|
|
Využívání příspěvku na péči příjemci staršími 18 let
NOVOTNÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jakým způsobem je využíván příspěvek na péči, přiznaný ve II. stupni závislosti osoby na péči jiné osoby, jeho příjemci, staršími 18 let, kteří žijí v domácím prostředí. Zjistit, z jaké části je příspěvek touto částí jeho příjemců využíván na nákup terénních sociálních služeb. Dále zjistit, jakým způsobem s ním jeho příjemci nakládají, zda je vůbec využíván na zajištění péče o vlastní osobu, jak je jeho smyslem. Problematiku jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že pracuji jako terénní sociální pracovnice pro příspěvek na péči. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecnou charakteristikou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, popisuje sociální služby a sociální péči před přijetím zákona. Dále se podrobněji věnuje příspěvku na péči a současným sociálním službám, přibližuje postavení sociálního pracovníka, jehož profesionalita je zaručena zákonem o sociálních službách, řeší etiku a pojetí současné sociální práce. Praktická část práce je výsledkem vyhodnocení kvantitativního výzkumu provedeného technikou rozhovorů s dotazováním klientů, prováděných v rámci kontrol využívání příspěvku na péči. Výsledkem práce je zjištění, že příspěvek na péči není jeho příjemci využíván pouze k zajištění péče o vlastní osobu a je v minimální míře využíván na nákup terénních sociálních služeb. Práce může posloužit zejména jako podklad pro připomínkování zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, neboť nabízí téma k diskusi nad tím, jak by mohl být řešen problém nevyužívání příspěvku na péči k zajištění péče o vlastní osobu a malého zájmu jeho poživatelů žijících v domácím prostředí o terénní sociální služby, zda by situace měla být řešena zvýšenou kontrolou využívání příspěvku, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí nebo posílením individuální sociální práce s každým jednotlivým příjemcem příspěvku.
|
|
|
Dopady současných legislativních změn na realizaci rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností
EFENBERKOVÁ, Marcela
Rodinnou péči označujeme jako neformální péči, která uspokojuje potřeby nesoběstačné osoby v jejím přirozeném domácím prostředí. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí vlastních priorit. Aby rodinní pečovatelé nebyli ohroženi na zdraví a mohli poskytovat kvalitní péči, je třeba jim poskytovat pomoc a podporu ? finanční, legislativní, institucí. V teoretické části práce se na základě metody analýzy dokumentů zabývám charakteristikou integrované péče pro rodiny pečující o nesoběstačnou osobu a její zapracování do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a Komunitního plánu sociálních služeb Písek na období 2008 - 2010, jež odpovídají za dostupnost sociálních služeb. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jak jsou naplňovány integrované formy podpory vůči rodinným pečovatelům pečující o osoby se sníženou soběstačností na území samosprávného obvodu Písek. Výzkumný soubor, který tvořili rodinní příslušníci poskytující pomoc osobám, které pobírají příspěvek na péči z měst Písek a okolí, Protivínsko, Mirovicko a Miroticko, potvrdil, že ne ve všech městech a obcích lze si sjednat sociální službu. Na základě výzkumu jsem zjistila, že i když právní úprava umožňuje poskytovat celou škálu zdravotně sociálních služeb, existují v regionu velké rozdíly v zastoupení poskytovatelů. Zkvalitnění péče je třeba docílit rozvojem sítě sociálních služeb, kterými by byly uspokojovány potřeby každé komunity. Především je třeba se zaměřit na rozvoj pečovatelské služby, denních stacionářů, center denních služeb, odlehčovacích služeb, osobní asistenci, při kterých je zachována rodinná péče.
|
host ::
RSS.