|
|
Strategie vyjadřování atenuace a akcentuace ve španělských žurnalistických textech.
PAPEŽOVÁ, Michaela
Předmětem této diplomové práce je komparativní analýza prostředků, které jsou schopny atenuovat či intenzifikovat výpověď. Průzkum byl realizován na poli českých a španělských žurnalistických textů, přičemž byly vybírány největší a nejznámější deníky v obou zemích. Úvodní část - tedy teoretická část - se zabývá klasifikací a rozdělením prostředků, které se k intenzifikaci a zeslabení užívají. Ačkoliv se autorka opírá o tradiční španělskou klasifikaci, dodala některé prostředky, které považuje za důležité. Všechny atenuátory a intenzifikátory jsou podrobně rozebrány z jejich gramatického i výrazového hlediska. Následně jsou popsány jednotlivé typy žurnalistických textů, které později byly použity pro výzkum. Vlastní výzkum je založen na zkoumání a porovnávání výše zmíněných prostředků v obou jazycích a jejich vliv na čtenáře.
|
|
|
Komparativní analýza jazykových prostředků moderátorů publicistického videokanálu DVTV
Hromková, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Práce si dává za cíl analyzovat užití jazykových prostředků moderátorů publicistického videokanálu DVTV. Zabývá se především odchylkami od neutrální vrstvy českého jazyka, tedy užitím hovorových a knižních výrazů. Dále se soustředí na slova s vyšší mírou expresivity, slangismy, neologismy a na výrazy vzniklé v žurnalistickém prostředí, tedy na tzv. publicismy. Práce obsahuje i popis dalších vypozorovaných jazykových jevů, které jsou charakteristické pro jednotlivé moderátory - Danielu Drtinovou, Martina Veselovského a Filipa Horkého. Analýza pracuje i s užitím tropů a idiomů v jejich projevech. Okrajově se zabývá i zvukovou stránkou jazyka, soustředí se zejména na špatnou výslovnost a tempo řeči moderátorů. Práce dále obsahuje kapitolu související s teorií mluvních aktů, kterou vytvořil britský filosof John Langshaw Austin. Zde se soustředí zejména na výskyt ilokučních a perlokučních aktů v rozhovorech pro DVTV. Rozhovory u Daniely Drtinové a Martina Veselovského jsou rozděleny do čtyř kategorií: na rozhovory s politikem, odborníkem, umělcem a sportovcem, přičemž každá kategorie má svá specifika i v jazykové oblasti. U Filipa Horkého jsou rozhovory díky jejich omezenému množství analyzovány jako celek.
|
|
|
Teorie mluvních aktů v teologii se zvláštním ohledem na prosebnou modlitbu a vyznání Ježíše Krista jako Syna Božího v Markově evangeliu
FAJMON, Blahoslav
Disertace se zabývá aplikací teorie mluvních aktů na poli teologie. První, filosofická část představuje výrazné podněty filosofie jazyka, které nacházíme u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavní důraz tohoto shrnutí je položen na Searlovu kategorizaci mluvních aktů. Nahlížíme-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možné chápat vymezení kategorií mluvních aktů nikoliv ontologicky, ale funkčně, což umožňuje úpravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomén. V teologické části ukazujeme na případu vyznání víry meze Searlovy kategorizace a poté ustavujeme vlastní kategorizaci mluvních aktů řeči víry, která zohledňuje její komunikační a transformativní dimenzi. Dále se zaměřujeme na jeden z hlavních typů řeči víry, kterým je prosebná modlitba. Při zkoumání prosebné modlitby ve Starém a Novém zákoně postupně představujeme významné postřehy teologů, kteří ve své práci užívali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastním pozorováním. Druhý oddíl teologické části práce se věnuje aplikaci teorie mluvních aktů na výklad několika pasáží Markova evangelia, které mluví o Ježíši Kristu jako Synu Božím. Teorie mluvních aktů sice zjevně není schopná vyřešit exegetické rozpory tak, že bychom s její pomocí mohli vždy jednoznačně určit ilokuční záměr všech mluvních aktů, ale přesto napomáhá v konceptuální orientaci a přináší směrodatné podněty.
|
host ::
RSS.