|
|
Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perea, Silvia (oponent) ; Kalous, Lukáš (oponent)
- ABSTRAKT - Ryby jsou nejrozmanitější skupinou obratlovců na Zemi, z nichž polovinu tvoří sladkovodní druhy, i když obývají prostor, který zabírá pouhých 0,01 % světové vodní plochy. Balkán je považován za evropský hotspot biologické diverzity, a obzvlášť jeho jižní část je uznávána jako centrum ichtyologické rozmanitosti, vyznačující se výjimečnou diverzitou a vysokým stupněm endemismu. V rámci jižního Balkánu vyniká jónský ekoregion, který je, díky velmi složité geologické historii, jednou z nejizolovanějších ichtyologických oblastí v Evropě. Téměř všechny druhy sladkovodních ryb obývajících jónskou oblast jsou endemické a většina z nich má velmi malý areál rozšíření s výraznou geografickou strukturou. Západoegejská oblast je naopak považována za druhově chudý ekoregion v rámci jižního Balkánu, přestože se zde rovněž vyskytuje značný počet endemických druhů. Jakkoli je oblast jižního Balkánu zajímavá z hlediska ichtyofauny, o mnoha druzích ryb, které ji obývají, dosud nejsou dostatečné znalosti. V této práci se zabýváme dvěma rody, Pelasgus a Telestes, patřícíh do nejrozmanitější čeledi v této oblasti (Leuciscidae), s cílem lépe porozumět historickému šíření sladkovodních ryb na jižním Balkáně, jejich kolonizačním cestám z Asie do Evropy a odhalit, které překážky v jejich šíření podnítily jejich speciaci...
|
|
|
Krasová polje východní Hercegoviny z perspektivy ryby rodu Telestes
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkáně patří mezi centra diverzity s vysokým počtem sladkovodních endemických ryb. Hlavním důvodem vysokého stupně endemismu jsou četné paleoklimatické a geologické události, které měly vliv na formování celé oblasti. Toky krasových poljí Dinárské oblasti tvoří specifický ekosystém, kterému se některé druhy ryb přizpůsobily. Polje bývají pravidelně zaplavována, což vede k aktivaci různých podzemních cest a propojení poljí. Tyto ryby tráví část roku v povrchových a část v podzemních vodách a mohou využívat podzemní toky k migraci. Cílem této diplomové práce je zhodnotit genetickou variabilitu dvou endemických druhů ryb rodu Telestes žijících v krasových poljích v oblasti východní Hercegoviny a zjistit přítomnost genového toku mezi jednotlivými populacemi důsledkem spojení podzemních toků. Pro tento účel byla izolována DNA 102 jedinců z pěti různých lokalit. Pro analýzy byl použit mitochondriální marker cytochrom b a 16 mikrosatelitů. Výsledky poukazují na velmi nízkou genetickou variabilitu mezi druhy a populacemi. Analýza mitochondriálního markeru neprokázala propojení populací jednotlivých druhů, s výjimkou možného propojení populace Telestes metohiensis z řeky Mušnica s populací z řeky Zalomka, které sdílely jeden haplotyp. Jednotlivé populace jsou pravděpodobně velmi...
|
|
|
Krasová polje východní Hercegoviny z perspektivy ryby rodu Telestes
Doulíková, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Oblast Dinárského krasu na Balkáně patří mezi centra diverzity s vysokým počtem sladkovodních endemických ryb. Hlavním důvodem vysokého stupně endemismu jsou četné paleoklimatické a geologické události, které měly vliv na formování celé oblasti. Toky krasových poljí Dinárské oblasti tvoří specifický ekosystém, kterému se některé druhy ryb přizpůsobily. Polje bývají pravidelně zaplavována, což vede k aktivaci různých podzemních cest a propojení poljí. Tyto ryby tráví část roku v povrchových a část v podzemních vodách a mohou využívat podzemní toky k migraci. Cílem této diplomové práce je zhodnotit genetickou variabilitu dvou endemických druhů ryb rodu Telestes žijících v krasových poljích v oblasti východní Hercegoviny a zjistit přítomnost genového toku mezi jednotlivými populacemi důsledkem spojení podzemních toků. Pro tento účel byla izolována DNA 102 jedinců z pěti různých lokalit. Pro analýzy byl použit mitochondriální marker cytochrom b a 16 mikrosatelitů. Výsledky poukazují na velmi nízkou genetickou variabilitu mezi druhy a populacemi. Analýza mitochondriálního markeru neprokázala propojení populací jednotlivých druhů, s výjimkou možného propojení populace Telestes metohiensis z řeky Mušnica s populací z řeky Zalomka, které sdílely jeden haplotyp. Jednotlivé populace jsou pravděpodobně velmi...
|
host ::
RSS.