|
Stanovení možností zvyšování vazného potenciálu el. popílků pro výrobu cementových kompozitů
Jančaříková, Denisa ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Kulísek, Karel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Záměrné používání elektrárenských popílků při výrobě betonu se uplatňuje již desítky let, ovšem v poslední době směřují trendy k maximalizaci jejich užitných vlastností. Jedná se o různé druhy aktivací od chemické, přes termickou po mechanickou. U chemické aktivace se přidává alkalické činidlo, které naleptáním skelné struktury zrna popílku podporují jeho reaktivitu. Mechanická aktivace je zaměřena hlavně na granulometrii a křivku zrnitosti částic. V této práci jsou porovnány tři způsoby mechanické aktivace: třídění popílku na frakce dle velikosti zrn, mísení těchto frakcí za účelem dosažení ideální křivky zrnitosti a mletí. Z elektrárny Tušimice byly odebrány 4 druhy popílků - popílky z jednotlivých elektrostatických odlučovačů (I, II a III) a popílek SESYP, který představuje souhrn celého objemu produkce. Popílky z jednotlivých odlučovačů, se liší nejen velikostí částic ale s tím i souvisejícím chemickým složením a reaktivností. Lepší vlastnosti totiž obecně vykazují menší částice popílku. Tohoto využívá mechanická aktivace tříděním. Při mísení jednotlivých frakcí popílku je cílem dosažení optimální křivky zrnitosti buď samotného popílku nebo celého souboru jemných částic v betonu. V této práci je uvažován pro výpočet mísícího poměru pouze popílek a jako optimální byla zvolena křivka zrnitosti dle Funka. Poslední porovnávanou variantou aktivace bylo mletí popílku. Mletí proběhlo v průmyslovém mlýně po dobu 15, 30, 45, 60 a 75 minut. Účinnost upravených popílků byla sledována na cementové pastě z hlediska reologie a na betonech z hlediska konzistence, pevnosti a trvanlivosti. Z dosažených výsledků lze říci, že mechanická aktivace tříděním je vhodná pro speciální účely, ale je nutné si uvědomit, že hrubší frakce popílku zůstávají bez využití. Při mísení frakcí, které mělo zajistit hutnost matrice se účinnost prokázala zejména na trvanlivostních charakteristikách. V případě mletí se jednoznačně prokázal pozitivní vliv aktivace na pevnosti i na trvanlivost betonu.
|
| |
|
Studium alkalicko-křemičité reakce v cementobetonových krytech
Láznička, Josef ; Urbanec, Květoslav (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Alkalicko – křemičitá reakce je problémem trvanlivosti betonu vedoucí k významným nákladům na rekonstrukci a údržbu betonových infrastruktur. Cílem práce je shrnutí současného stavu porozumění této reakce s ohledem na reakční mechanismy. Praktická část se zabývá poruchami cemento – betonových krytů vozovek na úsecích dálnic v České republice. Cílem bylo zjistit, zda porušení betonu vzniklo vlivem alkalicko – křemičité reakce nebo jiným mechanismem.
|
| |
| |
|
Studium vlivu uzavíracích nátěrů na odolnost betonu proti povětrnostním vlivům
Sláma, Radek ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hubáček, Adam (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je shrnutí dosavadních znalostí o uzavíracích nátěrech a zhodnocení jejich působení na povrch betonu. Důraz je kladen zejména na popis jednotlivých druhů nátěrů, způsobů jejich aplikace a na popis vlivů prostředí působících na beton, kterým by měl ochranný nátěr odolávat. V experimentální části bakalářské práce budou laboratorně zkoumány vlastnosti vybraných druhů uzavíracích nátěrů, jako je odolnost povrchu betonu proti působení chemických a rozmrazovacích látek, nasákavost a hloubka průsaku tlakovou vodou.
|
| |
| |
|
Stanovení možností zvyšování vazného potenciálu el. popílků pro výrobu cementových kompozitů
Jančaříková, Denisa ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Kulísek, Karel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Záměrné používání elektrárenských popílků při výrobě betonu se uplatňuje již desítky let, ovšem v poslední době směřují trendy k maximalizaci jejich užitných vlastností. Jedná se o různé druhy aktivací od chemické, přes termickou po mechanickou. U chemické aktivace se přidává alkalické činidlo, které naleptáním skelné struktury zrna popílku podporují jeho reaktivitu. Mechanická aktivace je zaměřena hlavně na granulometrii a křivku zrnitosti částic. V této práci jsou porovnány tři způsoby mechanické aktivace: třídění popílku na frakce dle velikosti zrn, mísení těchto frakcí za účelem dosažení ideální křivky zrnitosti a mletí. Z elektrárny Tušimice byly odebrány 4 druhy popílků - popílky z jednotlivých elektrostatických odlučovačů (I, II a III) a popílek SESYP, který představuje souhrn celého objemu produkce. Popílky z jednotlivých odlučovačů, se liší nejen velikostí částic ale s tím i souvisejícím chemickým složením a reaktivností. Lepší vlastnosti totiž obecně vykazují menší částice popílku. Tohoto využívá mechanická aktivace tříděním. Při mísení jednotlivých frakcí popílku je cílem dosažení optimální křivky zrnitosti buď samotného popílku nebo celého souboru jemných částic v betonu. V této práci je uvažován pro výpočet mísícího poměru pouze popílek a jako optimální byla zvolena křivka zrnitosti dle Funka. Poslední porovnávanou variantou aktivace bylo mletí popílku. Mletí proběhlo v průmyslovém mlýně po dobu 15, 30, 45, 60 a 75 minut. Účinnost upravených popílků byla sledována na cementové pastě z hlediska reologie a na betonech z hlediska konzistence, pevnosti a trvanlivosti. Z dosažených výsledků lze říci, že mechanická aktivace tříděním je vhodná pro speciální účely, ale je nutné si uvědomit, že hrubší frakce popílku zůstávají bez využití. Při mísení frakcí, které mělo zajistit hutnost matrice se účinnost prokázala zejména na trvanlivostních charakteristikách. V případě mletí se jednoznačně prokázal pozitivní vliv aktivace na pevnosti i na trvanlivost betonu.
|
|
Studium vlivu uzavíracích nátěrů na odolnost betonu proti povětrnostním vlivům
Sláma, Radek ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hubáček, Adam (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je shrnutí dosavadních znalostí o uzavíracích nátěrech a zhodnocení jejich působení na povrch betonu. Důraz je kladen zejména na popis jednotlivých druhů nátěrů, způsobů jejich aplikace a na popis vlivů prostředí působících na beton, kterým by měl ochranný nátěr odolávat. V experimentální části bakalářské práce budou laboratorně zkoumány vlastnosti vybraných druhů uzavíracích nátěrů, jako je odolnost povrchu betonu proti působení chemických a rozmrazovacích látek, nasákavost a hloubka průsaku tlakovou vodou.
|