|
|
Kvantifikace základních a speciálních ošetřovatelských výkonů na standardních jednotkách dětského oddělení
SOROKANETS, Viktorie
Abstrakt Kvantifikace základních a speciálních ošetřovatelských výkonů na standardních jednotkách dětského oddělení Tato práce se skládá ze dvou části, z teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá historii pediatrie, vzděláním a kompetencema dětských sester, dnešní pediatrickou péči a spektrem poskytovaných služeb. Dále je zde zvlášť popsaná základní a speciální ošetřovatelská péče. Vzhledem k omezenému rozsahu bakalářské práce, pozornost byla věnována stěžejním činnostem dětských sester. V rámci první části výzkumného šetření jsme si stanovili dva cíle a pět hypotéz. Cílem práce bylo provést inventarizaci základní a speciální ošetřovatelské péče na standardních jednotkách dětského oddělení. Dále jsme vytyčili tyto hypotézy: H1: Nejčastěji prováděným základním ošetřovatelským výkonem je péče o osobní hygienu pacienta. H2: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Podávání léků? je podávání léků per os. H3: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Sledování? je sledování tělesné teploty. H4: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Speciální a diagnosticko terapeutické výkony? jsou odběry biologického materiálu. H5: Nejčastěji prováděným speciálním ošetřovatelským výkonem v kategorii ?Jiné činnosti ve vztahu k pacientovi? je příjem pacienta. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní formou. Výzkumný soubor tvořilo 49 sester standardních dětských oddělení pěti vybraných nemocnic a to v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Prachatice, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s. Druhá část výzkumného šetření bylo vyhodnocení vybraných ošetřovatelských výkonů. Ze základní ošetřovatelské péče se jednalo o přípravu jídla, krmení a přebalování dítěte. Ze speciální ošetřovatelské péče podávání léků per os, per rectum, dále aplikace injenkcí i.v., infuze a její sledování, asistence při vyšetření, odběr krve a stolice, účast na vizitě a předávání pacienta. Každý výkon byl naměřen 10krát a dále výsledek byl sečten a vydělen jejich počtem, tak jsme určili průměrnou hodnotu. Hypotézy byly testovány pomocí Kruskal ? Wallis testu, kde jsme stanovili hodnotu mean rank (průměrné pořadí) a na jejíž základě jsme potvrdili či nepotvrdili stanovené hypotézy. V oblasti základní ošetřovatelské péče, kde jsme porovnávali tři kategorie, nejvyšší hodnota (463,68) nám vyšla u péče o výživu. První hypotézy jsme tedy nepotvrdili. Dále v oblasti speciální ošetřovatelské péče v kategorii ?Podání léků? nejvyšší hodnota (403,07) byla u připravy léků a podání per os. Hypotézu jsme znovu nepotvrdili. V kategorii ?Sledování? jsme hypotézu potvrdili, protože nejvyšší hodnota (539) se objevila u sledování tělesné teploty. Následuji ?Speciální a diagnosticko ? terapeutické výkony?, kde jsme opět hypotézu nepotvrdili, protože nejčastějším výkonem je příprava dítěte na vyšetření (662,21). Na základě výpočtu řádného aritmetického průmeru v poslední kategorii ?Jiné činnosti ve vztahu k pacientovi?, kdy nejvyšší hodnota (8,09) nám vyšla u vyplňování ošetřovatelských diagnóz, jsme hypotézu rovněž nepotvrdili. Výsledky pozorovací části sloužili pro vytvoření pracovní verze počítačového programu, jehož cílem bude vyhodnocení minutové ošetřovatelské zátěže u sledovaného počtu pacientů. Tento program je předpřipravený pro další rozpracování.
|
|
|
Metoda kvantifikace základní a speciální ošetřovatelské péče na ARO
VEBEROVÁ, Nikola
ABSTRAKT Tématem bakalářské práce je ?Kvantifikace základní a speciální ošetřovatelské péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.? Resuscitační a intenzivní péče poskytuje léčbu nemocným, u nichž hrozí selhání základních životních funkcí nebo k tomuto selhání již došlo a zajišťuje jejich nezbytnou podporu nebo dočasnou náhradu. Ve většině případů se jedná o reverzibilní onemocnění. Tito pacienti jsou v plné míře odkázáni na zdravotnický personál, který zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči. Základní ošetřovatelská péče vyžaduje obecné dovednosti a specifické předpoklady rozpoznat a cíleně reagovat na urgentní klinické situace. Dle Maslowovy hierarchie potřeb se jedná o fyziologické potřeby a potřeby jistoty. Specializovaná ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. V jaké míře bude ošetřovatelská péče prováděna, záleží na klinickém stavu pacienta. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá vývojem oboru anesteziologie a resuscitace od jeho počátků ve starověku až po současnost, jeho organizační strukturou a ošetřovatelskou péčí poskytovanou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. K výzkumné části byla použita metoda ?Therapeutic Intervention Scoring Systém? (TISS), která souvisí s ?Metodou kvantifikace ošetřovatelské péče? vypracovanou PhDr. Karlou Pochylou a Ing. Otakarem Pochylým. Výzkumné šetření bylo zpracováno kvalitativní a kvantitativní metodou. U kvalitativní metody byla použita metoda sběru dat, konkrétně technika pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů, u nichž hlavním důvodem resuscitační péče s nutností umělé plicní ventilace bylo onemocnění respirační insuficience. U kvantitativní metody byly stanoveny činnosti základní ošetřovatelské péče (nesouvisející s TISS body) a činnosti speciální ošetřovatelské péče (související s TISS body). U těchto činností byly provedeny časové náměry, ze kterých byly stanoveny jejich průměrné hodnoty a směrodatné odchylky. Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost pro základní ošetřovatelskou péči a zároveň průměrnou časovou náročnost pro speciální ošetřovatelskou péči. Z výzkumné části vyplývá, že základní péče, která nesouvisí s metodou TISS, se velkou mírou podílí na pracovním čase a nedoceněném ohodnocení sester. Přínosem získaných výsledků pro praxi je aktualizace průměrné časové náročnosti základní a speciální ošetřovatelské péče v podmínkách současného ošetřovatelství na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Ukázalo se, že základní péče je časově náročnější než péče speciální. Zároveň je ale třeba podotknout, že tyto výsledky byly získány na malém vzorku pacientů, a proto je nezbytné pro další zpřesnění provést tato měření na větší skupině pacientů. Protože naměřené hodnoty jsou závislé na akutním stavu pacienta a zároveň na jeho přidružených chorobách (obezita, renální insuficience, astma bronchiále aj.), by bylo vhodné stanovit průměrné časové náročnosti jednotlivých úkonů na modelových skupinách pacientů. Dále by ke zkvalitnění základní i speciální péče přispěla inspirace systémem vypracovaným a používaným v sousedním Německu. Ten díky průběžné každodenní analýze časové náročnosti ošetřovatelské péče dokáže pružně reagovat nejen na klinický stav pacienta, ale i na potřeby ošetřovatelského personálu.
|
host ::
RSS.