|
|
Změny v postavení romské ženy v rodině
PROKEŠOVÁ, Věra
Práce se zabývá vývojem postavení romské ženy v rodině v průběhu 20. století do současné doby. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o seskupení romské komunity, postavení romské ženy při tradičních obřadech a zvycích, role, postavení a rozdíly v postavení jednotlivých členů v tradiční romské rodině. Dále jsou zde uvedena důležitá období 20. století, která měla výrazný vliv na změny a vývoj v postavení romské ženy v rodině. V závěru této první části je uvedeno postavení romské ženy v rodině v současné době a jaké změny v něm nastaly. V druhé části jsou uvedeny údaje získané z rozhovorů s romskými ženami. Ze kterých vyplývá, že postavení romských žen v rodině se stále mění a vyvíjí. V současnosti většina romských žen nemá podřízené postavení v rodině, ale mají rovnocenné postavení se svými manželi nebo partnery.
|
|
|
Romské rodičky versus hospitalizace v nemocnici
BABKOVÁ, Lucie
Bakalářské práci se zabývám o problematice romských žen. Práci je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a druhou tvoří výzkum. V první teoretické části jsem se zabývala romskou společností od historie až po současnost. Zahrnuje romskou rodinu, vzdělání, bydlení, vztah Romů ke svému zdraví, atd{\dots}Závěrem teoretické části jsem se krátce zmínila o transkulturním ošetřovatelství, které by nám {\clqq}zdravotníkům`` mělo napomoci v přístupu romskému etniku. Výzkumnou část jsem prováděla pomocí dotazníků s 29 uzavřenými otázkami. Dotazníky byly rozdány 100 romským ženám v Jihočeském kraji. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 70 a s tímto vzorkem jsem pracovala. Odpovědi na otázky v dotaznících mi měly potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. První hypotéza - Romské ženy zaujímají negativní postoj k delší hospitalizaci. Druhá hypotéza - Romské ženy odcházejí ještě před propuštěním z nemocnice z důvodu přežívajícího tradičního modelu romské rodiny. Na základě odpovědí získaných z dotazníků lze konstatovat, že se 1. ani 2. stanovená hypotéza této práce nepotvrdila. Romské ženy nemají negativní vztah k hospitalizaci, ani ke zdravotnickému personálu. Pokud nějaké výhrady k hospitalizaci mají, pak jen ty, že jim v nemocnici něco chybí (TV, výběr stravy, nemožnost kouření a jiné) . Druhou hypotézu vyvrátila skutečnost, že Romské ženy většinou odcházely po porodu z nemocnice až po propuštění lékařem (63 %). Pokud ženy i krátkodobě nemocnici opustily, informovaly o této skutečnosti zdravotnický personál. Nejčastější příčinou vedoucí k opuštění nemocnice byla starost o děti, které žena zanechala doma. Toto bylo v úzké souvislosti s věkem a s počtem již porozených dětí. Starší rodičky, mající již více dětí, častěji opouštěly nemocnici bez vědomí zdravotnického personálu či na reverz, než rodičky mladšího věku, které měly za sebou méně porodů a tudíž méně dětí zanechaly doma. Z popření i této druhé stanovené hypotézy lze usuzovat na slábnutí vlivu tradičního modelu romské rodiny.
|
host ::
RSS.