Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
Program Zdraví 21 s ohledem na duševně nemocné.
PROLOVÁ, Michaela
6. Shrnutí Díky této bakalářské práci, jsem si rozšířila své znalosti v oblasti péče o duševně nemocné. Bylo velmi těžké, vybrat z nastudované literatury {\clqq}to nejdůležitější``. Všechny informace, které jsem zpracovávala spolu souvisely a tvořily celek. Proto bych chtěla ve své práci pokračovat i v budoucnu formou diplomové práce. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že spolupráce psychiatrických zařízení se zařízeními komunitní péče se stále zlepšuje. Bohužel v ČR ještě není takové právní ošetření, které by umožňovalo výraznější změnu v systému péče o duševně nemocné. Jako hlavní úskalí komunitní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: problémy s financováním komunitní péče, dále že v ČR je nedostatečná síť komunitních center,s čímž souvisí i jejich nedostatečná kapacita, a v neposlední řadě i nedostatečná ochrana okolí klienta v případě jeho agresivity. Jako hlavní úskalí ústavní péče uváděli profesionálové z oblasti péče o duševně nemocné: stigmatizaci, institucionalismus, hospitalismus a nedostatek personálu vzhledem ke kapacitě zařízení a tím pádem i nedostatečný kontakt s pacientem v důsledku nedostatku času, způsobeného mimo jiné i nadměrným papírováním. Závěrem bych chtěla říci, že základem změny postojů k duševně nemocným je informovanost, destigmatizace, celoživotní a hlavně následné postgraduální vzdělávání psychiatrických, psychologických a psychoterapeutických odborníků, vhodná legislativa, kladení důrazu na kvalitu života, lepší spolupráce a návaznost systému péče o duševně nemocné, finanční podpora ze strany státu. Jen tímto způsobem bude usnadněna resocializace a zvýší se integrace duševně nemocných do společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.