Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zmapování elektromobility v aspektu cirkulární ekonomiky
KOHOUTOVÁ, Nikola
Tato diplomová práce se zaměřuje na zmapování elektromobility a jejího potenciálu v kontextu cirkulární ekonomiky v Jihočeském kraji. Elektromobilita je velice zkoumaným tématem a ve spojení s cirkulární ekonomikou přináší nové možnosti pro udržitelnější dopravu. Práce se zaměřuje se na přepravní dopravu a analyzuje dopravní provoz a současný stav přepravy zboží po silnicích a železnicích. Jedná se o mapování lehkých nákladních vozidel do 3,5 t, které se při nahrazení za elektromobily nabízí jako perspektivní řešení pro dosáhnutí cílů o snižování emisí, o kterých hovoří Zelená dohoda pro Evropu. Práce vychází z analýzy dat z ročenek dopravy Ministerstva dopravy České republiky a dat z Ředitelství silnic a dálnic a Centra dopravního výzkumu. Metodika zahrnuje sledování parametrů přepravních výkonů, intenzity dopravy a přepravy věcí, následně analyzovaných pomocí výpočtů meziročních změn. Na základě těchto dat byly s pomocí Holtova modelu vyčísleny budoucí hodnoty parametrů intenzity dopravy, přepravy věcí a přepravních výkonů a také odhady budoucí potřeby elektrické energie. Byly navrženy tři varianty nahrazení části konvenčních nákladních vozidel elektrickými, s cílem snížit emise CO2 a ve všech ke snížení díky elektromobilům došlo. Veškeré predikce vychází z reálných dat časové řady od roku 2000 do 2022 a ukazuje se potenciál elektromobility v dosahování cílů cirkulární ekonomiky v dopravě. Výsledky přispívají k diskusi o implementaci elektromobility a jejím přínosu či naopak nepřízně pro udržitelnost dopravy.
Moderní prvky řízení dopravy a jejich využití v městských aglomeracích
DLOUHÁ, Markéta
Moderní prvky řízení dopravy jsou faktorem, který zajišťuje optimalizaci dopravy. Silniční doprava je v neustálém rozvoji a je potřeba ji řídit, aby mohla nadále plynule fungovat. Bakalářská práce se zabývá výzkumem inteligentních dopravních systémů, které s největší pravděpodobností dokáží udržovat dopravní toky či je dokonce zrychlovat. Analýza je zaměřena na městské aglomerace, konkrétně České Budějovice a Hradec Králové. Zhodnocení systémů probíhá na daných úsecích měst, ke kterým byla zjištěna potřebná data. Zdroje informací pro analýzu jsou především od společnosti SWARCO, ze sčítání dopravy od ŘSD, z dokumentů Univerzity Karlovy, z Dopravních novin a z webového souboru Vlastimila Melichara, od kterého byl čerpán postup veškerých výpočtů. Vyhodnocení moderních prvků řízení dopravy se uskutečňuje srovnáním příslušných dat. Další propočet dat zjišťuje uspořené náklady ze zrychlení dopravních toků. Uspořený čas je oceněn i dobou, kterou by jinak účastníci provozu mohli strávit v pracovním procesu. Odhadem bylo zjištěno, že na trase Rudolfovská třída - Na Sadech - Žižkova třída by při zrychlení dopravního toku v průměru o 2,5 minuty mohli řidiči uspořit náklady za rok ve výši až 45 554 400 Kč. Zrychlení dopravního toku v Hradci Králové na trase Mrštíkova ulice - Palachova ulice o 0,6 minut by mohlo uspořit náklady pro průměrnou denní intenzitu vozidel až o 14 434 351,2 Kč za rok. Případová studie na preferenci MHD ukázala, že zrychlení přepravy pro průměrně 50 lidí na 1 autobus a při průměrné denní intenzitě autobusů by mohlo uspořit případně až 98 461 440 Kč za rok. Závěrem je porovnání investic se všemi vyčíslenými přínosy, z čehož plyne předpoklad pro další implementaci inteligentních dopravních systémů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.