Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl
VLČKOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce s názvem "Role sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl" bylo zjistit a popsat roli sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl. V teoretické části jsme se zaměřili na samotné onemocnění, kde byla popsána schizofrenie, její léčba, vedlejší účinky užívaných léků a ošetřovatelská péče u klientů s psychotickým onemocněním. Ve druhé části jsme se zabývali obecnou edukací, následně pak psychoedukací klientů s psychotickým onemocněním. Třetí část je zacílena na zdravou výživu, potřebné složky potravin, celkově zdravý životní styl a důležitost pohybu a odpočinku. Na posledních stránkách teoretické části byl popsán a charakterizován Program pro dobré zdraví, kterého se týkala výzkumná část bakalářské práce. Ve výzkumné části jsme k dosažení cíle použili následujících pět výzkumných otázek: Jaká je role sestry v psychoedukaci u klientů s psychotickým onemocněním se zaměřením na zdravý životní styl? Jaká jsou specifika edukace u klientů s psychotickým onemocněním v Programu pro dobré zdraví? Jakými zásadami edukace se řídí sestry v Programu pro dobré zdraví? Jaká je spolupráce klientů v Programu pro dobré zdraví z pohledu sester? Jaký má Program pro dobré zdraví přínos pro klienty z pohledu sester? V bakalářské práci byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily dvě diplomované sestry, pracující v organizaci FOKUS České Budějovice, dvě všeobecné sestry se specializací v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii, pracující na psychiatrickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., a jedna všeobecná sestra, také se specializací v oboru Ošetřovatelská péče v psychiatrii. Ve výzkumné části analyzujeme odpovědi dotazovaných respondentů metodou barvení textu. Provedený výzkum popisuje průběh Programu pro dobré zdraví a jeho funkci. Zjistili jsme, jaká je role sestry, jaká jsou specifika edukace klientů s duševním onemocněním a jaký má program přínos pro klienty. Důležitým zjištěním bylo, že i po skončení financování Programu pro dobré zdraví sestry stále využívají těchto vědomostí a sezení s klienty praktikují individuálně. Výsledky bakalářské práce podávají informace a ukazují, co je důležité pro klienty s duševním onemocněním.
Program Zdraví 21 s ohledem na duševně nemocné.
PROLOVÁ, Michaela
6. Shrnutí Díky této bakalářské práci, jsem si rozšířila své znalosti v oblasti péče o duševně nemocné. Bylo velmi těžké, vybrat z nastudované literatury {\clqq}to nejdůležitější``. Všechny informace, které jsem zpracovávala spolu souvisely a tvořily celek. Proto bych chtěla ve své práci pokračovat i v budoucnu formou diplomové práce. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že spolupráce psychiatrických zařízení se zařízeními komunitní péče se stále zlepšuje. Bohužel v ČR ještě není takové právní ošetření, které by umožňovalo výraznější změnu v systému péče o duševně nemocné. Jako hlavní úskalí komunitní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: problémy s financováním komunitní péče, dále že v ČR je nedostatečná síť komunitních center,s čímž souvisí i jejich nedostatečná kapacita, a v neposlední řadě i nedostatečná ochrana okolí klienta v případě jeho agresivity. Jako hlavní úskalí ústavní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: stigmatizaci, institucionalismus, hospitalismus a nedostatek personálu vzhledem ke kapacitě zařízení a tím pádem i nedostatečný kontakt s pacientem v důsledku nedostatku času, způsobeného mimo jiné i nadměrným papírováním. Závěrem bych chtěla říci, že základem změny postojů k duševně nemocným je informovanost, destigmatizace, celoživotní a hlavně následné postgraduální vzdělávání psychiatrických, psychologických a psychoterapeutických odborníků, vhodná legislativa, kladení důrazu na kvalitu života, lepší spolupráce a návaznost systému péče o duševně nemocné, finanční podpora ze strany státu. Jen tímto způsobem bude usnadněna resocializace a zvýší se integrace duševně nemocných do společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.