Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Energetická náročnost výroby umělého sněhu
Křepela, Radim ; Fiedler, Jan (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce informuje o vzniku, historii a přínosu technického zasněžování. Seznamuje o tom, z čeho se sněžná zařízení skládají a jakými procesy se umělý sníh vyrábí. Dále uvádí zjištěnou cenu vyrobené tuny sněhu z jednotlivých komerčně dostupných zařízení. V praktické části se práce zabývá výpočtem zmrznutí kapky pro různé vstupní parametry vody, prostředí a zařízení. Vzorový výpočet byl proveden pro padající kapku ze sněžné tyče. Kapka vypouštěné vody měla velikost 0,3 mm a teplotu 2 °C. Teplota prostředí byla zvolena na -10 °C. Dále také byla stanovena trajektorie kapky ze sněžného děla. V konstrukčním návrhu byla navržena konkrétní sněžná tyč pro zadané parametry, včetně rychlosti proudění prostředí. Výsledky byly následně porovnány se sněžnými tyčemi, které jsou na trhu volně dostupné.
Studium odolnosti skládané střešní krytiny proti zafoukávání sněhu
Staňková, Veronika ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Zach, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zafoukávání sněhu pod skládané střešní krytiny. Při řešení teoretické části bylo zjištěno, že v současné době neexistuje zkušební metoda, kterou by se možnost zafoukávání sněhu pod skládanou střešní krytinu měřilo. Proto byla navržená zcela nová metodika pro provádění zkoušky včetně zkušebního zařízení, pomocí které se dá měřit množství sněhu, které se dostane pod skládanou střešní krytinu.
Studium odolnosti skládané střešní krytiny proti zafoukávání sněhu
Staňková, Veronika ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Zach, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zafoukávání sněhu pod skládané střešní krytiny. Při řešení teoretické části bylo zjištěno, že v současné době neexistuje zkušební metoda, kterou by se možnost zafoukávání sněhu pod skládanou střešní krytinu měřilo. Proto byla navržená zcela nová metodika pro provádění zkoušky včetně zkušebního zařízení, pomocí které se dá měřit množství sněhu, které se dostane pod skládanou střešní krytinu.
Energetická náročnost výroby umělého sněhu
Křepela, Radim ; Fiedler, Jan (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce informuje o vzniku, historii a přínosu technického zasněžování. Seznamuje o tom, z čeho se sněžná zařízení skládají a jakými procesy se umělý sníh vyrábí. Dále uvádí zjištěnou cenu vyrobené tuny sněhu z jednotlivých komerčně dostupných zařízení. V praktické části se práce zabývá výpočtem zmrznutí kapky pro různé vstupní parametry vody, prostředí a zařízení. Vzorový výpočet byl proveden pro padající kapku ze sněžné tyče. Kapka vypouštěné vody měla velikost 0,3 mm a teplotu 2 °C. Teplota prostředí byla zvolena na -10 °C. Dále také byla stanovena trajektorie kapky ze sněžného děla. V konstrukčním návrhu byla navržena konkrétní sněžná tyč pro zadané parametry, včetně rychlosti proudění prostředí. Výsledky byly následně porovnány se sněžnými tyčemi, které jsou na trhu volně dostupné.
Vliv umělého zasněžování na bilanci odtoku v horských povodích
Murdychová, Pavlína ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu technického zasněžování na horská povodí. Úvodní část je rešerší české i zahraniční dostupné literatury o obecných vlastnostech umělého sněhu a jeho vlivu na jednotlivé přírodní sféry i s ohledem na klimatické změny. Druhá analytická část hodnotí změnu vodní bilance a odtokového režimu ve vybraných horských povodích v Krkonoších. Jsou zpracována data měsíčních průtoků ze tří vodoměrných stanic - Vestřev (Labe), Horní Staré Město (Úpa), Dolní Sytová (Jizera) od roku 2003 do současnosti a dále data odběru vody pro zasněžování za období 2001-2011 z těchto tří povodí. Technickým zasněžováním nedochází v dlouhodobém hledisku k výrazným změnám na průtocích, pouze ke změně jejich ročního rozložení. Vliv na bilanci odtoku by byl prokazatelnější v rámci malých povodí. Klíčová slova: umělý sníh, zasněžování, vodní bilance
Analýza environmentální situace lyžařských sjezdových areálů ve vybraném chráněném území
Rejchrt, Pavel
V rámci diplomové práce s názvem Analýza environmentální situace lyžařských sjezdových areálů ve vybraném chráněném území si kladu za cíl identifikovat areály sjezdového lyžování v chráněné krajinné oblasti Orlické hory a posoudit environmentální dopady jejich provozu. Za tímto účelem jsem nejprve vytyčil potenciální environmentální dopady lyžařských areálů na životní prostředí a společnost. Následně jsem charakterizoval oblast CHKO Orlické hory, s důrazem na přírodní podmínky a turistické využití území. Poté jsem charakterizoval jednotlivé lyžařské areály v CHKO a vymezil nejrizikovější environmentální faktory jejich provozu. Z hodnocení environmentální situace lyžařských areálů vyplývá, že největší environmentální dopady v území způsobují umělé zasněžování, ozvučení, resp. celková produkce hluku, a osvětlení areálů při provozu večerního lyžování. Další dopady způsobují doprovodné aktivity areálů a v návaznosti na působení areálů i celkový rozvoj turistického ruchu v CHKO Orlické hory.
Srovnání vegetace sjezdových tratí s umělým a přírodním sněhem v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy
KOCKOVÁ, Jitka
Vegetation cover of 24 ski slopes both with artificial and natural snow was studied; on each slope 5 phytocenological relevés measuring 4 x 4 metres were taken. A method of direct gradient analysis (RDA) was used to detect differences in composition of phytocenological reléves on the ski slopes with natural or artificial snow. However, no impact of use of artificial snow on vegetation was identified. During the winter season of 2009 and of 2010 samples of artificial and natural snow were taken for chemical analyses. The chemical composition differed significantly; artificial snow contained more NO3-, SO42- and Ca2+ ions and its pH was more alkaline in comparison with natural snow.
Srovnání vegetace sjezdových tratí s umělým a přírodním sněhem v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy
KOCKOVÁ, Jitka
Vegetation cover of 24 ski slopes both with artificial and natural snow was studied; on each slope 5 phytocenological relevés measuring 4 x 4 metres were taken. A method of direct gradient analysis (RDA) was used to detect differences in composition of phytocenological reléves on the ski slopes with natural or artificial snow. However, no impact of use of artificial snow on vegetation was identified. During the winter season of 2009 and of 2010 samples of artificial and natural snow were taken for chemical analyses. The chemical composition differed significantly; artificial snow contained more NO3-, SO42- and Ca2+ ions and its pH was more alkaline in comparison with natural snow.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.