|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
|
Zátěžové aspekty práce na urgentním příjmu z pohledu zdravotnického záchranáře
VELDA, Jakub
Problematika profesní zátěže byla do současné doby prozkoumána především v prostředí zdravotnických záchranných služeb, avšak šetření na poli oddělení urgentních příjmů bylo a je oblastí mnohem méně probádanou. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle: Vyhodnotit nejvíce zátěžové situace na urgentním příjmu. Porovnat zátěžové aspekty zdravotnických záchranářů na pracovištích urgentního příjmu se ZZS. Navrhnout způsoby vyrovnání se se zátěží na urgentním příjmu. Pro naplnění cílů práce byly položeny dvě výzkumné otázky: Dokáží u sebe zdravotničtí záchranáři, pracující na urgentním příjmu, popsat zatěžující faktory? Shodují se nejvíce zátěžové situace při práci na urgentním příjmu a ZZS? Otázky byly řazeny do čtyř oblastí. První oblast pojednávala o zátěžových faktorech a jejich porovnání se ZZS. Respondenti zde byli dotazováni na názor, v čem shledávají svou práci obtížnější, a v čem jednodušší oproti ZZS. Dále pak jaké situace vnímají jako nejsložitější na psychiku a zda mají z něčeho ve službě strach, či se nechtějí s něčím v životě setkat. Ve druhé oblasti jsme se s respondenty snažili vrátit k následkům situací prožitých během služby. Bylo zjišťováno, zda se během své služby na urgentním příjmu někdy setkali se situacemi, kterými se cítili ovlivněni, a jaké situace to byly. Třetí oblast se týkala odborné intervence. Zde bylo od respondentů zjišťováno, zda někdy v souvislosti s nějakou situací ve službě vyhledali odbornou psychologickou pomoc. Následně také zda mají takovou pomoc k dispozici v rámci svého pracoviště. Nakonec měli respondenti pohovořit o svém názoru na odbornou psychologickou pomoc v souvislosti se svou profesí. Poslední čtvrtá oblast se zabývala vyrovnáváním se a zvládáním stresu. V této oblasti bylo zjišťováno, zda se respondenti nějak snaží odbourat stres během služby, či se s někým k takovým situacím vrací. Respondenti pak měli odpovědět na to, zda mají nějaký druh aktivního odpočinku a jak často se mu věnují. Poté následoval prostor pro zodpovězení otázek týkajících se problematiky kouření, alkoholu a látek ovlivňujících psychiku. Díky výzkumem podloženému stanovení, že nejnáročnější situace na oddělení urgentního příjmu se týkají úmrtí nebo vážného zdravotního stavu mladého člověka nebo dítěte, bylo možné vyslovit tezi, že zdravotničtí záchranáři pracující na urgentním příjmu, u sebe dokázali popsat zatěžující faktory. Z výsledků bylo taktéž možné konstatovat, že se zátěžové situace na pracovištích urgentního příjmu a ZZS liší. Ovšem je zapotřebí podotknout, že ačkoli zátěžové situace a jejich vnímání vykazují určité odlišnosti, ve vnímání náročnosti práce na urgentním příjmu hraje roli určitá subjektivita. Z výsledků rovněž vyplynulo, že respondenti vnímají svou zátěž, v porovnání se zátěží u ZZS, jako lehčí. Vnímání nejvíce zátěžových situací týkající se vážných stavů a úmrtí mladých lidí a dětí, bylo však u zdravotníků těchto dvou subjektů rysem společným. Využití této práce by mohlo v praxi přispět k vytvoření koncepce preventivního i intervenčního programu, jako nástroje zvládání stresu, vycházející z těchto výsledků a zmíněných bodů. Bylo by zapotřebí je jen modifikovat na prostředí urgentního příjmu a na situace, které jsou shledávány respondenty jako náročné.
|
|
|
Problematika práce všeobecné sestry na oddělení urgentního příjmu
PŘEMILOVÁ, Zdeňka
Při provádění kvalitní ošetřovatelské péče u klientů na oddělení urgentního příjmu musí mít sestra dostatek odborných vědomostí a zkušeností. Na oddělení urgentního příjmu se sestry setkávají s klienty, u kterých se náhle změnil zdravotní stav. U těchto klientů se zdravotní stav vyvíjí někdy i velmi dramaticky a záleží nejen na odborných znalostech a dovednostech, ale také na komunikačních a organizačních schopnostech sester. Komunikace v ošetřovatelském procesu je vnímána nejen jako prostředek k vytváření mezilidských vztahů, ale je i významným prvkem ke zkvalitnění ošetřovatelské péče. Právě proto je potřeba přizpůsobit jednání s klientem a jeho blízkými tak, aby bylo dosaženo efektivní a účinné spolupráce. Při poskytování ošetřovatelské péče u těchto klientů jsou na sestru kladeny vysoké psychické a fyzické nároky, které mohou vést až k syndromu vyhoření. Cílem této práce bylo zpracovat problematiku a specifika práce sester pracujících na oddělení urgentního příjmu. Před zahájením výzkumu jsme si stanovili výzkumnou otázku: ,,Jaká specifika má práce všeobecných sester na oddělení urgentního příjmu?`` Tato otázka byla zodpovězena ve výzkumné části bakalářské práce. pomocí kvalitativní formy výzkumného šetření, metodou polostandartizovaného rozhovoru. Rozhovor obsahuje 31 otázek. Rozhovory byly anonymní a byly prováděny na oddělení urgentního příjmu ve Fakultní nemocnici Motol a Plzeň s osmi sestrami, které zde pracují. Na základě získaných dat byly zpracovány kazuistiky, ze kterých byly následně vytvořeny kategorizační tabulky s nejdůležitějšími údaji získanými výzkumem. Naším výzkumným šetřením a splněním cíle našeho výzkumu jsme potvrdili, že je práce sester na oddělení urgentního příjmu vysoce náročná jak po odborné stránce, tak po stránce psychické. Na oddělení UP je od sestry vyžadováno, aby rychle posoudila a zhodnotila stav klienta a během zlomku času na něj adekvátně reagovala. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry pracující na oddělení urgentního příjmu vnímají jako negativní aspekty ovlivňující jejich práci hlavně překonávání komunikačních bariér v komunikaci s klientem a jeho blízkými a snížení prestiže povolání sestry. Mezi základní specifika práce sester na oddělení UP patří rychlé rozhodování, náročnost urgentních situací, psychická a fyzická zátěž a komunikace s klientem a jeho blízkými.
|
host ::
RSS.