|
|
Současné využití vývojových vrstev osidlování severočeského pohraničí
Roeselová, Sára
Příspěvek zkoumá vrstevnatost urbanistických struktur obcí v severočeském pohraničí, konkrétně na území Šluknovského výběžku. Činí tak skrze odkrývání historických stop osídlení a analýzu proměňujícího se vztahu mezi krajinou, sídly a formou obývání. V původně zemědělských lánových vsích došlo k výraznému přerodu směrem k řemeslné obživě. Ten přerušil přímou vazbu mnoha obyvatel na místní půdu a dal vzniknout druhé, vnitřní vrstvě osídlení. Důsledkem poválečného odsunu a kolektivizace zemědělství pak primární lánová struktura zanikla a dnes zde převládá novější, zcela odlišná, na řemesle založená urbánní forma. Právě tato druhá vlna osídlení v podobě husté rostlé sítě parcel v nivách meandrujících potoků, jež tvoří páteře všech zkoumaných sídel, udává charakter současných intravilánů. Vývojová specifika zkoumaných sídel zasazených do kulturně bohaté krajiny jsou sama o sobě hodnotou. Stejně tak tomu je u historických stop osídlení, které jsou vzácným nositelem kontinuity překlenující destruktivní období 2. poloviny 20. století. Cílem výzkumu je vytvoření modelu systematické interpretace historických venkovských struktur, který by umožnil obcím adaptovat se na soudobé nároky na život ve venkovských sídlech tohoto regionu. Úkolem je proto zanalyzovat obě hlavní vlny osídlení a jejich dochované stopy a nalézt způsob, jak tyto zdánlivě nesourodé struktury provázat a podpořit tak celistvý sídelní rozvoj. Tento příspěvek se v detailu zaměřuje na prvotní lánovou strukturu a systematicky vyhodnocuje její dochované stopy v území. Dále u této i ostatních vrstev osídlení nastiňuje možnosti využití v soudobém sídelním rozvoji.
|
|
|
Hospodářské dvory ve středověkých Čechách a na Moravě. Sídelní kontext a ekonomický potenciál.
Rak, Ondřej ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimůnek, Robert (oponent)
1 Abstrakt V této práci se zabývám hospodářskými dvory 13. - 15. století, které tvořily nedílnou součást středověké krajiny. Hlavní pozornost je kladena na sídelně-historický kontext a ekonomický potenciál. Pozornost jsem věnoval také používaným metodám, archeologickému výzkumu a povrchovým průzkumům. Panské hospodářské dvory se dělí na několik typů, podle hospodářské strategie a podle hmotné podoby. Jejich podoba závisela i na vlastníkovi, například kláštery stavěly dvory velké, drobná šlechta menší. Hlavním účelem vrchnostenských dvorů bylo poskytnout hospodářské zázemí vrchnosti, ale objevují se i dvory, které sloužily k zajištění finanční příjmů. Nejčastějšími vlastníky byla drobná šlechta a církevní instituce. Většinou se vyskytovaly na vesnici, kde vždy byly výraznou dominantou. Jelikož toto není příliš frekventované téma v české archeologii, bylo také cílem této práce shrnout dosavadní poznatky. Vzhledem k šíři tématu jsem se snažil zahrnout co nejvíce poznatků, na druhou stranu jsem ke zvoleným tématům musel přistupovat obecně. Práce by však měla zahrnovat nejdůležitější informace k tomuto tématu.
|
|
|
Zázemí Kouřimi v době přemyslovské
Dvořáček, Daniel ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se věnuje nejbližšímu zázemí raně středověkých centrálních lokalit Staré Kouřimi, Kouřimi - sv. Jiří až po vznik královského města ve 13. století, přičemž hlavní důraz je kladen na Kouřim - sv. Jiří. Jedním z výsledků je souborný katalog nalezišť shrnující dosavadní poznatky o archeologických akcích a náhodných nálezech z Kouřimi a nejbližšího okolí. Velká pozornost je věnována povrchovým sběrům, které byly prováděny za účelem identifikace nových lokalit, a následné práci se získanou keramikou. Získané poznatky jsou shrnuty do celku, který utváří současný stav bádání o kouřimském zázemí (sídelní aglomeraci). Práce je doplněna o srovnání poznatků z jiných zázemí center. Klíčová slova: raný středověk, centrální lokality, zázemí (sídelní aglomerace), povrchové sběry, analýza keramiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.