|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
| |
|
|
Pohled na současný svět podle etiky Petera Singera
ZEMANOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je získat pohled na současný světa podle etiky Petera Singera. V úvodních kapitolách se budeme věnovat skrze publikace Petera Singera hlavním myšlenkám, a to konkrétně Osvobození zvířat, Practical Etics, Applied Etics, Spisy o etickom žití, Jeden svět - Etika globalizácie. Na těchto příkladech se budeme snažit prokázat, že je tento autor často veřejností mylně interpretován a jeho názory všeobecně špatně pochopeny. Při analýze budeme vycházet z všeobecného modelu morálních a etických hodnot společnosti a dávat je do souvislosti se Singerovou filozofií. Podrobně budeme rozebírat problém druhové nadřazenosti, který je klíčový pro všechna Singerova díla a je zároveň i nosným tématem této práce. Kromě výše zmíněného problému se v práci také nachází i analýza morálních a etických zásad tak, jak byly v průběhu historie nazírány různými významnými mysliteli.
|
|
|
Role of Animals in the Selected Works of J.M. Coetzee
Pragrová, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Cílem diplomové práce je prozkoumat přístup, jakým J. M. Coetzee uplatňuje zobrazování zvířat ve třech fiktivních dílech - v novelách Disgrace a The Lives of Animals a v povídce "The Old Woman and the Cats". V práci je popsán historický přehled vývoje lidsko- zvířecích vztahů, jakožto teoretický základ pro další rozbor, spolu s vysvětlením pojmu speciesism. Historický přehled vývoje lidsko-zvířecího vztahu napomůže pochopit, proč a jakým způsobem se tento vztah měnil v průběhu historie a jaký je důvod jeho současné podoby. Přehled bude také fungovat jako základ pro rozbor vyobrazení zvířat ve vybraných dílech J. M. Coetzee. Práce popisuje také autorův život a představuje vybraná díla. Krátce je také představena situace v Jihoafrické republice v post-apartheidní době a co k ní vedlo, což bude později využito jakožto základ pro interpretační analýzu vyobrazování zvířat související s politickou situací v Jihoafrické republice . Analytická část se věnuje interpretaci role zvířat ve vybraných dílech a prozkoumá její spojitost s etickými a politickými otázkami a funkci této role jakožto jazykový a naučný prostředek. KLÍČOVÁ SLOVA literatura, literatura jihoafrické republiky, Coetzee, speciesismus, lidsko-zvířecí vztahy, lidská a mimo lidská zvířata, hospodářská zvířata v průmyslové produkci, období post-...
|
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.