|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
host ::
RSS.