Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hlístice rodu Trichuris u divokých přežvýkavců
Páclík, David ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Parazit rodu Trichuris je velmi rozšířený u divokých přežvýkavců na našem území. U přežvýkavců se vyskytuje několik druhů tohoto parazita. U přežvýkavců se vyskytují druhy Trichuris discolor, Trichuris capreoli, Trichuris globulosa, Trichuris ovis, Trichuris skrjabini. Parazity tohoto rodu se můžou nakazit divocí přežvýkavci i hospodářsky chovaní přežvýkavci. Jedná se o endoparazita, který parazituje ve střevě. Tělo parazita Trichuris se dělí na dvě části. Tenčí hlavová část je koncem zanořena do epitelu střeva odkud získává živiny. Tlustá ocasní část je volně ve střevě. Tělo je nečlánkované. U tohoto parazita je výrazný pohlavní dimorfizmus. Samci mají pohlavní spikulu na kaudálním konci těla. Samice mají vulvu, obvykle umístěnou u přechodu z tenké hlavové části na silnější ocasní část těla. Vývojový cyklus probíhá bez mezihostitele. Zvířata se infikují pozřením potravy s vajíčkem obsahujícím infekční larvu. Vývoj probíhá přes pět larválních stádií. Rodové jméno Trichuris je v podstatě chybné a nesprávné, neboť vychází z myšlenky, že tenká nitkovitá část těla je částí ocasní a tlustší část těla je hlavová (thrix = vlas, ura = ocas). Správnější je později vytvořené rodové pojmenování Trichocephalus (kefalé = hlava), který je také používán v odborné literatuře jako další pojmenování parazitického rodu Trichuris. Je však považováno stále za správnější rodové jméno Trichuris a onemocnění způsobené tímto parazitem se proto nazývá trichurióza.
Výskyt hlístic rodu Trichuris u přežvýkavců v České republice.
Antošová, Tereza ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Cílem práce bylo na vybraných lokalitách zjistit výskyt hlístic rodu Trichuris u vybraných přežvýkavců (ovce, srny) a dále za pomoci literaturních zdrojů, morfologicky a molekulární revizí určit hlístice rodu Trichuris nalezených při helmitologických pitvách vybraných přežvýkavců. Byly stanoveny dvě hypotézy práce: H1: u srnčí zvěře a ovcí jsou převažujícími druhy hlístic Trichuris discolor a Trichuris ovis a hypotéza H2: použitím morfometrických metod nejsou tyto hlístice jasně odlišitelné. Materiál potřebný ke studii, tj. střeva zkoumaných přežvýkavců, byl získáván v různých lokalitách ČR. V laboratoři byla střeva následně vypitvána standardizovaným postupem a veškeré získané vzorky byly podrobeny analýze. Na základě zvolených metod a postupů bylo zjištěno, že u srnčí zvěře značně převažuje Trichuris discolor oproti Trichuris ovis. U ovcí je tento poměr méně výrazný. Výsledky prokazují hypotézu o převažujících druzích u těchto hostitelů. Získané samičky hlístic rodu Trichuris byly morfometricky rozlišeny podle pohlaví a 4 morfotypů. Dle tohoto rozlišení byly nejvíce zastoupeny samičky morfotypu 2, tedy s vulvou bez přívěsku. Byla potvrzena i druhá stanovená hypotéza. Multihostitelské druhy Trichuris discolor a Trichuris ovis jsou převažujícími druhy u srnčí zvěře a u ovcí. Je tedy možné konstatovat, že srnčí zvěř je potencionálním zdrojem nákaz v chovu ovcí. Nelze vyloučit, že se ovce nakazí od srnčí zvěře a naopak. Molekulární determinace je nezbytným nástrojem pro správné určování hlístic vzhledem k tomu, že morfologické metody mohou vést k nesprávným výsledkům.
Střevní paraziti ze středověké lokality v Praze
ŘÍHOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo identifikovat vajíčka nebo cysty lidských nebo zvířecích parazitů v archeologickém materiálu. K identifikaci byly použity koncentrační metody. K detekci ancient DNA (aDNA) byla použita PCR (polymerázová řetězová reakce). V porovnání s podobnými provedenými výzkumy byl výskyt parazitů nízký.
Střevní paraziti v archeologickém materiálu ze středověku
BRUZLOVÁ, Pavlína
Cílem této diplomové práce bylo najít a identifikovat lidské nebo zvířecí střevní parazity ve středověkém archeologickém materiálu. K diagnostice a identifikaci byly použity koncentrační metody - flotace a sedimentace. Polymerázová řetězová reakce (PCR) byla použita pro detekci DNA parazitů. Výsledky byly dány do souvislostí s jinými daty publikovaných v podobných studiích a výzkumech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.