Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sehe mit fühlendem Aug', fühle mit sehender Hand. Hmat v dějinách umění 1890-1960
Zachariáš, Jan ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Fedrová, Stanislava (oponent)
Cílem předkládané práce je ukázat, jakou roly hrál pro dějiny umění mezi lety 1890-1960 hmat a s ním spojené taktilní vnímání. Její hlavní teze zní, že bez hmatu by dějiny umění nemohly vystavět svůj pojmový aparát. Neustálé vyrovnávání se s hmatovou zkušeností, která byla stavěna do opozice vůči zraku, poskytlo historikům a historičkám umění celou řadu nástrojů pro klasifikaci uměleckých děl, z nichž mnohé se staly oporou formální analýzy. Práce mapuje systematicky německý a výběrově anglojazyčný uměleckohistorický diskurz, tematizující hmat a sleduje, jakým způsobem s ním vybraní autoři a autorky pracovali. Již Johann Gottfried Herder položil základy estetiky a noetiky hmatu, na které v ideové rovině navázaly dějiny umění. Herder tvrdil, že hmat nám zprostředkovává poznání prostoru, zatímco zrak dokáže vnímat pouze barvy. Hmat je proto spolehlivější smysl něž zrak. Herder spojil různé druhy umění s konkrétními smysly - hudbu se sluchem, zrak s malbou a hmat se sochařstvím. Jestliže je hmat spolehlivější a pravdivější než zrak je i s ním spojené umění - socha uměním s vyšší estetickou a noetickou hodnotou než malba. Historikové a historičky umění kolem r. 1900 sdíleli Herderovo přesvědčení, že hmat je tvůrcem prostoru. Inspirováni filozofem F. T. Vischerem a opřeni o poznatky soudobé psychologie...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.