|
|
Záchrana kriticky ohrožených druhů ryb pomocí manipulace se spermatogoniemi a oogoniemi
DOBROVOLNÝ, Petr
Transplantační experimenty popsané v této práci mohou napomoci ke zkrácení generačního intervalu u dlouho dozrávajících ohrožených druhů ryb a k jejich efektivnější reprodukci. Dále pak je možné separované spermatogonie (SG) a oogonie (OG) uchovávat pomocí kryoprezervace v tekutém dusíku. Zakonzervujeme tak, jak paternální, tak i maternální DNA a nedojde k ochuzení genofondu ohrožených druhů ryb o maternální část. Z toho důvodu, že při uchovávání zralých gamet můžeme zamrazit pouze spermie. Jikry a embrya by zamrazování nepřežila. Popsané metody budou v budoucnu uplatněné k efektivnější záchraně kriticky ohrožených jeseterů pomocí transplantace jejích zárodečných buněk do jesetera malého (Acipenser ruthenus). Metody můžou být vhodné i pro aplikaci na jiné druhy ohrožených ryb při nalezení vhodného recipienta. Jako příklad lze z našich druhů ryb uvést úhoře říčnho (Anguilla anguilla). Jako modelové organizmy byly použity jeseter sibiřský (Acipenser baeri) a jeseter malý (Acipenser ruthenus) u jesetera sibiřského byla použita technika enzymatické disociace, třídění zárodečných buněk pomocí koncentrace Percoll gradientu a transplantace jeseteřích SC a OG. Výsledky ukázaly, že použití 0,3% trypsinu v PBS je pro disociaci SG a OG optimální, protože toto médium disociovalo nejvyšší počet buněk bez snížení jejich životaschopnosti. Odseparování raných stádií zárodečných buněk bylo úspěšně dosaženo oddělením v 10 až 30% Percoll gradientu za pomoci centrifugace. Po transplantaci bylo v případě SG i u OG prokázáno, že kolonizovaly genitální rýhy hostitele. Recipient se stal chimérou zárodečné linie, která může po celý svůj život produkovat gamety dárce.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dárce orgánů na oddělení ARO.
KLIVANOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dárce orgánů na oddělení ARO, především prací sestry v souvislosti s touto problematikou. Jsou situace, kdy transplantace je jediná možnost k záchraně života někoho druhého a nezbytně důležitá je proto celková péče o dárce, ať už se to týká hygieny, převazu invazivních vstupů, ale také vyšetření k diagnostice smrti mozku, které jsou nejen časově náročné, Sestra se musí smířit i s tím, že veškeré úsilí, které do toho vložila, se týká pacienta, který umře, ale může zachránit plno jiných životů. Celá problematika transplantace je velmi dlouhý proces celé řady výkonů, který se týká lékařů z mnoha oborů, ale i sester, které se na tom podílí nemalou mírou. Sestra má celkovou zodpovědnost za pacienta v poskytování ošetřovatelské péče, pracuje bez dohledu a odpovídá za péči. Práce sestry se neobejde bez kvalitních znalostí týkající se nejen této problematiky, ale také celé intenzivní péče. Sestra je plnohodnotný člen celého týmu, protože právě ona tráví u pacienta veškerý čas a všechny nežádoucí problémy musí vyhodnotit a hlásit lékaři.Teoretická část práce se zabývá problematikou odběru orgánů od pacientů s diagnostikovanou smrtí mozku. Věnuje se historii transplantací, právní úpravě odběrů orgánů, tkání a etice transplantace. Dále je popsaná diagnostika smrti mozku klinickými vyšetřovacími metodami a přístrojovými metodami. V poslední kapitoly se zmiňují o monitoraci dárce orgánů v intenzivní péči, o ošetřovatelské péči o dárce orgánů a ošetřovatelské péči o mrtvé tělo. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá znalost ošetřovatelské péče o dárce orgánů na oddělení ARO. Pro práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je jakým způsobem probíhá ošetřovatelská péče o dárce orgánů na oddělení ARO. Druhá výzkumná otázka se týká zjištění, jakých chyb se sestry dopouští při ošetřovatelské péči o dárce orgánů na oddělení ARO. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které bylo provedeno na oddělení ARO Nemocnice České Budějovice a.s. formou polostrukturovaného rozhovoru. K rozhovoru bylo předem přepraveno 16 otázek, které byly tvořeny za pomocí odborné literatury. K výzkumnému šetření bylo potřeba souhlasu hlavní sestry nemocnice. Poté bylo osloveno osm předem vybraných sester pracující na oddělení ARO. Výsledky rozhovoru byly zaznamenávány nepřímým přepisem a poté zpracovány technikou papír a tužka. Podrobnou analýzou dat vznikly kategorie Základní ošetřovatelská péče, Práce sestry při diagnostice smrti mozku, Práce sestry při souvislosti s dárcovstvím orgánů. Ke každé kategorii byly dále vytvořeny podkategorie, které jsou znázorněny v diagramech. V rozhovoru byly zmíněny i otázky, které nelze zařadit do kategorií, tak jsou znázorněny v tabulkách. Poslední otázka byla položena z etického hlediska, které je nezbytně důležité v této problematice. Závěry bakalářské práce ukazují, jak je poskytovaná ošetřovatelská péče o dárce orgánů na oddělení. Výzkumem bylo zjištěno, že hygienická péče, převazy invazivních vstupů, monitorace vitálních funkcí se nikterak neliší od péče o jiného akutního pacienta. Péče se v nemocnici řídí dle platných standardů a všechny tázané sestry tyto předpisy dodržují a snaží se poskytnout co nejkvalitnější péči. U poskytování ošetřovatelské péče o mrtvé tělo se největší mírou podílí sestra. Je to nedílná součást celého transplantačního programu. V případě specifik při diagnostice smrti mozku, sestry správně odpovídali, jaké metody se využívají. Sdělili, jaké odběry biologického materiálu jsou potřebné, že diagnostika smrti mozku se provádí pomocí klinických a přístrojových vyšetřovacích metod. Komunikace s koordinačním centrem transplantací a odběrů orgánů se řídí zákonem č. 285/2002 Sb. Je povinnost zdravotníků informovat transplantační centrum o příslušném dárci. Tento proces je v zastoupení ošetřujícího lékaře a sestra plní jeho příkazy.
|
|
|
Transplantace a etika - informovanost laické veřejnosti
FARKAŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá etickými problémy transplantací a její informovaností ze strany laické veřejnosti. V teoretické části je kladen důraz na popis nejčastějších etických otázek transplantací. V současné moderní době je transplantace tkání a orgánů všeobecně brána jako kladná a vyzdvihovaná klinická metoda, ale i přesto panují v tomto oboru jistá etická dilemata. Samotným problémem je skutečnost, že se o tomto tématu málo veřejně komunikuje a občané, budeme-li konkrétně mluvit o situaci v České republice, mají v určitých částech mylné povědomí o tom, jak systém transplantací "Opting out", který předpokládá posmrtný souhlas s odběrem tkání a orgánů po smrti pacienta funguje. Cílem bakalářské práce je nejprve zjistit, jaké etické aspekty transplantací identifikují zainteresovaní odborníci a zda se dle jejich vědomí laická veřejnost o transplantace zajímá. Následně jsou vytvořené předvýzkumné anketní otázky, které zachycují, zda odpovědi od občanů korespondují s odpověďmi odborných zástupců a zda považují respondenti stávající systém v ČR za funkční a eticky přijatelný. Na základě popsaných cílů bylo zvoleno primárně kvalitativní výzkumné šetření, vedené metodou dotazování a technikou polostrukturovaných rozhovorů s lékařským transplantologem, medicínským právníkem a bioetikem. Z těchto rozhovorů byly analyzovány důležité etické aspekty, z nichž se dále připravily anketní otázky, které byly ověřeny na vzorku 130 respondentů. Zpracovaná anketa je výsledkem bakalářské práce a slouží pouze jako předvýzkum pilotní studie. Výsledky rozhovorů poukazují na existenci jistých etických problémů spojenými s transplantacemi. Následně vytvořená a ověřená anketa reflektuje povědomí občanů ČR o daném tématu. I přes to, že sebraná data z anketních odpovědí jsou brána jako vodítko a svým způsobem orientační, určitá zaregistrovaná fakta jsou překvapivá. Mezi takové patří např. až nadpoloviční smýšlení většiny respondentů o možnosti nelegálního obchodu orgánů v ČR. K dalším zajímavým patří nejmenší informovanost takových občanů, kteří si nepřejí být po své smrti dárci. Kladným výsledkem je možno brát skutečnost, že většina dotazovaných respondentů si přeje a souhlasí s posmrtným odběrem svých tkání a orgánů. Vzápětí se ale dozvídáme, že s fungujícím systém transplantací v ČR, který předpokládá souhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů, není přibližně polovina účastníků ankety zcela správně seznámena. Na základě těchto poznatků je možné právě vzniklou anketu, za určitých drobných změn, využít v budoucnu ke kvantitativnímu podrobnějšímu šetření, se zaměřením na zmíněné respondenty dle předvýzkumných výsledků.
|
|
|
Názory veřejnosti na odnímání tkání a orgánů pro účely transplantací
KRATOCHVÍLOVÁ, Nikola
Bakalářská práce na téma Názory veřejnosti na odnímání tkání a orgánů pro účely transplantace měla za cíl, jak už název napovídá, zmapovat mínění veřejnosti na danou problematiku. Cílem práce bylo zjistit, nejen jak společnost nahlíží na odběry tkání a orgánů, ale také zda je dostatečně informována o tomto tématu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá současným stavem odnímání tkání a orgánů pro účely transplantací. Je rozdělena na tři hlavní kapitoly, které jsou posléze dále rozvedeny. Hlavními tématy, kterým se bakalářská práce věnuje, je zdravotní, etická a právní problematika odběru tkání a orgánů. V praktické části bylo hlavním cílem zmapovat názory veřejnosti na odnímání tkání a orgánů pro účely transplantací. Dílčím cílem bylo zjištění, zda je společnost dostatečně informována o daném tématu a to hlavně z právního pohledu věci. Jelikož od platnosti zákona 285/2002 Sb. (transplantační zákon), který zásadně změnil tuto problematiku (například zřízení NROD), uplynulo již téměř 12 let, zajímalo mě, zda má veřejnost dostatečné informace o fungování principu předpokládaného souhlasu odběru orgánů a tkání. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zní: Veřejnost souhlasí s odnímáním tkání a orgánů pro účely transplantace z důvodu záchrany dalšího života. Hypotéza č. 2: Většina veřejnosti se nechce nechat zapsat v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.Práce ukázala na problematiku odběru tkání a orgánů pro účely transplantací a zmapovala názory a informovanost veřejnosti z oblasti zdravotní, etické a právní.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o kadaverózního pacienta a pohled sester na dárcovství orgánů
PÍŠOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče o kadaverózního pacienta, na její specifika, na znalosti sester a jejich názory na transplantační program. Výsledkem mé práce je informační brožura, která poslouží všem sestrám ARO Nemocnice Písek a pomůže jim rychle a dobře se zorientovat v ošetřovatelské péči o dárce. Práce je rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsou uvedeny právní normy, podle kterých se v České republice transplantace řídí, povinnosti lékařů z dárcovské nemocnice a nepodkročitelná vyšetření nutná ke stanovení smrti mozku. V první části je také popsána činnost koordinačního střediska, které má samotný proces na starosti. Část se potom zabývá etikou transplantací orgánů. Velikou část tvoří popis ošetřovatelské péče o dárce s bijícím srdcem. Zahrnuje základní ošetřovatelskou a intenzivní péči, specifická vyšetření a dokumentaci, asistenci lékaři a monitoraci pacienta. Pro druhou výzkumnou část byly stanoveny dva cíle, které jsme se snažili objasnit pomocí rozhovorů s několika okruhy otázek. Dotazovány byly pouze sestry, které se již s péčí o dárce setkaly. Výzkumné otázky byly zodpovězeny za pomoci kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru. Cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o dárce z pohledu sester a zmapovat pohled sester na dárcovství. Okruhy otázek se týkaly specifik ošetřovatelské péče, znalostí sester v této péči a jejich názoru na transplantační program. Výzkumem bylo zjištěno, že tato péče má svá specifika, sestry mají dostatek znalostí o problému a většinou kladný názor na transplantaci. Na základě výzkumu byla vytvořena stručná informační brožura určená nejen pro nově nastupující sestry. Celá práce pak může být přínosem pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Etické problémy v odběru orgánů k transplantacím
ESCOBAR CASTILLO, Javier Jesus
Bakalářská práce se zabývá transplantací orgánů se zaměřením na etické problémy, které jsou s tím spojené. Teoretická část obsahuje jednak úvod do problematiky rychle se vyvíjejícího medicínského oboru a dále se odkazuje na legislativní řešení transplantací v České republice. Z nastíněného transplantačního procesu jako lékařské disciplíny a jeho právního rámce postupně vyplývají společenské otázky v oblasti morálky, práva, mezilidských vztahů a další. Ty jsou v závěru teoretické části zformulovány jako hlavní etické problémy: otázka smrti, souhlas či nesouhlas s posmrtným dárcovstvím, obchodování orgánů a selekce čekatelů v registru. Pro srovnání jsou tu uvedeny i přístupy jiných států a doporučení Evropské unie. Je zdůrazněno, že orientace v těchto citlivých etických otázkách vyžaduje informovanost veřejnosti, která by vyústila do společenského konsenzu. Cílem práce bylo zjistit dispozice studentů Zdravotně sociální fakulty darovat orgány, respektive ochotu je v případě onemocnění přijímat ze strany dárců. Jako pracovní hypotézy byly použity předpoklady, že studenti mají na jedné straně k vlastnímu dárcovství negativní postoj, ale na druhé straně kladný postoj jako případní příjemci. Další hypotézou byla neznalost problematiky transplantací u studentů, která neumožňuje předávání informací vůči široké veřejnosti. Výzkum byl proveden formou dotazníků. Pro účely větší vypovídací hodnoty byly závěry výzkumu u studentů porovnány s posledním celostátním výzkumem společnosti Factum Invenio, která se dotazováním tohoto typu profesně zabývá. Hypotézy se výzkumem nepotvrdily. Naopak byl prokázán vysoký altruismus a poměrně dobrá znalost problematiky transplantací u významné části respondentů. Tyto skutečnosti ještě více vynikají ve srovnání s celostátním výzkumem. Výzkum prokázal, že studenti nemají etické problémy s dárcovstvím samým, ale ani s eticky kontroverzní a legislativně danou strategií získávání orgánů, která podstatně více zachraňuje lidské životy. Ukazuje se, že mají vyšší morální standardy sociální spravedlnosti než ve společnosti jako celku. Pokud by v souladu se svým postojem šířili informovanost ve svém okolí, přispějí možná k vyšší naději na smysluplný život s transplantovaným orgánem některého nemocného na čekací listině.
|
|
|
Prevence diabetu I. typu a podpora zdraví, edukace diabetiků a pacientů po transplantaci slinivky břišní
MRÁZ, Marek
Bakalářská práce se věnuje osobám s onemocněním diabetes mellitus I. typu a pacientům po transplantaci slinivky břišní. V prvních kapitolách teoretické části se zabývá anatomií slinivky břišní, podstatou onemocnění, jeho léčbou, pozdními komplikacemi, pohybem a výživou spojené s diabetem. Poslední kapitola teoretické části je věnovaná transplantaci slinivky břišní. Praktická část pojednává o významu edukace a vědomostech diabetiků. Zabývá se kvalitou života diabetiků, kteří podstoupili transplantaci slinivky břišní. Porovnává jejich zdravotní a psychický stav při diabetu, před transplantací a po transplantaci slinivky břišní.
|
host ::
RSS.