|
|
Faktory sociálního vyloučení na trhu práce
Caithamlová, Eva ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Bánovec, Ladislav (oponent)
Diplomová práce "Faktory sociálního vyloučení na trhu práce" je zaměřena na skupiny osob, které mají z nějakého důvodu ztížený přístup na trh práce - ženy, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, Romy, cizince a okrajově na desintegrované osoby (konkrétně osoby po výkonu trestu). Analyzuje jejich postavení na českém trhu práce a charakterizuje problémy, se kterými se tyto skupiny osob často potýkají. To jsou zejména nízká míra zaměstnanosti a nedostatek odpovídajících pracovních míst. Součástí závěrů jsou návrhy opatření, které by mohly situaci osob vyloučených z trhu práce zlepšit a také politika Evropské unie v této oblasti. Jedním z východisek práce je koncept sociálního vyloučení, dimenze a mechanismy sociálního vyloučení a sociální inkluze. Práce dále obsahuje shrnutí poznatků o trhu práce a faktorech, které ovlivňují marginalizaci na trhu práce a posuzuje právní úpravu diskriminačního jednání na trhu práce ( v České republice i Evropské unii).
|
|
|
Sociální patologie z pohledu sociálně vyloučených Romů
JUREČKOVÁ, Monika
Předkládaná diplomová práce je zaměřená na vybrané sociálně patologické jevy z pohledu sociálně vyloučených adolescentních Romů. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části nejprve objasňuji pojmy jako je sociální norma, deviace a její základní teorie, kultura chudoby, zabývám se též delikventním a kriminálním chováním v kontextu etnicity, dále popisuji sociální patologii romské menšiny, sociálním vyloučením romského etnika včetně problematiky sociálně vyloučených lokalit a na závěr teoretické části objasněním pojmu Rom či romské etnikum. Cílem diplomové práce je identifikovat, jak adolescentní Romové a Romky žijící v sociálně vyloučených lokalitách, vnímají sociální patologii. Vzhledem k cíli a specifičnosti výzkumného souboru i výzkumného šetření, jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodu dotazování a techniku polostandardizovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor představuje 14 respondentů/tek ve věku od 13 do 20 let. Respondenty/tky jsem oslovila v následujících dvou sociálně vyloučených lokalitách: ? ubytovna pro neplatiče ? ubytovna sídlištního typu Výsledkem práce je zjištění, jaké jevy vnímají romští sociálně vyloučení adolescenti za patologické a jaké za normu a zda přestavují konkrétně pro ně standard či do jaké míry s nimi mají osobní zkušenosti.
|
|
|
Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářská práce jsem si zvolila ? Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka?, jedná se o téma aktuální vzhledem k počtu uvězněných osob a potřebě tyto klienty motivovat k aktivní spolupráci se sociálními pracovníky tak, aby došlo k jejich úspěšné reintegraci do společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala pojmy a přístupy, které jsou aktuální v současné době v sociální práci a pro výzkumnou část nezbytné. Zabývala jsem se problematikou týkající se osob, které se ocitli ve VTOS, jejich charakteristikou, životní situací a vlivem uvěznění na jejich osobnost. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotné činnosti sociálního kurátora, jeho pracovní náplni a aktivitami, které aplikuje při práci s klienty propuštěnými z VTOS. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé práce bylo zmapovat potřeby klientů, kteří budou propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody a trvale žijí na území města Plzně, zjistit možná úskalí spolupráce sociálního kurátora s klientem v rámci kontinuální práce a postpenitenciární péče a na základě zjištěných potřeb klientů a úskalí při spolupráci doporučit možný postup aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu. Na základě vytýčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření. Cíl práce byl splněn a hypotéza č. 1 nebyla potvrzena, hypotéza č. 2 byla potvrzena. Tento postup by mohl sloužit jako návod pro ostatní kolegy sociální kurátory a také může rozšířit povědomí laické veřejnosti o nelehké a komplikované situaci klientů propuštěných z výkonu trestu a složité práci sociálního kurátora.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit
KAJANOVÁ, Alena
Disertační práce s názvem {\clqq}Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit`` poukazuje na problematiku propojení zdravotního stavu se socioekonomickými faktory a dalšími vnějšími, i kulturně podmíněnými vlivy, které jej ovlivňují. Vycházím přitom z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona, Marmota (2005). V teoretické části poukazuji na vzájemnou propojenost jednotlivých determinant u romských komunit a specifickou úlohu stresu, který všechny tyto determinanty ovlivňuje. Vycházím přitom z dostupných poznatků, především výzkumných šetření, s nimiž dále komparuji výsledky své výzkumné části. Cílem předkládané práce je popsat vliv sociálních determinant zdraví v širším kontextu každodenního života vybraných romských komunit. Zaměřuji se především na překážky plnohodnotné participace popisovaného cílového souboru na životě většinové společnosti, z důvodu sociální exkluze. Cílový soubor je tvořen pěti vícegeneračními romskými rodinami ze dvou odlišných lokalit. Dvě rodiny jsou výše stratifikačně postavené (včetně zástupce romské elity) a tři žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Vzhledem k specifičnosti cílového souboru a orientaci se na všední den respondentů, volím socioetnografický terénní výzkum, tedy kvalitativní výzkumnou metodu, s převahou techniky zúčastněného pozorování a interview. Zpracovaná výzkumná data předkládám spolu s diskusí v podkapitolách kopírujících tematicky teoretickou část práce, tedy jednotlivé skupiny determinant zdraví. Výsledky poukazují na to, že na zhoršeném zdravotním stavu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách se nepodílí pouze nepříznivé socioekonomické podmínky, ale ve velké míře stresory z nich pramenící, které jsou v některých případech specifické (symbolická složka sociální exkluze, alternativní zdroje obživy). Zvláštní význam pak přikládám kulturně podmíněným normám a názorům, které v některých případech nepříznivě ovlivňují zdravotní stav prostřednictvím behaviorálních faktorů (např. malý počet kojících romských matek, či přístup k užívání návykových látek). Přínos své práce, vedle identifikace rozvrstvení míry působení sociálních determinant zdraví u romských komunit, shledávám v jejím kvalitativním charakteru, který ji předurčuje k možnému využití pro obsáhlejší, longitudinální kvantitativní výzkum u romské cílové skupiny.
|
host ::
RSS.