|
| |
|
|
MATEŘSKÉ CHOVÁNÍ OVCÍ
JINDROVÁ, Miloslava
Etologická sledování mateřského chování ovcí byla uskutečněna v průběhu roku 2009 ve dvou obdobích, na jaře a na podzim. Pro vyhodnocení mateřského chování zvířat byla zvolena metoda přímého sledování. Hodnoty byly zaznamenávány do speciálních etogramů. Celkem bylo vysledováno 30 porodů u plemene valaška.
|
|
|
Kvalitativní ukazatele mléka původní valašky
PEŠINOVÁ, Petra
Cílem studie bylo vyhodnotit mléčnou užitkovost plemene původní valaška (PV). Sledování probíhalo v letech 2006 - 2009 a bylo do něj zapojeno celkem 123 bahnic. Vzorky byly odebírány z ranního dojení během jednotlivých měsíců duben až srpen (metoda ET. Dojení bylo prováděno strojově. U 84 ovcí byly známy genotypy AA (n = 13), AB (n = 18), BB (n = 53). Po vyhodnocení základních složek ovčího mléka od stáda bahnic PV během laktace byly zjištěny následující průměrné hodnoty: Tuk (T) 4,90 g.100g-1, hrubé bílkoviny (HB) 5,94 g.100g-1, kasein (K) 4,40 g.100g-1, sérové bílkoviny (SB) 1,18 g.100g-1, laktóza (L) 5,07 g.100g-1, sušina (S) 16,45 g.100g-1, tukuprostá sušina (TPS) 11,63 g.100g-1 a využitelná sušina (VS) 10,85 g.100g-1. Průměrné množství nadojeného mléka bylo 0,7 l.den-1. Vliv stádia laktace byl prokazatelný na všechny sledované ukazatele na hladině významnosti 0,001. Dále byl prokázán statisticky významný vliv kontrolního roku u obsahu TPS (P{<}0,05), u obsahu L (P{<}0,01)a u všech ostatních složek (P{<}0,001). Při srovnání mléčné produkce PV podle genetického polymorfismu {$\beta$}-laktoglobulinu byly zjištěny pravděpodobně průkazné rozdíly na produkci mléka (P{<}0,05). Nejvyšší dojivost dosáhl genotyp AB (0,76 l.den-1) {>} BB (0,68 l.den-1) {>} AA (0,66 l.den-1). U genotypu AB byly zjištěny nejnižší obsahy těchto základních složek T, B, K, S, TPS a VS. Vysoce průkazný vliv genotypu byl zjištěn na obsah L (P{<}0,001). Nejvyšší obsah L byl potvrzen u genotypu BB (5,13 g.100g-1 ) {>} (AB 5,08 g.100g-1) {>} AA (4,91g.100g-1). Méně průkazný vliv byl zjištěn u obsahu TPS (P{<}0,1). Nejvyšší průměrný obsah TPS byl nalezen u genotypu BB (11,72 g.100g-1) {>} AA (11,62 g.100g-1) {>} AB (11,54 g.100g-1). U genotypu AA byly zjištěny nejvyšší hodnoty složek T, B, K, SB, S. Oba genotypy AA, BB vykázaly stejné obsahy S (16,32 g.100g-1).
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností plemene ovcí merinolandschaf
KRÁLOVÁ, Lucie
Vyhodnocení produkčních vlastností plemene ovcí merinolandschaf bylo pomocí srovnání výsledků kontroly užitkovosti sledovaného chovu s celorepublikovými výsledky. Z výsledků kontroly užitkovosti můžeme vyčíst, že procento oplodnění u sledovaného chovu bylo až do roku 2007 nad průměrem oplodnění celé ČR a od roku 2008 naopak procento oplodnění kleslo. Plodnost v procentech za sledované období rok od roku stoupá. V roce 2006 byla plodnost 121,5 % a v roce 2010 již 150,8 %. Průměr za sledované období byl 137,7 %. Průměr intenzity (poměru počtu všech narozených jehňat k počtu všech bahnic v reprodukci) mezi roky 2006 - 2010 byl 121,6 %. Odchov u sledovaného chovu plemene merinolandschaf byl v průměru za pětileté období 105,84 %. Z kontroly užitkovosti vyplývá, že nejslabší rok na odchov byl rok 2009 a to jen 77,1 %. Stříž vlny u sledovaného chovu v roce 2007 byla 3,49 kg a v roce 2008 - 3,7 kg. Hmotností rozdíl v roce 2007 byl 1,31 kg, v roce 2008 byl již jen 0,3 kg ve prospěch celorepublikových výsledků. V průměru bylo ročně do reprodukce mezi roky 2006 - 2010 v chovu Paseky zařazeno 73,8 bahnic, obahněných bylo 64,4 ks a jalových 9,2 ks. V roce 2006 bylo dosaženo nejlepších výsledků počtu odchovaných jehňat (nulové úmrtí). Naopak v roce 2009 došlo k velkému počtu úhynů jehňat (25 mrtvých jehňat) V průměru bylo ročně odchováno za sledované pětileté období 76,4 jehňat, živě narozených 81,8 jehňat z celkového průměrného počtu 89 jehňat. Hmotnost jehňat při narození za sledované pětileté období v průměru byla 3,44 kg a ve 100 dnech 22,15 kg. Ze získaných výsledků z kontroly užitkovosti od roku 2006 až 2010 vyplývá, že kombinované plemeno merinolandschaf se hodí k možnosti využití jako mateřského plemene při produkci jatečných jehňat.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu ovcí
BRÁZDOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatelé za sledované období od roku 2007 do roku 2010 ve vybraném chovu ovcí plemene Suffolk. Vyhodnocení proběhlo na základě evidence vedené ve vybraném chovu ovcí ve společnosti Agris Markvarec s r.o a na základě vlastního pozorování. Za sledované období bylo zhodnoceno 1 115 bahnic, u kterých se sledovaly následující ukazatelé jako jsou oplodnění, plodnost, intenzita, odchov jehňat, jalovost, obahnění, procento ovcí s potraty, mrtvě narozená jehňata, úmrtnost, procento chovných jehňat a procentické zastoupení ovcí dle četnosti vrhu. Zároveň byla sledována věková struktura bahnic, závislost věku bahnic na plodnost a vliv otce matky na její plodnost. Ve sledovaném chovu byly zjištěny tyto výsledky, které jsou uvedeny jako průměr za sledované období, takže procento oplodnění činí 91,2 %, plodnost 145,2 % a odchov 81,3 %. Procento jalových ovci je 8,8 %, což přímo ovlivnilo procento intenzity, které je 118,3 % a procento obahnění, které dosahuje nižší hodnoty a to 81,2 %. Poměrně vysokého procenta je dosaženo u poporodní úmrtnosti, které je 11,4 %. Procento ovcí s potraty v průměru je 5,4 % a procento mrtvě narozených jehňat je 4,9 %. Chovná jehňata 92,3 %. Vliv věku bahnic na plodnost byl potvrzen F ? testem na základě hladiny významnosti p ? 0,05. Následným testováním byly prokázány středně významné rozdíly mezi skupinami bahnic o věku 2 a 3 let a mezi věkovými skupinami 3 a 5 let. Na stejné hladině významnosti byl prokázán i vliv otce matky na plodnost matky a na základě výsledků bylo zjištěno, že nejnižší průměrná plodnost byla u bahnic, jejich otec je z linie Yog (110 %) a naopak nejvyšší plodnosti (170,8 %) je dosaženo u matek, jejichž otec je z linie Harald. Další testování, které bylo zaměřené na vliv věku bahnic a chovatelského roku v rámci jedné linie otce na plodnost matky nebyl prokázán.
|
|
|
Využití koz a ovcí při péči o krajinu a jejich zařazení v ekologickém zemědělství
JIRMANNOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce je analýza podmínek společného chovu ovcí a koz na ekologické farmě. Popsán je management pastevního způsobu chovu u obou druhů zvířat a následné posouzení vhodnosti společného chovu a využití malých přežvýkavců při údržbě krajiny. Stádo ovcí a koz bylo sledováno na ekofarmě Slunečná na Šumavě. Zvolena byla metoda etologického sledování a to 4 krát během jedné pastevní sezóny. Aplikována byla metoda skupinového snímku s časovým intervalem 10 minut po celých 24 hodin. Na základě vlastního sledování byly stanoveny základní životní projevy zvířat v obou stádech (pastva, ležení, stání a pohyb). Podchyceno bylo také komfortní, mateřské, sociální a sexuální chování. Získaná data z jednotlivých pozorování byla vyjádřena absolutním a procentuálním podílem základních životních projevů v průběhu dne formou souhrnných tabulek a grafů. Při etologickém sledování bylo zjištěno, že se ovce a kozy během pastevní sezony chovají obdobně a vyhovuje jim stejný denní režim. Pastevní způsob chovu proto odpovídal jejich vrozeným biorytmům a umožňoval jim neomezené a přirozené projevy chování. Malí přežvýkavci působlí příznivě na údržbu šumavské krajiny, zejména tím, že eliminují nálety dřevin a plevelné druhy rostlin.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce malých přežvýkavců
UHLÍŘOVÁ, Barbora Isatou
Cryptosporidium (Apicomplexa: Eucoccidiorida: Cryprosporiidae) je všudypřítomný celosvětově rozšířený enteropatogen, způsobující onemocnění lidí a zvířat zvané kryptosporidióza. Tento parazit je známý především jako původce průjmu u svého hostitele. Až doposud bylo popsáno 23 platných druhů rodu Cryptosporidium a přes 60 genotypů zatím bez druhového jména. Kryptosporidióza hospodářských zvířat může mít značný ekonomický dopad na farmáře z důvodu vysoké nemocnosti a úmrtnosti zvířat. Tato bakalářská práce je zaměřená na kryptosporidiózu ovcí a koz.
|
|
|
Růst jehňat plemene valaška
JENÍČKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit přírůstky jehňat Valašské ovce podle původu jednotlivých skupin bahnic a linií beranů. Na základě rozdělení jehnic podle původu matek lze říci, že nejvyšší hmotnosti v jednotlivých váženích měla jehňata po ovcích dovezených z Německa. Při srovnání průměrné hmotnosti jehňat dle linií otců, jednoznačně převažují vyšší dosažené hmotnosti jehňat linie Juráš.
|
|
|
Hodnocení pastevních porostů vybraných farem jihočeského příhraničí ve vztahu k zemědělským aktivitám
SLÁMOVÁ, Kateřina
Anotace Téma : {\clqq}Hodnocení pastevních porostů vybraných farem jihočeského příhraničí ve vztahu k zemědělským aktivitám`` V bakalářské práci jsem se zabývala hodnocením pastevních porostů vybraných farem. Firma Agrobeta MM, s.r.o, která se zabývá chovem Českého strakatého skotu, nacházející se v Rychnově nad Malší a farma pana Jana Vejčíka, která se zabývá chovem Zušlechtěné Valašky a Šumavské ovce, nacházející se v Dlouhé Stropnici. Cílem práce bylo na základě vlastního sledování a dostupných dat zjistit a prokázat rozdíly ve způsobu hospodaření na pastvinách, které se projeví ve struktuře a druhovém složení porostů, především ve vztahu k zatížení pastvin a využívání pastvin. Z výsledků vyplývá, že pastva působí jednoznačně kladně, jak k celkovému životnímu prostředí - má kladný vliv na faunu a floru, tak i po stránce ekonomické.
|
host ::
RSS.