|
|
Zvládání mimořádných událostí v působnosti PČR
ŠÍR, Martin
Tato diplomová práce pojednává o zvládání mimořádných událostí v kompetenci Policie ČR se zaměřením na nasazení nově vzniklé funkce velitele policie. V první části práce je definována mimořádná událost, dále se zde pojednává o vzniku a důvodech vzniku velitele policie a způsobu velení na místě mimořádné události. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum pomocí strukturovaných rozhovorů s veliteli základních složek IZS v Praze. Následně je provedena kazuistika rozborem dvou vybraných mimořádných událostí. Na závěr pak dotazníkové šetření se zaměřením na znalost velitele policie řadových příslušníků základních složek IZS.
|
|
|
Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu z pohledu zdravotnického záchranáře
PYTEL, Filip
Bakalářská práce s názvem "Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu z pohledu zdravotnického záchranáře" je zaměřena na systém spolupráce základních složek integrovaného záchranného systému, především pak na činnosti zdravotnických záchranářů a poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Spolupráce těchto složek na místech mimořádné události nebo náhlého postižení zdraví osob není výjimkou. Pro efektivní zvládnutí takových situací je potřeba, aby všichni členové zasahujících složek zvládali postupy dané souborem dokumentů nazvaným "Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu", a díky tomu tak bylo provádění záchranných a likvidační prací co nejefektivnější. Teoretická část této práce shrnuje informace o základních složkách integrovaného záchranného systému, které vycházejí ze zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, a popisuje úlohy zdravotnické záchranné služby během jednotlivých typových činností, vyplývajících právě z "Katalogu typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu". V praktické části jsou vyhodnoceny rozhovory se zdravotnickými záchranáři, zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, zaměřené na jejich povědomí ohledně typových činností integrovaného záchranného systému. Z výsledků výzkumu plyne, že hloubka informací týkajících se typových činností se u každého jednotlivce liší v závislosti na jejich individuálním přístupu k dané problematice. Nelze tudíž jednoznačně říci, zda mají zdravotničtí záchranáři dostatečné či nedostatečné povědomí o typových činnostech při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Zhodnocení využívání Katalogu typových činností integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí
RATAJ, Martin
Pro snížení ztrát na životech a zdraví obyvatel, životním prostředí, zvířatech a majetku při vzniku mimořádných událostí byl zřízen integrovaný záchranný systém, čímž se rozumí koordinovaný postup jeho složek při řešení těchto událostí. Pro účelnou funkčnost většího počtu složek při součinnosti u provádění záchranných a likvidačních prací byly vytvořeny sjednocující postupy pod názvem Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Katalog obsahuje patnáct typových činností, jež se zabývají patnácti mimořádnými událostmi, jejichž vznik hrozí na území České republiky. Každá typová činnost poté obsahuje postup řešení mimořádné události a seznam složek, které se na jejich řešení budou podílet. KTČ by tak měl sloužit jako návod pro úspěšné zvládnutí mimořádných událostí v něm řešených. Teoretická část práce se věnuje jednotlivým typovým činnostem, u kterých jsou uvedeny podmínky pro jejich užití, výčet vázaných složek a stručný postup provádění záchranných a likvidačních prací. Jedním z cílů práce bylo zhodnotit využívání jednotlivých typových činností uvedených v Katalogu typových činností při řešení mimořádných událostí složkami IZS v České republice v letech 2010 - 2014 a druhým cílem bylo navrhnout zpracování dalších typových činností pro zařazení do katalogu. Oba dva cíle byly naplněny. Výzkumná část práce probíhala metodikou analýzy a rešerše dostupných materiálů, zejména statistických ročenek zásahů složek IZS za uvedené roky. Sběrem dat v rámci kvalitativního výzkumu a to formou řízeného rozhovoru s příslušníky hasičských záchranných sborů krajů. Po provedení analýzy a rešerše dat získaných od MV- generálního ředitelství HZS ČR byla data statisticky zpracována do tabulek a grafů a následně porovnávána s daty získanými od respondentů, kteří byli podrobováni řízeným rozhovorům. Respondenti byli vybráni z řad příslušníků hasičských záchranných sborů, kde byl osloven vždy jeden příslušník z každého kraje ČR. Osloveno tedy bylo 14 respondentů, z nichž 13 bylo ochotných poskytnout rozhovor týkající se dané problematiky. Osnova rozhovoru se skládala z 10 otázek, které měly rozklíčovat, zda je v určeném kraji užíván KTČ složek IZS při řešení mimořádných událostí. Ve statistických výsledcích dat získaných od MV- GŘ HZS ČR se ukázalo, že většina mimořádných událostí řešených pomocí postupů typových činností spíše stagnuje nebo narůstá. Pokles se objevil pouze u dopravních nehod řešených při vyhlášení druhého a vyššího stupně poplachu. Z rozhovorů s příslušníky hasičských záchranných sborů vyplynulo, že KTČ složek IZS je v drtivé většině používán pro řešení mimořádných událostí, které splňují prvky užití. Nejčastěji je tomu u dopravních nehod a demonstrování úmyslu sebevraždy. Naopak nejméně dochází k výskytu a tudíž i k užití KTČ při zajišťování veřejného pořádku při shromážděních a technopárty a u chřipky ptáků. Kraje nejčastěji řešící mimořádné události dle výsledků jsou Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Na opačném konci se z hlediska vytížení ocitl Olomoucký kraj. Pomocí komparace, porovnávající četnosti řešení mimořádných událostí pomocí KTČ vzhledem k celkovému počtu řešeních mimořádných událostí pomocí KTČ na území ČR, byl ustanoven Jihomoravský kraj, jako nejlépe užívající kraj typových činností k řešení mimořádných událostí. Nejhůře užívajícím je oproti němu určen Karlovarský kraj. Navrženými mimořádnými událostmi pro zařazení do KTČ jsou mimořádné události s výskytem vysoce nebezpečných nákaz, zřícení budov, zvládání migrační vlny a teroristický útok. Výzkumná otázka byla položena takto: Jsou typové činnosti složek IZS při společném zásahu využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených? Zodpovězení výzkumné otázky zní kladně. Typové činnosti složek IZS při společném zásahu jsou využívány k řešení mimořádných událostí v nich řešených.
|
|
|
Příprava policistů služebně zařazených na obvodních odděleních Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí a krizových situací a plnění typových činností IZS
THON, Tomáš
Práce shrnuje problematiku IZS, popisuje systém přípravy v problematice krizového řízení. v rámci IZS a je podpořena kvantitativním výzkumem dvou skupin respondentů. Výzkum ukázal, že neznalost policistů může v případě ohrožení života či zdraví obyvatel prodloužit čas k poskytnutí pomoci, odvrácení působení rizik a tím i přivodit ztrátu na životech, zdraví, majetku nebo životním prostředí. Cílem práce bylo posouzení právních předpisů České republiky a interních aktů řízení PČR, které řeší problematiku krizového řízení, zda tyto normy dostatečným způsobem řeší přípravu policistů v oblasti krizového řízení. Druhým cílem bylo zjištění a vyhodnocení znalostí policistů služebně zařazených na obvodních odděleních Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje v oblasti krizového řízení a třetím cílem bylo vypracování návrhu metodiky, podle které by byla prováděna odborná příprava policistů na řešení mimořádných událostí (plnění úkolů z Typových činností IZS) a krizových situací. Pro zpracování této práce byly dány dvě hypotézy: 1. Právní předpisy České republiky a interní akty řízení Policie České republiky platné na území Jihočeského kraje dostatečným způsobem řeší fungování Policie České republiky jako jedné z hlavních složek IZS při řešení mimořádných událostí a krizových situací. 2. Policisté služebně zařazení na obvodních odděleních Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje jsou dostatečným způsobem seznámeni s problematikou krizového řízení, Typovými činnostmi složek IZS při společném zásahu. Pro zjištění, zda právní předpisy dostatečně řeší problematiku fungování Policie České republiky jako jedné z hlavních složek Integrovaného záchranného systému, bylo využito právních předpisů České republiky, interních aktů řízení Ministerstva vnitra, Policie České republiky a literárních zdrojů, které se touto problematikou zabývají. Po zpracování těchto zdrojů bylo zjištěno, že české právní předpisy a interní akty řízení do úrovně pokynů Policejního prezidia řeší tuto problematiku dostatečně, avšak pokyn ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje řeší školení v periodicitě 3 let a to pouze u vedoucích obvodních oddělení.
|
|
|
Biohazard a připravenost záchranných složek
KLÍMOVÁ, Veronika
Biohazard a připravenost záchranných složek V této bakalářské práci se zabývám biohazardem a připraveností záchranných složek. O této problematice se mluví velmi málo, i když nás čím dál více některé skupiny upozorňují na hrozící nebezpečí a paniku s ním spojenou, hlavně díky terorismu. Poté následuje část zabývající se vyhlášením poplachu, poskytováním zdravotní péče na místě mimořádné události a následným tříděním raněných s ukázkou registrační karty, která usnadňuje orientaci o stavu postiženého. Dále jsou zde rozebrány úkoly a činnosti základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) kde nesmí chybět rozebrání typové činnosti u nálezu předmětu s podezřením na přítomnost B-agens. Okrajově je zde zmíněna činnost NBC (nuclear, biological, chemical) týmů podílejících se na zvládání kontaminace a zaměřené na další jednání. Následující kapitola rozebírá nejrůznější typy ochranných pomůcek, které jsou schopné nás ochránit před působením B-agens. Tato část přechází na mechanismy a způsoby dekontaminace společně s dalšími opatřeními proti rozšíření kontaminace. Další část práce se zabývá biologickými zbraněmi respektive B-agens způsobující nejrůznější choroby a onemocnění. Jsou proto rozděleny podle kategorií a původce. Postupně jsou zde, podle závažnosti, tyto infekční onemocnění popsány. Cílem této práce bylo popsání nejvýznamnějších bojových biologických látek, které by mohly být zneužité teroristickými organizacemi a postup složek IZS při společném zasahování. Hypotézami jsem se snažila zjistit, zda je dostatečná informovanost a materiální zabezpečení v základních složkách integrovaného záchranného systému. Sestavila jsem tedy anonymní dotazník s 21 otázkami, kde byla správná vždy pouze jedna odpověď. Tento dotazník jsem rozdala na stanoviště záchranné služby, hasičského záchranného sboru a policie ČR v jihočeském kraji.
|
|
|
Problematika nestandardních postupů využívaných i v rámci integrovaného záchranného systému
ŘEPA, Libor
Téma diplomové práce zní {\clqq}Problematika nestandardních postupů využívaných i v rámci integrovaného záchranného systému``. Nestandardní postupy se v současné době využívají ve většině odvětví a tyto postupy se mohou vyskytnout i v integrovaném záchranném systému. Práce popisuje současný stav základních složek integrovaného záchranného systému a jeho dokumentaci, ve které jsou uvedeny postupy jednotlivých složek pro řešení krizových situací. Následuje popis terorismu jako celosvětového fenoménu posledních let se stručným popisem vybraných typů, zbraní či hrozeb terorismu a dále i rozsah možností využití programu TerEx, který je určen pro rychlý odhad následků pro případný či uskutečněný teroristický útok. V další části práce je zjištěna existence všech dostupných materiálů a postupů, kterými jsou základní složky integrovaného záchranného systému povinny se řídit při řešení vybraných krizových situací. Následně jsou v programu TerEx vyhodnoceny a popsány vybrané krizové situace, dále popis dostupných postupů, které by v tomto případě použily základní složky integrovaného záchranného systému. Dílčím cílem práce je zjistit, zda se dají použít standardní postupy ve vybraných krizových situacích, aniž by se použilo postupu nestandardního. V závěru se práce zabývá analýzou a zhodnocením stanovené hypotézy: {\clqq}Složky IZS jsou připraveny zajistit bezpečnost a zdraví osob při vzniku mimořádných situací``, přičemž se tato hypotéza potvrdila. Výsledky této práce mohou být využity k doplnění a rozšíření postupů uvedených v typových činnostech složek IZS, které jsou vodítkem pro řešení vzniklých krizových situací.
|
|
|
Biologické zbraně a připravenost složek IZS na biologický útok
KVÍDEROVÁ, Lenka
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma Biologické zbraně a připravenost složek IZS na biologický útok. V poslední době se stal bioterorismus jedním z nejdůležitějších světových problémů. Teroristické organizace, které by zneužily biologické zbraně jako nástroj nátlaku a vydírání k prosazení vlastních zájmů, by za svůj cíl útoku vybraly především civilní obyvatelstvo. V ochraně obyvatelstva před touto hrozbou, hraje integrovaný záchranný systém důležitou roli. Cílem této práce je poukázat na problematiku biologických zbraní, nastínit možnosti produkce těchto nebezpečných látek, informovat o tom, jak mohou být tyto biologické prostředky šířeny mezi obyvatelstvo a hlavně upozornit na nejvýznamnější zástupce biologických zbraní. Dále popsat integrovaný záchranný systém a jeho jednotlivé složky, které se účastní řešení mimořádných situací s výskytem B-agens. Pro zjištění připravenosti základních složek IZS na biologický terorismus, byl sestaven dotazník, který byl následně předán příslušníkům hasičského záchranného sboru, Policie ČR a zdravotnické záchranné služby k vyplnění. V práci byla ověřována hypotéza, zda složky IZS jsou dostatečně připraveny na biologický útok. Konfrontací získaných informací z literatury, legislativy, elektronických zdrojů a výsledků z dotazníkového šetření, byla v závěru formulována odpověď na položenou hypotézu, a to, že složky integrovaného záchranného systému nejsou v současné době dostatečně připraveny na biologický útok.
|
|
|
Biologický terorismus - nová hrozba v rukou extrémistických skupin
FUČÍK, Miroslav
V předložené bakalářské práci řeším problematiku nebezpečnosti zneužití biologických látek některými radikálně smýšlejícími skupinami k prosazení svých cílů na úkor naší společnosti a zda jsou složky integrovaného záchranného systému dostatečně připravené na podobný druh hrozby a na případnou likvidaci následků. Dnes, kdy dochází k eskalaci napětí mezi radikálně smýšlejícími skupinami islámských fundamentalistů na straně jedné a vyspělým západem na straně druhé, je zneužití B-agens jako prostředku zbraně hromadného ničení velice aktuální. Nebezpečí použití těchto látek jako zbraní spočívá především v nenápadnosti a nenadálosti rozšíření mezi civilní obyvatelstvo. Je nutné si uvědomit, že přes zákaz výroby a držení těchto látek je v současné době stále k dispozici široký arzenál zbraní hromadného ničení s těmito látkami a to především v zemích bývalého Sovětského svazu. Problematika zneužití biologických činitelů jako možný teroristický útok je ve stále více se globalizujícím světě, kde se nachází i Česká republika postupně reálnější. Stáváme se tak postupně místem, kde se musíme připravit na možnosti, že i u nás se takové případy útoků mohou stát. Už jen sama hrozba použití těchto látek vyvolává řadu otázek, zda je náš bezpečnostní systém připraven řešit tento druh mimořádných událostí. Tato oblast pokrývá široké spektrum vědeckých oborů, a proto se zde nesnažím řešit jednotlivé problémy do hloubky, ale zaměřuji se spíše na řešení mimořádné situace, která by mohla nastat v případě použití B-agens z hlediska zásahu složek IZS. V práci je ověřována hypotéza, že "bioteroristé" dokáží při malém množství vynaloženého úsilí dosáhnout vysokého účinku svého jednání. Porovnáním a prostudováním dostupných materiálů jsem zjistil, že i přesto že po stránce teoretické jsou všechny materiály na vysoké úrovni propracovanosti, tak na straně druhé, praktické, nejsou složky integrovaného záchranného systém dostatečně připraveny a vybaveny na podobný druh případného nebezpečí a řešení podobné mimořádné události.
|
host ::
RSS.