|
|
Terapeutická hypotermie z pohledu ošetřovatelské péče
SOUKUPOVÁ, Dominika
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaká jsou specifika péče o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie. Na základě tohoto cíle byly vytvořeny dvě výzkumné otázky, které se k cíli vztahují. První výzkumná otázka je: "Jaké jsou zkušenosti sester v péči o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie?" Druhá výzkumná otázka je: "Jaká jsou specifika péče o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie?" Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou definovány teoretické základy, které se týkají terapeutické hypotermie, kardiopulmonální resuscitace a ošetřovatelské péče. Následuje empirická část zpracovaná pomocí kvalitativního výzkumného šetření prováděného polostrukturovanými rozhovory se sestrami. Na otázky odpovídalo celkem pět všeobecných sester, které pracují v různých nemocnicích v Jihočeském kraji. Sestry pracují na odděleních JIP a ARO. Rozhovory byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka, papír". Výsledky výzkumného šetření byly rozděleny do kategorií a kvůli přehlednosti také do podkategorií. Tyto kategorie ukazují zkušenosti a znalosti dané problematiky a samotnou ošetřovatelskou péči. Výsledky ukazují způsob péče o pacienta léčeného pomocí terapeutické hypotermie. Z výzkumného šetření je patrné, že všechny sestry mají s terapeutickou hypotermií zkušenosti a v problematice se dobře orientují. Zkušenosti sester jsou ovlivněny nejrůznějšími faktory,například délkou praxe sestry, druhem oddělení, na kterém pracují, nebo velikostí nemocnice. Dále také sestry uvedly, že ošetřovatelská péče o pacienta léčeného terapeutickou hypotermií probíhá téměř shodně jako o jakéhokoliv jiného pacienta v intenzivní péči. To například znamená, že péče o vyprazdňování pacienta nebo o žilní vstup a podobně je stejná jako u jiných pacientů a péče je poskytovaná standardním způsobem. Péče o takového pacienta je vždy komplexní.
|
|
| |
|
|
Vliv N-acetylcysteinu a terapeutické hypotermie na ischemicko-reperfuzní poškození po experimentální srdeční zástavě
Pinterová, Nikola ; Škulec, Roman (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Terapeutická hypotermie (TH) je doposud jedinou klinicky využívanou intervencí, která působí tlumivě prakticky na všechny projevy ischemicko-reperfuzního poškození po srdeční zástavě. V experimentálních modelech zabývajících se danou problematikou byl mnohokrát prokázán pozitivní vliv exogenních antioxidantů na průběh ischemicko-reperfuzního poškození a jeho prevenci. Naším cílem bylo na prasečím modelu posoudit, zda vysoké dávky intravenózního N-acetylcysteinu (NAC) povedou k redukci ischemicko-reperfuzní poškození po experimentální srdeční zástavě jak v monoterapii, tak v kombinaci s TH. Zvířata byla randomizačně rozdělena do 5 skupin: aplikace NAC a TH (skupina A), aplikace NAC během srdeční zástavy (skupina B), navození TH (skupina C), bez intervence (skupina D) a aplikace NAC po obnově spontánní cirkulace (skupina E). V této práci se nám nepodařilo prokázat aditivní efekt NAC v kombinaci s TH. Aplikace NAC během srdeční zástavy vedla ke statisticky významnému snížení oxidativního stresu, avšak zároveň vlivem anafylaktické reakce vedla k vysoké úmrtnosti ve skupině B a ke změnám v hemodynamických parametrech u skupiny E. Klíčová slova: Terapeutická hypotermie, srdeční zástava, N-acetylcystein, ischemicko-reperfuzní poškození, kardiopulmonální resuscitace, oxidativní stres, kyslíkové radikály
|
|
| |
|
|
Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.
|
host ::
RSS.