovany, přičemž jsou dále diskutovány s ohledem na jejich provozní a ekonomické vlastnosti. V závěrečné části je věnován prostor výsledkům analýzy geometrie paliv nabízených jednotlivými zájemci v souvislosti s projektem Dukovany II.
Inovativní jaderná paliva a výpočet jejich vyhořívání
Pibil, Vojtěch ; Lovecký,, Martin (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá pokročilými jadernými palivy se zvýšenou havarijní tolerancí. V práci jsou shrnuty řešení výrobců jaderných paliv, jsou popsány jejich problémy a výhody oproti aktuálně používanému palivu. V další části se provádějí výpočty na palivu z telluridů a germanidů uranu. Z výsledků těchto výpočtů se následně určí, jestli se některý z izotopů telluru nebo germania chová jako vyhořívající absorbátor.
Aktuální trendy ve výzkumu a výrobě jaderného paliva
Bílý, Lukáš ; Mičian, Peter (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V mojí bakalářské práci řeším využití pokročilých jaderných paliv v jaderných elektrárnách, která jsou odolná proti případným nehodám. Moje práce se zaměřuje především na inovaci pokrytí paliva. Cílem bylo vybrat několik konceptů a následně je pomocí programu UwB1 otestovat. Program UwB1 nám pomocí simulace nabídl představu o tom, jak se mění koeficient násobení v průběhu procesu vyhořívání jaderného paliva v reaktoru. Na základě získaných výsledků byl pak vybrán jeden využitelný koncept.
Použité jaderné palivo a jeho vlastnosti
Jestřáb, Tomáš ; Řež,, Martina Malá, Centrum výzkumu (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelů vyhořívání jaderného paliva používaných na Jaderné elektrárně Dukovany – původně projektovaného neprofilovaného paliva s tříletým cyklem, inovovaného profilovaného paliva s čtyřletým cyklem a současného paliva Gd-2M+ s pětiletým palivovým cyklem. Modely jsou vytvořeny pomocí výpočetního kódu UWB1, který umožňuje rychlý výpočet vyhořívání jaderného paliva. Výstupy z těchto modelů jsou v práci přehledně graficky zpracovány a na bázi teoretického základu, zahrnující informace o vnějším jaderném palivovém cyklu se zaměřením na jeho střední a zadní část, analyzovány z hlediska vyhoření, původního obohacení či době ozařování v aktivní zóně jaderného reaktoru.
Aktuální trendy ve výzkumu a výrobě jaderného paliva
Bílý, Lukáš ; Mičian, Peter (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V mojí bakalářské práci řeším využití pokročilých jaderných paliv v jaderných elektrárnách, která jsou odolná proti případným nehodám. Moje práce se zaměřuje především na inovaci pokrytí paliva. Cílem bylo vybrat několik konceptů a následně je pomocí programu UwB1 otestovat. Program UwB1 nám pomocí simulace nabídl představu o tom, jak se mění koeficient násobení v průběhu procesu vyhořívání jaderného paliva v reaktoru. Na základě získaných výsledků byl pak vybrán jeden využitelný koncept.
Použité jaderné palivo a jeho vlastnosti
Jestřáb, Tomáš ; Řež,, Martina Malá, Centrum výzkumu (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelů vyhořívání jaderného paliva používaných na Jaderné elektrárně Dukovany – původně projektovaného neprofilovaného paliva s tříletým cyklem, inovovaného profilovaného paliva s čtyřletým cyklem a současného paliva Gd-2M+ s pětiletým palivovým cyklem. Modely jsou vytvořeny pomocí výpočetního kódu UWB1, který umožňuje rychlý výpočet vyhořívání jaderného paliva. Výstupy z těchto modelů jsou v práci přehledně graficky zpracovány a na bázi teoretického základu, zahrnující informace o vnějším jaderném palivovém cyklu se zaměřením na jeho střední a zadní část, analyzovány z hlediska vyhoření, původního obohacení či době ozařování v aktivní zóně jaderného reaktoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.