|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Analýza možností pěstování ostropestřce mariánského (\kur{Silybum marianum}) v zemědělském podniku
ŠINDELKOVÁ, Tereza
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou možností pěstování ostropestřce mariánského ve vybraném zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Na porostu ostropestřce bylo sledováno časové hodnocení růstu a jeho růstové fáze. Před sklizní byly odebrány vzorky rostlin pro analýzu počtu květenství na rostlinu a počet nažek na květenství. Byl stanoven výnos nažek, hmotnost tisíce nažek, ekonomické zhodnocení a kvalita nažek (obsah sušiny, obsah tuku a dusíkatých látek v nažkách, celkové polyfenoly a celková antioxidační aktivita).
|
|
| |
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II.
Tomaidesová, Barbora ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Vliv abiotických elicitorů na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - II. Metoda elicitace je využívána pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových rostlinných kulturách. V práci byl testován vliv pyridinového derivátu N-(5-chlorpyridin-2-yl)-4-ethylbenzamidu ve třech koncentracích 3,845.10-3 mol/l, 3,845.10-4 mol/l a 3,845.10-5 mol/l na produkci flavonolignanů v kalusových i suspenzních kulturách Silybum marianum. Hodnocení elicitačního vlivu probíhalo po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách proti kontrolním vzorkům bez přídavku elicitoru po 24 a 168 h. Ve stejných intervalech byly odebírány a hodnoceny vzorky kultivačního média. Buňky byly kultivovány na živné půdě dle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové jako růstového regulátoru. Získané a následně upravené vzorky byly analyzovány metodou HPLC. Ze složek silymarinového komplexu byly detekovány silychristin, silybin A, isosilybin A a isosilybin B. Flavonoid taxifolin nebyl detekován v žádném případě. V kalusové kultuře se v součtu všech detekovaných složek silymarinového komplexu dosáhlo maximální produkce (30,508 μg/g DW) po 168 h působení elicitoru o koncentraci 3,845.10-4 mol/l, jednalo se o jedinou látku - silychristin. Koncentrace elicitoru 3,845.10-3 mol/l a 3,845.10-4 mol/l...
|
|
|
Zkrmování výlisků ostropestřce mariánského u nosnic na začátku snášky
Čaganová, Soňa
Cílem diplomové práce bylo zkoumat vliv přídavku výlisků semen ostropestřce mariánského v krmné dávce na metabolismus, funkci jater a užitkovost nosnic na začátku snášky. V rámci experimentu se porovnávaly výsledky mezi skupinou nosnic kontrolních, které byly krmeny základní krmnou směsí bez přídavku ostropestřce, se skupinou pokusnou s přídavkem ostropestřce v krmné směsi. Do pokusu bylo zařazeno 30 nosnic na začátku snášky plemene Bovans Brown, které byly rozděleny do dvou skupin. První skupina byla pokusná s přídavkem výlisků ostropestřce (7 % ve směsi), druhá skupina byla kontrolní. Během pokusu byla hodnocena snáška, hmotnost vajec, spotřeba krmiva a hmotnost nosnic. V průběhu experimentu byla nosnicím odebrána dvakrát krev pro biochemické vyšetření se zaměřením na parametry jaterního profilu. Výsledky experimentů neprokázaly vliv zkrmování výlisků ostropestřce na tělesnou hmotnost zvířat. Vyhodnocením parametrů užitkovosti nosnic byla zjištěna průkazně nižší snáška, ale také spotřeba krmiva u nosnic krmených krmivem s výlisky ostropestřce (P < 0,05). Zároveň byla u této skupiny zjištěna průkazně vyšší hmotnost vajec (P < 0,01), ale i tak byla produkce vaječné hmoty u skupiny krmené ostropestřcem průkazně nižší než u skupiny kontrolní. Při prvním vyšetření biochemických parametrů krve byly zjištěny průkazně vyšší hodnoty bilirubinu, kyseliny močové a cholesterolu (P < 0,05) v krevní plazmě nosnic krmených přídavkem ostropestřce. Při druhém odběru (zhruba po 2 měsících) měly nosnice krmené ostropestřcem stále průkazně vyšší hladiny cholesterolu (P < 0,05) a nižší hodnoty aktivity laktát-dehydrogenázy,kreatinkinázy (P < 0,05) a kyseliny močové (P < 0,01) v krvi. V tomto experimentu tak nebyl prokázán jednoznačný pozitivní, ani negativní vliv ostropestřce mariánského na sledované parametry užitkovosti a biochemického profilu krevní plazmy.
|
|
|
Vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L) na produkt a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jedna z nejdéle známých léčivých rostlin. Semena ostropestřce obsahují biologicky aktivní látky taxifolin, silychristin, silydianin, silybin A, silybin B, isosilybin A a isosilybin B celkově nazývané jako silymarinový komplex. Cílem této práce byl vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování na produkt a jeho využití. V první části diplomové práce jsem se zabývala historií, botanickou charakteristikou, agrotechnikou, chemickým složením a metodami stanovení účinných látek, farmakologickými účinky účinných látek. V praktické části jsem pomocí dvou maloparcelových pokusů zjišťovala vliv elicitorů na obsah účinných látek. Ve vlastním pokusu byly použity 2 elicitory NanoFYTSi? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l. Ve druhém pokusu od vedoucího práce byl kromě NanoFYT Si? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l použit elicitor ASA ve třech různých koncentracích, nízké [10-5 mol/l], střední [10-4 mol/l] a vysoké [10-3 mol/l]. V závěru jsem provedla statistické vyhodnocení jednotlivých pokusů, porovnání s ostatními publikovanými pokusy a návrh technologie pěstování a využití Ostropestřce mariánského.
|
|
|
Vliv sylimarinu na jatečnou výtěžnost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Práce se zabývá vlivem Ostropestřce mariánského (využitá látka Silymarin) na jatečnou výtěžnost hybridní kombinace králíků Hyla. Hybridní kombinace Hyla byla cíleně šlechtěna na masnou užitkovost, vykazuje výborných výsledků v chovech. Králíci se chovají především na maso, jelikož nutriční vlastnosti odpovídají současným požadavkům racionální výživy. Proto je vhodné zvyšovat jatečnou výtěžnost. Průměrná jatečná výtěžnost je udávaná od 40 do 53% dle plemene. Bylo zjištěno, že přídavek ostropestřce v podobě prášku do kompletní krmné směsi v koncentraci 0,2% zvýšil jatečnou výtěžnost, vzhledem ke kontrolní skupině (která byla krmena jen KKS), v průměru o 0,4%. Skupina s přídavkem 1% vykazovala průměrnou hodnotu o 1,2% vyšší než skupina kontrolní. Průměrná jateční výtěžnost všech skupin se pohybovala od 54,68 do 63,02%. V obou chovech se také snížil výskyt průjmových onemocnění. Silymarin má příznivé účinky na činnost a růst jater. U skupiny s přídavkem 0,2% se zvýšila průměrná hmotnost jater o 8,1g, ve skupině s koncentrací 1% se hmotnost v průměru zvedla o 10g. Průměrná hmotnost jater se pohybovala od 111,19 do 121,20 g. Kontrolní skupina v případě jatečné výtěžnosti i hmotnosti jater vykazovala lepších výsledků, než které uvádějí autoři se svých článcích.
|
|
|
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
host ::
RSS.