|
|
Předpoklady realizace reprodukční schopnosti skotu z hlediska podmínek chovu
VACHOUŠKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo vypracovat přehled faktorů ovlivňujících reprodukci dojnic, získat data o reprodukci krav a vyhodnotit úspěšnost zabřezávání za rok 2019. Údaje pro tuto práci byly nashromážděny ve společnosti Úněšovský statek, a.s. na farmách Pernarec a Chrančovice. Pro zpracování dat byla použita zootechnická evidence, data Českomoravského svazu chovatelů a údaje o společnosti poskytlo ředitelství společnosti Úněšovský statek, a.s. Práce se zabývá především vlivem tepelného stresu na reprodukci vysokoužitkových dojnic na farmě v Pernarci s užitkovostí 11 877 kg a farmě v Chrančovicích 12 103 kg mléka. V období od 10. 6. 2019 - 14. 9. 2019 byl v produkčních stájích jednotlivých farem instalován měřič THI - Cooper, který na základě teploty a vlhkosti ve stáji vypočítává hodnotu teplotně - vlhkostní index. Na základě výpočtu je stanoveno, zda dojnice procházely za sledované období tepelným stresem. Výsledná měření byla rozdělena do skupin bez tepelného stresu, se středním a vysokým tepelným stresem. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší míra zabřezávání byla prokázána na farmě Pernarec v období absence tepelného stresu a to 60 %. Na farmě v Chrančovicích byla naměřena nejvyšší míra zabřezávání v období středního tepelného stresu s procentem zabřezávání 58 %. Celkové měření za sledované období naznačuje, že vzhledem k používání synchronizačních programů, byla na farmách v Pernarci a Chrančovicích udržena vysoká míra zabřezávání i v období vysokého tepelného stresu.
|
|
|
Vliv teploty a vlhkosti vnějšího prostředí na rozmnožování včely medonosné (Apis mellifera)
KAŠPARŮ, Miroslav
Disertační práce na téma ,,Vliv teploty a vlhkosti vnějšího prostředí na rozmnožování včely medonosné (Apis mellifera)" popisuje vliv sledovaných fyzikálních veličin na celé včelstvo během vegetačního období. Sledována byla tři stanoviště v odlišných podmínkách. Měřící přístroje byly umístěny vždy uvnitř a vně jednoho včelstva z každého stanoviště. Ve spolupráci s kolegy z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se sledování fyzikálních parametrů rozšířilo o sledování zvuku a hmotnosti včelstva - úlové sestavy na stanovišti umíštěného na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Zařízení pro sběr dat ve včelích úlech bylo navrženo jako zcela autonomní modulový systém. Naměřená data byla statistickými programy zpracována a vyhodnocena. Výsledky prokázaly, že se sledované úly liší ve vegetačním období v počtu zakladených buněk včelí královnou a také v množství zakladených rámků. V okolí plodu byly naměřeny teploty pro správný vývoj včely (32 °C až 36 °C). Včelstva v pozorovaných obdobích roku 2014, 2015 a 2016 musela aktivně zvyšovat v jarním i v letním období relativní vlhkost vzduchu uvnitř úlu. Včelstvo reaguje na změny teploty vzduchu různě intenzivním zvukovým projevem. Zjištěné výsledky prokázaly rozdíly mezi intenzitou zvukových projevů včelstva v různých teplotních podmínkách. Nejvyšší intenzita zvuku byla zjištěna při teplotách pod 10 °C (36,71 W.m-2), nejnižší naopak při teplotách nad 29,4 °C (26,25 W.m-2). Posouzením vztahu teploty uvnitř plodiště a intenzity zvuku byly zjištěny průkazné korelační závislosti, velikost korelačních koeficientů byla ovšem nízká (r = 0,180) až střední (r = 0,463) a se změnou teplotní skupiny docházelo i ke změně hodnoty korelačního koeficientu (r = 0,555). K vyhodnocení optimálních podmínek chovu včelstev lze aktuálně využít sledování teploty a vlhkosti. Jako nejvhodnější teploty byly stanoveny v rozmezí (29,5-34,3 °C) a také teploty nad 34,4 °C. Z hlediska vlhkosti jsou nejvhodnější teplotní rozmezí 20-29,4 °C a 29,5-34,3 °C. Změny sledovaných hodnot ovlivňují i kladení včelí královny ve včelstvu. Získaná data z dlouhodobého sledování zmíněných veličin, nám mohou pomoci sestavit THI index u včel, který by byl vhodným nástrojem k hodnocení optimálních podmínek pro včely.
|
host ::
RSS.