|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
|
|
Význam termomanagementu v péči o nedonošené děti
Stránská, Monika ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou termomanagementu nedonošených dětí. Je zaměřena na velmi nezralé a extrémně nezralé novorozence, u kterých je míra termolability nejvyšší. Obecná část byla věnována zvláštnostem termoregulace nedonošených novorozenců, reakcím dítěte na teplotní stres, termomanagementu na porodním sále a zajištění termoneutrálního prostředí v inkubátoru. V práci byla popsána metoda servoregulace tělesné teploty, která není doposud v České republice u nedonošených novorozenců používána. Cílem práce bylo uvést tuto metodu do praxe a porovnat ji s metodou manuální regulace. Na základě celkové doby mimo normu, počtu selhání, typu selhání a dalších závislých proměnných určit vhodnější metodu regulace tělesné teploty. Výzkumný vzorek tvořilo 47 novorozenců narozených mezi 24. a 32. gestačním týdnem. Bylo použito kvantitativního sběru dat v minutových intervalech po dobu 72 hodin po narození. Výběr metody probíhal na základě randomizace. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi metodami v celkové době strávené mimo normu. Incidence hypertermie byla vyšší při manuální metodě, hypotermie při servoregulaci. Celkový počet selhání tvořil 19 %, četnost selhání byla vyšší u manuální metody. Z tohoto výzkumu vyplývá rovnocennost obou metod, s dílčími preferencemi určité metody ve...
|
|
|
Úloha porodních asistentek a dětských sester v zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence
BARTŮŠKOVÁ, Lucie
Teoretická část je zaměřena na zajištění termomanagementu u fyziologického novorozence. Zajištění optimálního termomanagementu u novorozence je velmi důležité pro jeho adaptaci na vnější prostředí po porodu, jelikož v prvních okamžicích po narození je novorozenec nejvíce náchylný ke ztrátám tepla. Regulace tělesné teploty je po porodu dítěte nedostatečná a nestabilní, a proto se novorozenec při nízké okolní teplotě rychle podchlazuje a naopak při vysoké teplotě přehřívá. Z tohoto důvodu by u novorozence měl ošetřovatelský personál minimalizovat ztráty tepla a zabraňovat jeho přehřátí. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti ošetřovatelského personálu neonatologického oddělení v zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence na porodním sále. Druhým cílem bylo zmapovat způsob zajišťování termomanagementu u fyziologického novorozence na porodním sále. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou hloubkových rozhovorů a skrytého pozorování dětských sester neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Všechny dotazované sestry prokazují znalosti, jak správně zajistit termomanagement u fyziologického novorozence na porodním sále a zároveň všechny sestry, které byly pozorovány, postupovaly při zajišťování termomanagementu dle standardu ošetřovatelské péče v neonatologii č. 513 Termomanagement u novorozence. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty následujících ročníků porodní asistence. Dále by mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené či začínající porodní asistentky a dětské sestry. Výstupem bakalářské práce je informační leták Zajištění termomanagementu u fyziologického novorozence.
|
host ::
RSS.