|
|
Vliv metabolitů entomopatogenních bakterií rodu Xenorhabdus na přežívání a reprodukci fakultativně entomoparazitických a fytofágních hlístic
JAKUBÍKOVÁ, Hedvika
Bakterie rodu Xenorhabdus žijí v přirozeném symbiotickém vztahu s entomopatogenními hlísticemi čeledi Steinernematidae. Produkují široké spektrum toxických sekundárních metabolitů rozdílné chemické podstaty i účinku. Syntéza konkrétních metabolických produktů je pro každý kmen bakterií specifická. Práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bakteriálních metabolitů na fakultativně entomoparaztické hlístice druhu Oscheius myriophila, volně žijící hlístice Caenorhabditis elegans a fytofágní háďátka Globodera rostochiensis. Cílové druhy hlístic byly vystaveny působení 37 kmenů bakterií rodu Xenorhabdus, izolovaných z různých druhů hlístic čeledi Steinernematidae. Testování účinnosti metabolitů na O. myriophila a C. elegans bylo provedeno jak přímou kultivací cílových druhů na pevném médiu s živými bakteriálními kulturami, tak ve sterilizovaných tekutých kulturách jednotlivých bakteriálních kmenů. Vliv toxických látek na G. rostochiensis byl hodnocen pouze ve vybraných sterilních tekutých médiích.
|
|
| |
|
|
Mezidruhová kompetice a hostitelské spektrum entomopatogenních hlístovek (Steinernematidae, Nematoda)
PŮŽA, Vladimír
Práce se zabývá mezidruhovou kompeticí a hostitelským spektrem entomopatogenních hlístic a zkoumá mechanismy umožňující koexistenci více druhů na jedné lokalitě. Práce byla dále hodnotila schopnost hlístovek provozovat scavenging a obranné mechanismy hlístovek proti bezobratlým scavengerům. Výsledky ukázaly že koexistující druhy hlístovek sdílejí niku. Mezidruhové interakce jsou pak komplexní a mohou být asymetrické. Bylo zjištěno, že hlístovky mohou kolonizovat a rozmnožit se v mrtvých tělech různého hmyzu a zdá se, že scavenging může být důležitou alternativou k normální infekci. Obranné mechanismy hlístovek proti scavengerům jsou patrně adaptací komplexu patogenní hlístice/bakterie.
|
|
|
Vliv vybraných pesticidů na invaznost entomopatogenních hlístic
NERMUŤ, Jiří
Je známo, že entomopatogenní hlístovky se na zemědělské půdě zatížené používáním pesticidů a průmyslových hnojiv vyskytují v omezené míře. Jelikož se jedná o organismy s vysokým potenciálem využití v biologické a integrované ochraně rostlin, pokusila se tato práce zjistit jaký vliv mají vybrané pesticidy na invaznost a mortalitu testovaných hlístovek Steinernema feltiae, S. arenarium a S. kraussei ve vodném roztoku pesticidu. Z výsledků vyplynulo, že největší negativní vliv na oba sledované znaky mají přípravky Vydate (oxamyl) a Sulka (polysulfid vápenatý). Při použití těchto přípravků došlo k mortalitě 94,3 až 99,9 % a 93,1 {--} 99,9 % v závislosti na druhu testované hlístovky. Pokles invaznosti oproti kontrole byl v obou případech vyjádřen stupněm 3 (pokles o 50 {--} 75 %). Jako přípravky s vyšší schopností snížit invaznost lze označit Starane 250 EC (fluroxypyr), Sumithion super (fenithrothion), a Novozir MN 80 (mancozeb), naproti tomu Treflan 48 EC (trifluralin) se spíše podílí na zvýšení mortality. Dalším významným zjištěním je fakt, že na snížení invaznosti má významný vliv jen koncentrace a nikoliv doba působení pesticidu. Při pokusu o získání populace S. feltiae odolnější vůči oxamylu (Vydate) bylo dosaženo sestupného trendu u mortality a vzestupného u invaznosti hlístovky.
|
host ::
RSS.