Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kardiopulmonální neodkladná resuscitace laickou veřejností
SOKOLT, Jakub
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování kardiopulmonální neodkladné resuscitace laickou veřejností. Teoretická část práce se zabývá identifikací náhlé zástavy oběhu (dále NZO) a nejčastějšími příčinami, které ji mohou způsobit. Dále se zabývá neodkladnou resuscitací (dále NR), zásadami první pomoci (dále PP) a tísňovým voláním. Velký důraz je kladen na doporučené postupy pro NR u dospělé osoby a u dítěte se srdeční zástavou. Doporučené postupy se mimo jiné zaměřují na specifické situace jako je obstrukce dýchacích cest a tonutí. Poslední část teoretické práce se zabývá automatizovaným externím defibrilátorem (dále AED) a jeho obsluhu laickým zachráncem. Empirická část je tvořena dvěma cíli. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dospělých pacientů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dětských pacientů. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 8 neselektovaných zástupců laické veřejnosti na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že dotazovaná laická veřejnost má značné nedostatky v doporučených postupech Basic life support (BLS). Všichni dotazovaní informanti se shodli na tom, že by uvítali výukové programy, díky kterým by se u laiků zvýšila informovanost v postupech BLS.
Používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji
GROFOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma používání automatizovaného externího defibrilátoru nezdravotnickými složkami Integrovaného záchranného systému v Libereckém kraji v rámci provádění neodkladné kardiopulmonální resuscitace. Cílem této práce je zhodnocení četnosti, časového průběhu a výsledků zásahů v případech pacientů s náhlou zástavou oběhu, při kterých byl využit automatický externí defibrilátor nezdravotnickou složkou Integrovaného záchranného systému. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První částí je systematizovaný teoretický přehled základních informací o problematice. Druhá část je zaměřena prakticky a je vytvořena z dat získaných od základních složek Integrovaného záchranného systému. Data byla podrobena zkoumání metodami popisné statistiky. Na základě získaných výstupů byl vytvořen systematický přehled o výjezdech first responderů k náhlým zástavám oběhu. Tento přehled zahrnuje zejména výstupy dat zaměřené na frekvenci aktivace first responderů, času jejich dojezdu na místo události, úspěšnost resuscitace v přednemocniční fázi a outcome pacienta. Získané informace byly porovnány se závěry zahraničních studií zaměřených na stejnou oblast. Období, pro které byla data zjišťována, zahrnovalo rok 2017 po květen 2021. V závěru práce je provedeno zhodnocení stěžejních výsledků a dále jsou uvedeny podněty pro další výzkum související problematiky.
Telefonická asistovaná první pomoc
VÁŇOVÁ, Petra
Dispečer zdravotnického operačního střediska obsazuje důležitou a významnou roli v řetězci přežití pro neodkladnou resuscitaci. Během krátké chvíle musí rychle a přesně zajistit informace od volajícího, včas vyslat profesionální pomoc na místo vzniklé události a včas zahájit telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, kterou se tato bakalářské práce zabývá. Prvním cílem bylo stanoveno zmapovat poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace dispečery na krajském operačním středisku zdravotnické záchranné služby. Zjistit postup, podle kterého se dispečeři řídí a podle kterého poskytují instrukce pro vedení neodkladné resuscitace, a zdali se těmito pokyny doopravdy řídí a poskytují správné instrukce zachráncům. Druhým cílem práce bylo zmapovat motivační faktory Fraňka, autora publikace Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska, který se do hloubky zabývá telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací. Tento cíl měl být zaměřen na analýzu příběhu autora a jeho počátek zájmu k dané problematice. Výzkum byl veden kvalitativní formou zpracování dat. Do výzkumné části práce jsem použila k analýze šest audio nahrávek tísňových výzev z archivu Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, ve kterých dispečeři rozpoznali u postižených osob poruchu základních životních funkcí a zahájili telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. Nahrávky byly přepsány do elektronické podoby a zpracovány. Dále jsem realizovala polostrukturovaný rozhovor s Fraňkem, s Kratochvílem, vedoucím lékařem Letecké záchranné služby Jihočeského kraje a s paní Hornychovou, zástupkyní vedoucího nelékařských zdravotnických pracovníků Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje. Z výsledků analýzy vyplynulo, že většina dispečerů nepostupuje adekvátně při poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhého cíle nebylo dosaženo z toho důvodu, že nebylo nemožné získat potřebná data k vyhodnocení cíle. Dispečeři, po přečtení mé práce, se mohou nad touto problematikou zamyslet. Práce je může motivovat k sebezdokonalování a ke zlepšení daných výsledků. Budoucím studentům oboru zdravotnický záchranář a personálu ve zdravotnictví může posloužit jako zdroj informací.
Resuscitace pacienta systémem LUCAS II
CHRT, Michal
Bakalářská práce pojednává o mechanické resuscitaci systém LUCAS II. Systém LUCAS je jedním z nejpoužívanějších zařízení pro mechanickou srdeční masáž. Práce seznamuje čtenáře s aktuálními poznatky o jeho efektivitě a bezpečnosti. Úvodní kapitoly jsou věnovány náhlé zástavě oběhu a kardiopulmonální resuscitaci. Následující kapitoly seznamují čtenáře s použitím systému LUCAS během neodkladné resuscitace. Popisují jeho aplikaci ve specifických případech, kterými může být transport nebo resuscitace v katetrizační laboratoři. Závěrečné kapitoly hodnotí přínos a komplikace mechanické resuscitace. Bakalářská práce je zpracována teoretickou formou. Hlavní zdroje tvoří klinické studie a jiné odborné články. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky o mechanizované srdeční masáži přístrojem LUCAS II při poskytování kardiopulmonální resuscitace. Použití systému LUCAS nevykazuje zlepšení v přežívání pacientů ve srovnání s manuální srdeční masáži. Jeho hlavní benefit je uplatňován v komplikovaných situacích, kdy není možné provádět manuální komprese hrudníku. Během transportu a v katetrizační laboratoři se systém LUCAS jeví jako efektivní nástroj, který může zvýšit šanci na přežití srdeční zástavy. Bakalářská práce poskytuje aktuální souhrnný přehled dané problematiky a může posloužit jako studijní materiál pro zdravotnické obory.
Náhlá zástava oběhu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
ŠVANDA, Pavel
Bakalářská práce se zabývá tématem náhlé zástavy oběhu v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Tato problematika byla, je a bude aktuálním tématem, na které je třeba upozorňovat, protože náhlá zástava oběhu mimo nemocniční zařízení, je v civilizovaném světě nejčastější příčinou úmrtí. Teoretická část této práce obsahuje základní informace nejen v problematice NZO a její léčby, ale také se v ní popisuje, kdo je to zdravotnický záchranář, náplň jeho práce a kompetence dané zákonem. Marginální část teoretické části je věnována náhlé zástavě oběhu a její léčbě. Ta je podrobně popsána nejen pro laické zachránce, ale také pracovníky ve zdravotnictví. Výzkumná část proběhla kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapování znalostí postupů laiků v oblasti základní neodkladné resuscitace. Druhý cíl měl za úkol zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v oblasti rozšířené neodkladné resuscitace. Rozhovory se skládaly z šestnácti otázek, na které odpovídali náhodně vybraní respondenti. Respondenty byli zdravotničtí záchranáři a studenti vysokých škol v Českých Budějovicích. Výsledkem výzkumné časti, je tvrzení, že laičtí zachránci nejsou schopni poskytnout adekvátní léčbu náhlé zástavy oběhu a zdravotničtí záchranáři, se z části rozcházejí s nejnovějšími doporučenými postupy v oblasti neodkladné resuscitace. Situace s laickou populací si žádá větší důraz na edukaci v tomto tématu. U zdravotnických záchranářů, se situace vyřeší po vydání doporučeného postupu reflektujícího změny v této problematice, který zpracuje zaměstnavatel.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.