|
|
Vliv vybraných doplňků stravy na výživový stav sportovců
BOČKOVÁ, Dominika
Moderní svět s sebou nese řadu nových pohledů a možností ve výživě člověka. Tato práce se zabývá doplňky stravy a jejich užívání u sportovců. Zaměřuje se na ty sportovce, pro něž je sport neodmyslitelná součást života. Cílem práce je zmapovat doplňky, které jsou nejčastěji u sportovců užívány, jejich vlastnosti a funkce, popřípadě rizikovost. V neposlední řadě je pak cílem zmapovat, jaký mají ze subjektivního pohledu sportovce smysl. Jaká je reálná potřeba suplementace, je nutná ve spojitosti předcházení nutričního deficitu, přináší vůbec nějaké výhody, nebo jde jen o marketingový tah? Teoretická část je tedy zaměřena na nejužívanější doplňky stravy, jejich legislativu a dělení. Jednotlivé doplňky byly rozebrány z pohledu jejich funkce a účinků. Praktická část se zaměřuje na sportovce, u kterých je užívání suplementů nejčastější - tedy u nadšenců fitness-kulturistiky, u lidí, kteří pravidelně navštěvují posilovnu. Pravidelnost byla určena následujícím kritériem - cíloví byli ti sportovci, kteří několikrát do týdne navštěvují posilovnu poslední uplynulý rok a více. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, popřípadě doplněné o rozhovor, bylo-li třeba. Respondenti také provedli záznam stravy. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě. Pro realizaci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a zúčastnilo se 10 respondentů. Všichni tito respondenti sportují na amatérské úrovni, někteří se účastní amatérských závodů, pro ostatní je posilování pouze osobní hobby. Otázky byly koncipovány tak, aby bylo zmapováno užívání doplňků stravy - jak četnost, tak rozmanitost. Výzkum ukazuje rozdíly mezi muži, ženami, závodícími sportovci či rekreačními sportovci, a i to, jak je který jedinec informován o doplňcích a čím vším je ovlivňován. Dále byli sportovci dotazování na to, kde se o doplňcích vlastně dozvěděli, kolik do nich investují a za jakým účelem doplňky užívají. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných odpovědí z dotazníku a zprůměrování výživových hodnot zapisované stravy. Ukázalo se, že většina dotazovaných nedodržuje doporučené dávkování, ve většině případů bylo důvodem zařazení doplňků stravy pouze doporučení kamarádem, bez konzultace s odborníkem, takže aniž by sportovec věděl, jaká je jeho reálná potřeba látky a zdali je nutná suplementace. Nejčastěji užívaným doplňkem je proteinový nápoj a mikroživiny - vitaminy a minerální látky, zejména vitamin C, hořčík a zinek, dále omega 3 mastné kyseliny. Práce by mohla sloužit jako informační zdroj pro objasnění, jaké mají doplňky stravy funkci, které má smysl používat, i v závislosti na tom, čeho chtějí sportovci dosáhnout. Také může být informačním materiálem pro ty, kteří se zabývají sportovní výživou, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Vliv vybraných doplňků stravy na výživový stav sportovců
BOČKOVÁ, Dominika
Moderní svět s sebou nese řadu nových pohledů a možností ve výživě člověka. Tato práce se zabývá doplňky stravy a jejich užívání u sportovců. Zaměřuje se na ty sportovce, pro něž je sport neodmyslitelná součást života. Cílem práce je zmapovat doplňky, které jsou nejčastěji u sportovců užívány, jejich vlastnosti a funkce, popřípadě rizikovost. V neposlední řadě je pak cílem zmapovat, jaký mají ze subjektivního pohledu sportovce smysl. Jaká je reálná potřeba suplementace, je nutná ve spojitosti předcházení nutričního deficitu, přináší vůbec nějaké výhody, nebo jde jen o marketingový tah? Teoretická část je tedy zaměřena na nejužívanější doplňky stravy, jejich legislativu a dělení. Jednotlivé doplňky byly rozebrány z pohledu jejich funkce a účinků. Praktická část se zaměřuje na sportovce, u kterých je užívání suplementů nejčastější tedy u nadšenců fitness-kulturistiky, u lidí, kteří pravidelně navštěvují posilovnu. Pravidelnost byla určena následujícím kritériem cíloví byli ti sportovci, kteří několikrát do týdne navštěvují posilovnu poslední uplynulý rok a více. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, popřípadě doplněné o rozhovor, bylo-li třeba. Dotazník byl distribuován v tištěné podobě. Pro realizaci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a zúčastnilo se 10 respondentů. Všichni tito respondenti sportují na amatérské úrovni, někteří se účastní amatérských závodů, pro ostatní je posilování pouze osobní hobby. Otázky byly koncipovány tak, aby bylo zmapováno užívání doplňků stravy jak četnost, tak rozmanitost. Výzkum ukazuje rozdíly mezi muži, ženami, závodícími sportovci či hobby sportovci, a i to, jak je který jedinec informován o doplňcích a čím vším je ovlivňován. Dále byli sportovci dotazování na to, kde se o doplňcích vlastně dozvěděli, kolik do nich investují a za jakým účelem doplňky užívají. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných odpovědí z dotazníku. Ukázalo se, že většina dotazovaných nedodržuje doporučené dávkování, ve většině případů bylo důvodem zařazení doplňků stravy pouze doporučení kamarádem, bez konzultace s odborníkem, takže aniž by sportovec věděl, jaká je jeho reálná potřeba látky a zdali je nutná suplementace. Nejčastěji užívaným doplňkem je proteinový nápoj a mikroživiny vitaminy a minerální látky, zejména vitamin C, hořčík a zinek, dále omega 3 mastné kyseliny. Práce by mohla sloužit jako informační zdroj pro objasnění, jaké mají doplňky stravy funkci, které má smysl používat, i v závislosti na tom, čeho chtějí sportovci dosáhnout. Také může být informačním materiálem pro ty, kteří se zabývají sportovní výživou, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Specificky zaměřená výživa jako prostředek k sebeutváření člověka - sportovce. Případová studie
TEPLÁ, Kateřina
Moderní doba přináší řadu nových pohledů na vnímání významu a role výživy v lidském životě. Při sledování současného životního stylu můžeme u konkrétních jedinců pozorovat nemalé rozdíly. Práce se zabývá problematikou specifické výživy ve spojení s pravidelnou pohybovou aktivitou , jako spolupůsobících faktorů, které utvářejí životní styl člověka - sportovce. Práce se zaměřuje na jedince, pro něž striktní specificky zaměřená výživa spojená s pravidelnou pohybovou aktivitou tvoří neodmyslitelnou součást života a představuje tak cestu k seberealizaci ? sebeutváření - v nejrůznějších směrech. Cílem práce bylo popsat skladbu jídelníčku a její změny v závislosti na různých etapách tréninkového plánu sportovce - kulturisty. Zmapovat možné bio-psycho-sociální konsekvence. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl prováděn jako případová studie. Sledovaný soubor tvoří dvojice sportovců - kulturistů. Žena a muž, reprezentují současný trend vyznavačů fitness-kulturistiky, pro něž spojení sportu a správně zaměřené výživy představuje jednu z životních hodnot. Výzkum byl realizován v širším časovém horizontu, tedy v rozmezí květen 2012 až leden 2013. Metody sběru dat byly používány opakovaně s daným časovým odstupem. Jako metody sběru dat byly použity semistrukturované rozhovory, pozorování, evidence různých osobních dokumentů a výsledků činnosti. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných rozhovorů, pozorování a osobních dokumentů a výsledků činnosti. Z provedeného výzkumu konkrétního případu bylo zjištěno, že strava sportovce kulturisty se v různých etapách tréninkové přípravy mění rapidním způsobem. Pozorovatelné jsou změny celkového množství stravy, změna vzájemných poměrů či množství jednotlivých živin, i změny výběru konzumovaných potravin. Zjištěné změny stravování sledovaných sportovců korespondují s teoretickými poznatky uvedenými v teoretické části práce. V objemové fázi přípravy se strava sledovaného páru vyznačovala relativně vysokým příjem energie, zejména v podobě stálého vyššího příjmu sacharidů, vysokým příjmem bílkovin a ze všech fází nejvyšším požadovaným přísunem tuků. V objemovém jídelníčku byla dále patrná nejvyšší pestrost výběru potravin. V rýsovací fázi přípravy se strava pozorovaného páru vyznačovala v průměru nižším příjmem energie, zejména díky omezení příjmu sacharidů, stejně vysokým, či vyšším přísunem bílkovin než v objemové fázi. Přísun tuků ve stravě muže se prakticky nezměnil, žena množství přijatého tuku oproti objemové fázi snížila. Rýsovací dieta respondentů byla charakteristická zúžením výběru potravin, nižší konzumací sacharidových potravin, převahou potravin bílkovinných zdrojů a navýšením konzumu zeleniny. V závěrečné fázi přípravy byla strava sledované ženy naprosto specifická, založená nejprve na několikadenním velmi vysokém přísunu bílkovin z nejkvalitnějších zdrojů, doplněná následnou několikadenní výhradní konzumací sacharidů ve velmi vysokém množství. Během odpočinkové a zotavovací fáze přípravy strava sledovaného páru nevykazovala striktně dané požadavky. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že přístup sportovců ke stravě je různorodý, liší se dle etapy tréninkové přípravy. Strava tedy může být pro sportovce požitkem i nutností. Stravu jako požitek vnímá sledovaný pár sportovců v období a ve chvílích, kdy se ve stravování nemusí výrazně omezovat. Naopak v období striktního dodržování diety znamená strava pro sledovaný pár pouze zdroj nezbytných živin, tedy nutnost. Pro sledovaný pár sportovců strava nepředstavuje tabu. Tento specifický a do jisté míry extrémní životní styl s sebou nese určitá pozitiva i rizika působící na zdravotní stav lidského organismu. Práce může být využita jako informační materiál pro nutriční terapeuty, zaměřené na práci se sportovci, i pro informování samotných sportovců a širší veřejnosti o možnostech dopadu extrémů ve výživě.
|
host ::
RSS.