|
| |
|
|
Dohled nad výchovou dětí optikou etických teorií
KOPECKÁ, Markéta
Práce se zabývá problematikou dohledu nad výchovou nezletilých dětí v rámci sociálně-právní ochrany dětí. Je rozdělena do tří částí. První část je právní, zabývá se popisem problematiky a vysvětlením současného systému a prostoru, který je vymezen pro individuální vyhodnocování situací a rozhodování sociálních pracovníků. Druhá část se věnuje vybraným etickým teoriím, kdy každá jiným způsobem vnímá dobro, o které je třeba usilovat. Zároveň nabízejí různé úhly pohledu na danou problematiku. Ve třetí části práce jsou kladeny konkrétní otázky, které v první části práce vznikly, a jsou hledány odpovědi optikou každé z teorií popsaných v části druhé. Na základě střetu těchto dvou rovin a střetu racionality s emocemi vznikají různé názorové směry a postřehy, které mohou otevřít diskuzi na témata, která nejsou v českém právním prostředí obvyklá. Současný systém se v oblasti dohledu nijak nepřizpůsobuje a východiska, která etika nabízí, přinášejí nové možnosti řešení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji
JÍRŮ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na Motivaci osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, ale liší se od ostatních tím, že má za dítě stále odpovědnost jeho vlastní rodiče a není tzv. právně volné. Taktéž to je i u pěstounské péče na přechodnou dobu, která trvá maximálně jeden rok, než se vyřeší situace v rodině, nebo než se najde náhradní dlouhodobá rodina pro dítě. Poskytovat péči nemůže každý, proto musí žadatelé projít přípravným kurzem a jsou zkoumáni sociálními pracovníky, doktory a psychology. Jeden z jejich hlavních cílů je zjistit motivaci, která k tomu žadatele vede. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, kde nejprve vysvětluji pojem pěstounská péče a další formy náhradní výchovné péče, její historii, legislativu a vznik pěstounské péče na přechodnou dobu. Druhá kapitola obsahuje kritéria a popis žadatele, které musí každý splňovat, současně s rolí sociálního pracovníka, který na vše dohlíží a žadatele doprovází celým procesem přípravy i během vykonávání profese. Kapitola popisuje celý průběh a povinnosti, které jsou po žadateli požadovány. Nakonec vysvětlím pojem motivace a druhy motivací vedoucí k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu, neboť úzce souvisí s výběrem kvalitního pěstouna a je jedna z nejdůležitějších kritérií, které se u žádajících osob zkoumají. K poslední kapitole je mimo jiné připojeno finanční ohodnocení pěstounů, protože i tato motivace bývá u některých osob prioritní. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Zvoleny byly tři výzkumné otázky: 1. Co motivuje žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? 2. Jaký je popis nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? Splňují pěstouni všechna kritéria pro vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu? 3. Jaká je role sociálního pracovníka v pěstounské péči na přechodnou dobu? V empirické části je použité kvalitativní šetření metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří sociální pracovníci pracující s pěstouny na přechodnou dobu a samotní pěstouni, kteří se shodují v popisu nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Ohledně motivace jsou pěstouni přesvědčeni, že se finančně motivovaný člověk nemůže stát pěstounem. Sociální pracovníci mají obdobný názor, avšak i s takovými žadateli se setkávají, přesto věří, že finanční motivace nestačí. Osoby vykonávající tuto profesy jsou především motivováni faktorem seberealizace, altruismem a snahou využít své zkušenosti a dovednosti s výchovou dětí. Role sociálního pracovníka je v procesu nenahraditelná, spolupracují, kontrolují a doprovázejí žadatele během celého procesu. Na základě výsledků bylo navrhnuto více informovat širokou veřejnost o fungování pěstounské péče na přechodnou dobu, sjednotit kritéria výběru pěstouna a podpořit přehodnocení finančních prostředků pro pěstouny.
|
|
|
Terénní sociální práce v ohrožených rodinách
Rolníková, Michaela ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce "pojednává o službě Terénní sociální práce v ohrožených rodinách ve Středisku křesťanské pomoci v Praze - Diakonie ČCE, která je chápána jako jeden z účinných typů intervence do ohrožených rodin. Podpora těchto rodin vychází jednak z konceptu sociálního fungování a s ním spojených životních situací, a také z přístupů a pojetí (paradigmat sociální práce) konkrétních terénních sociálních pracovníků. Proces vyhodnocování životní situace rodin je velmi náročný a až doposud nebyl nijak celorepublikově standardizovaný. Od 1. ledna 2013 vstoupila v platnost vyhláška číslo 473/2012 Sb., která uvedla do praxe formulář pro vyhodnocování situace dítěte. Na základě této vyhlášky nyní probíhá reforma v této oblasti na odděleních SPOD, a služba TSPOR by se chtěla této reformě přiblížit. Nyní je tedy nezbytné zmapovat současný stav procesu a způsobu vyhodnocování situace rodin s dětmi ve Službě a dle získaného výsledku vytvořit aktuální metodiku vyhodnocování situace rodiny s dítětem. Mým cílem tedy bylo získat odpověď na to, jak probíhá vyhodnocování situace rodin s dítětem ve službě TSPOR, k čemuž směřuji v empirické části této práce. V teoretické části navíc představuji teoretické zázemí problematiky sociální práce s rodinou (legislativa, základní a odborné pojmy).
|
|
| |
|
|
Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí
Škodová, Klára ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Turnovská, Elena (oponent)
Diplomová práce "Analýza klientů Domu tří přání a jejich rodinného zázemí" představuje současný systém péče o ohrožené děti v kontextu historického vývoje ochrany dětských práv, sociálně-právní ochrany dětí, současného přístupu jednotlivých rezortů, státní správy a neziskového sektoru. Systém péče o ohrožené děti v ČR je roztříštěný a nedostatečně garantující práva dítěte na život v jeho biologické rodině, v případě ohrožení sanované a podporované. Chystaná transformace a sjednocení péče o ohrožené děti je velkou výzvou pro zkvalitnění a spolupráci všech aktérů v oblasti práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou. Jedním z významných článků systému, působících v rámci prevence umísťování dětí do zařízení ústavní výchovy, je občanské sdružení Dům tří přání, které je pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pomocí analýzy rodinného zázemí dětských klientů pobytové části Domu tří přání a zpracováním vybraných statistických údajů, tato práce deklaruje některé z funkčních způsobů práce s ohroženým dítětem a jeho rodinou směrem ke stabilnímu a bezpečnému zázemí pro jeho další rozvoj v původní rodině.
|
|
|
Systém náhradní rodinné péče v České republice a reforma zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2012
FEJTKOVÁ, Ludmila
Tématem bakalářské práce bude náhradní rodinná péče, její institucionální podoba v České republice a její reforma. Na úvod práce se studentka bude zabývat definicí rodiny, formami rodiny a jejími funkcemi. Dále charakterizuje pojem náhradní rodinná péče a vymezí problematiku a historii jejích pěti hlavních forem - adopce (osvojení), pěstounské péče, poručenství, opatrovnictví a ústavní péče. V následujících kapitolách pak představí novelu zákona o sociálně-právní ochraně dítěte a popíše institucionální strukturu náhradní rodinné péče v České republice. Současně se bude věnovat procesu přijímání reformy a zmíní některé kladné i záporné reakce.
|
|
|
Sanace rodiny v kontextu činnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí
ZUSKOVÁ, Kateřina
Práce má jak část textovou tak i část praktickou. První část obsahuje základní charakteristiky pojmů (rodina, ohrožená rodina, sociálně právní ochrana dětí, zákon o sociálně právní ochraně dětí, sanace rodiny). Práce se zabývá činností orgánu sociálně právní ochrany dětí při sanaci rodiny, definuje jeho postupy při práci s ohroženou rodinou. Praktická část je provedena formou analýzy spisů, které vede Městský úřad v Písku jako orgán sociálně právní ochrany dětí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké kroky a metody práce tento orgán při sanaci rodiny používá, zda jsou v praxi využívány postupy, které jsou uvedeny v novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, který vstoupil v platnost 1. 1. 2013.
|
host ::
RSS.