|
|
Porod očima prvorodičky
MACHOVÁ, Eliška
Bakalářská práce pojednává o průběhu porodu prvorodiček a péči porodních asistentek během celého porodu. Popisuje jednotlivé doby porodní a péči porodní asistentky během všech fází porodu. Zabývá se také kurzy předporodní přípravy, alternativními metodami v porodnictví, doprovodem u porodu, porodními bolestmi, metodami tlumení porodních bolestí a porodními poraněními. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na představy prvorodiček o průběhu svého porodu a jak se tyto jejich představy lišily od skutečnosti. Před vypracováním bakalářské práce byly stanoveny dva hlavní cíle. Jedním z nich bylo zjistit, jak si prvorodičky představují svůj porod. Druhým cílem bylo zjistit, jak se lišily představy prvorodiček o průběhu porodu od skutečnosti. Ke zjištění stanovených cílů byly zvoleny tři výzkumné otázky: Jak se prvorodičky připravují na blížící se porod? Jaké jsou představy a vize prvorodiček o porodu? Jak vnímaly prvorodičky svůj porod? Ke zpracování výzkumné části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumným souborem byly ženy prvorodičky před porodem a následně po porodu. Rozhovor byl složen z osmi předem připravených otázek před porodem a devíti otázek po porodu. První otázka byla identifikační, týkající se věku respondentek, rodinného stavu, nejvyššího dosaženého vzdělání a zaměstnání před mateřskou dovolenou. Otázky před porodem byly směřovány k přípravě ženy na porod, k představám o porodu, k doprovodu během porodu, k výběru porodnice, k pocitům ženy, k vnímání porodních bolestí a k jejich metodám tlumení. Otázky po porodu se týkaly průběhu porodu, zjištění jak se lišily představy žen o porodu od skutečnosti, kdo ženu doprovázel u porodu a v čem jí přítomnost doprovodu pomohla, vnímání bolestí, přístup a jednání zdravotnického personálu a působení prostředí při porodu. Výsledky výzkumu byly uspořádány do dvou hlavních kategorií, a to Před porodem a Po porodu, které se dále dělily na podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina respondentek zjišťovala informace o porodu na internetových stránkách. Dalším přínosným zdrojem jim byly předporodní kurzy, knihy o těhotenství a porodu i rady od gynekologa a kamarádek, které již rodily. Mezi nejčastější představy o porodu patří hladký a rychlý průběh porodu bez komplikací a narození zdravého novorozence. Dále si ženy představovaly porodit spontánně, bez nástřihu hráze a v klidném prostředí v blízkosti svého partnera nebo manžela a příjemného zdravotnického personálu. Jako metodu tlumení bolesti ženy nejvíce uváděly využití epidurální analgezie a užívání teplé sprchy v kombinaci s gymnastickým míčem. Všechny ženy porodily spontánně bez vážnějších komplikací. Porod vnímaly jako krásný, emotivní zážitek, ale zároveň ho vnímaly velmi bolestivě. Při otázce, jak se lišily jejich představy o porodu od skutečnosti, ženy nejčastěji uváděly bolest, jejíž intenzita je překvapila.
|
|
|
Dopad problematického kojení na psychiku ženy
MELÁNOVÁ, Hana
Bakalářská práce pojednává o problematice kojení a jeho komplikacích v souvislosti s psychikou ženy. Teoretická část obsahuje dvě hlavní oblasti. V první je popsána fyziologie laktace, zásady zahájení kojení po porodu tak, aby byl zajištěn co nejoptimálnější start i další průběh laktace, a také nejčastější problémy, které mohou při kojení nastat. Druhá oblast se zaměřuje na psychiku žen po porodu a rozebírá poporodní psychické poruchy. Výzkumná část bakalářské práce se zabývala zkušenostmi žen s problematickým kojením v souvislosti s jejich psychikou. Byly stanoveny dva základní cíle. Prvním cílem bylo zjistit dopad problematického kojení na psychiku ženy a druhým cílem bylo zjistit, s kým ženy řeší problémy s kojením. Na základě těchto dvou cílů vyplynuly dvě výzkumné otázky. První zjišťovala, jakým způsobem ovlivňuje psychiku ženy problémové kojení. Druhá, s kým ženy řeší problémové kojení a kde hledají pomoc. K provedení výzkumného šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován technikou polostrukturovaného rozhovoru. Byla provedena obsahová analýza a poté zpracování získaných dat kategorizací. Odpovědi respondentek byly uspořádány do jedné kategorie (Způsob výživy Kojení) a osmi podkategorií (Volba způsobu výživy, Názor rodiny, Informovanost žen, Příprava na kojení, Průběh kojení, Přístup S/PA, Problémy při kojení, Pocity žen). Nejpodstatnější skutečnosti respondentek byly pro přehlednost zpracovány do schémat a kategorizačních tabulek. V popisu výsledků byly také použity přímé výpovědi respondentek. Výzkumný soubor tvořily ženy v období 6 měsíců po porodu, u kterých se objevily problémy s kojením. Všech 8 oslovených žen dobrovolně souhlasilo s účastí na výzkumu. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí žen v předem dohodnutém termínu během měsíce března 2015. Ženy pocházely z okresu Strakonice, Prachatice a Písek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy jsou si vědomy výhod, které kojení přináší, a proto také preferují kojení jako nejlepší způsob výživy svého dítěte. Většinou ale přípravu na kojení podceňují již v těhotenství a na případné komplikace jsou tak méně připraveny. Tato práce ukázala, že psychika ženy po porodu je velice křehká a problémové kojení, kdy matky nemohou adekvátně a plnohodnotně nakrmit své dítě mateřským mlékem, je situace, která má negativní dopad na jejich psychický stav. Ženy téměř shodně odpovídaly, že měly pocit selhání, což bylo provázeno zklamáním, smutkem, beznadějí, vyčerpáním, stresem apod. Dalo by se říci, že míra psychických potíží byla přímo úměrná touze po dlouhodobém kojení dítěte. Z rozhovoru s respondentkami vyplynulo několik faktorů, které negativně ovlivnily průběh laktace, jako zanedbání teoretické i praktické přípravy na kojení již v těhotenství a z toho plynoucí nedostatek informací o kojení u žen, nedostatečná podpora zdravotníků v porodnici, přehnané nároky na kojící ženy nebo nešetrná komunikace s matkami, neodborná pomoc při překonávání obtíží po propuštění z porodnice a také nedostatečná podpora ze strany rodiny. Řešení spočívá zejména v informovanosti žen a jejich rodin, v podpoře sebevědomí žen již od těhotenství, v prevenci možných problémů a v kvalitním laktačním poradenství ať v porodnicích nebo v domácím prostředí. V otázce, s kým ženy řeší problémové kojení a kde hledají pomoc, ženy uváděly téměř všechny dostupné zdroje. Pouze jedna respondentka uvedla, že problém se snažila vyřešit sama bez cizí pomoci. Ostatní respondentky hledaly více možností. Vždy řešily problém s odborníkem, ať již se sestrou nebo porodní asistentkou v porodnici, praktickým lékařem pro děti a dorost nebo laktačním poradcem. Současně hledaly informace v publikacích, na internetu, u kamarádek či příbuzných. Ačkoliv problémy s kojením konzultovaly s odborníky, ne vždy se setkaly s pochopením, a to zejména na úseku nemocniční péče. Praktičtí lékaři pro děti a dorost pak většinou volili jako způsob řešení problematického kojení podání umělé výživy.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání v porodní asistenci.
BOUDOVÁ, Monika
Téma této bakalářské práce je ?Celoživotní vzdělávání v porodní asistenci?.Odborná způsobilost porodní asistentky je podmíněna tříletým bakalářským studiem a následně opakovaně získávaným Osvědčením o způsobilosti pracovat bez odborného dohledu. Toto je podmíněno nejen dosaženým bakalářským vzděláním, ale také plněním programu celoživotního vzdělávání. Tyto podmínky nebyly vždy. Ve starověku nebyl na vzdělání tehdejší porodní asistentky kladen žádný důraz, postupně znalosti a vzdělání nabyly na významu a v současné době nestačí pouze absolvovat bakalářské studium, ale moderní porodní asistentka je nucena své znalosti stále doplňovat. Přesto, že dříve nabídka vzdělávacích akci již existovala, neměly porodní asistentky povinnost se jich účastnit a nemusely tedy dokazovat žádné průběžné sbírání nových poznatků. Po vstupu do společenství Evropské unie byly v systému vzdělávání nelékařských pracovníků učiněny změny, které mimo to, že dosavadní středoškolské studium nebo studium vyšší odborné školy je nehostečné a výuka se musí přesunout na vysoké školy. Současně musí porodní asistentka formou dosažených kreditů dokazovat, že se průběžně vzdělává. Cílem tohoto snažení je kvalitní ošetřovatelská péče a péče v porodní asistenci. Cílem výzkumu je zmapovat zájem porodních asistentek o akce celoživotního vzdělávání a odhalení možných nedostatečností v některých částech přípravy. Toho lze následně využít v praxi k rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání. K výzkumné činnosti byla použita metoda dotazování pomocí originálního dotazníku, který byl vyplněn anonymně, a byly osloveny porodní asistentky ústeckého kraje. Přesto, že byl předpoklad, že porodní asistentky s nižším stupněm dosaženého vzdělání se zajímají o vzdělávací akce méně a naopak asistentky s vyšším vzděláním si vzdělávací akce vybírají cíleně pro svou praxi, nebyl tento předpoklad správný. Zájem obou typů porodních asistentek byl srovnatelný. Z větší části chtějí porodní asistentky také pokračovat ve studiu. Dále se splnilo očekávání, že témata školících akcí jsou dostatečná a porodní asistentky jsou s nabídkou akcí spokojeny. Žádaná témata byla dle porodních asistentek v nabídce zastoupena v celém rozsahu, poptávka byla pouze po minimálním množství témat, která by se dala v nejbližší době do nabídky zařadit. Výzkum, také ukázal mírné nedostatky ve znalosti cizího jazyka a je proto potřeba podpořit a motivovat porodní asistentky nejen v rozšiřování odborných znalostí, ale také znalostí jazykových.
|
host ::
RSS.