|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy
PAVLAS, Jiří
V této práci, jsem se snažil vyhodnotit vliv dvou disturbancí lesa na teplotu a vlhkost půdy v oblasti horských smrčin. Před 17 lety byly smrčiny v okolí Březníku napadeny kůrovcem. Po napadení horských smrčin byly v této oblasti aplikovány dva typy managementů. Prvním přístupem byla asanace porostu spočívající ve vytěžení a odvezení dřevní hmoty. V rámci druhého přístupu byl les ponechán samovolnému vývoji (přirozené sukcesi). V práci jsou porovnávány rozdíly v denních teplotních amplitudách a v objemové vlhkosti půdy v rámci odlišných typů managementů. V rámci zpracování dat bylo hodnoceno, zda jsou teplotní a vlhkostní podmínky vysvětleny spíš vlivem managementu či vegetačního krytu. Vliv managementu na denní teplotní amplitudu vyšel signifikantně. Teplotní amplitudy na asanovaných plochách jsou o 49% vyšší než na plochách ponechaných samovolnému vývoji. Rozdíly ve vlhkosti nevyšly průkazně. Vliv dominant na teplotu a vlhkost půdy se neprokázal. Zároveň jsou v práci porovnány teplotní a vlhkostní podmínky ploch z oblasti Březníku (17let po disturbancích) a ploch na Pramenech Vltavy, kde se les začal právě rozpadat.
|
|
|
Hydrovodivost pod různými rekultivačními porosty
CEJPEK, Jiří
Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku je největší výsypkou v České republice, která vznikla přesunem milionů tun zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Díky rozsáhlému měření fyzikálních a chemických vlastností na rekultivovaných i nerekultivovaných výsypkových půdách byla zjištěna i řada hydrologických pochodů. Hydraulická vodivost byla měřena Guelphským permeametrem, vlhkost Dielektrickým měřičem vlhkosti a v neposlední řadě půdní karbonáty Ca Jankovým vápnoměrem. Vodní režim a % zastoupení karbonátů je výrazně ovlivněn technologií sypání a stářím výsypek obou typů. Rozdíly mezi depresními a vrcholovými částmi na nerekultivovaných půdách jsou průkazné díky trhlinám ve vrcholových částech. Svou roli plní také rekultivační porosty, které hrají důležitou roli v půdotvorném procesu.
|
host ::
RSS.