Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
NEUBAUEROVÁ, Andrea
Diplomová práce "Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí" navazuje na bakalářskou práci "Přímý odtok" (direct runoff) vznik, metody stanovení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo objasnit základní pojmy problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Tato práce je zaměřena na vznik přímého odtoku v povodí. Konkrétně se jedná o subpovodí P6, P52, P53, které se nachází v povodí Kopaninského potoka. Dále se jedná o povodí Jenín I. a II., posledním analyzovaným povodím je Ostřice (SO2). Na povodích se zkoumají faktory ovlivňující přímý odtok. Nelze říci, že vznik přímého odtoku způsobuje pouze jeden faktor. Vždy se jedná o souhrn různých faktorů, mezi které se řadí hlavně atmosférické srážky, druh půdy, vegetace, klimatické či antropogenní podmínky, land use a svažitost území. V bakalářské práci je objasněna problematika více metod separace odtoku, ale tato diplomová práce se zaměřuje hlavně na dvě metody, které slouží pro výpočet poměru přímého odtoku/celkovému odtoku. 1): Empirická metoda GROUND, která separuje hydrogramy středních denních odtoků z povodí. 2): Metoda digitálního filtru Lyne Hollick, separující celkový soustředný odtok na rychlou a pomalou složku a vychází z teorie analýzy signálu. Následně byly výsledky separace odtoku porovnány v závislosti na faktorech ovlivňující vznik přímého odtoku. Jako vstupní data pro výpočet separace odtoku byly použity denní celkové průtoky za hydrologické roky pro každé analyzované povodí.
Přímý odtok - vznik a metody stanovení
NEUBAUEROVÁ, Andrea
NEUBAUEROVÁ, A. Přímý odtok ? vznik, metody stanovení. České Budějovice 2012. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zemědělská fakulta, obor Pozemkové úpravy a převody nemovitostí. Katedra krajinného inženýrství. Vedoucí práce V. Bystřický. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přímého odtoku (direct run-off) a za hlavní cíl považuje objasnit základní pojmy této problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Následně popisuje jeho účast v hydrologickém cyklu, tzn., že je součástí stálého oběhu podzemní a povrchové vody na Zemi. Voda se na zem dostává v podobě srážek, ať už se jedná o sněhové nebo dešťové srážky. Extrémní srážky jsou nebezpečné svoji silou, úhrnem a intenzitou. Díky těmto zmíněným situacím je možný vznik hydrologických událostí, kterými jsou povodně nebo období sucha. Spadlé srážky mají velký vliv na povrchový odtok a transport půdních částic. Při spadu srážek v podobě prudkého a intenzivního deště vzniká odtok přímý. Tato práce je zaměřena na vznik a geneze přímého odtoku. Dále, na faktory ovlivňující odtok, mezi které se řadí klimatické a antropogenní podmínky, vegetace, druh půdy a atmosférické srážky. Jsou zde objasněny vybrané metody případné separace, které jsou podrobně vysvětleny a popsány. V této části problematiky jsou zmíněny metody CN křivek, metoda GROUNG, MPGM, analýza poklesových větví a nakonec metoda digitálního filtru dle Chapmana. Těmito metodami je odtok dělen na základní a přímý.
Trojúhelníková schémata v neživotním pojištění
Kozlová, Alena ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Šroller, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá uspořádáním známých výší minulých pojistných plnění do vývojového trojúhelníku. Toto schéma je využíváno v neživotním pojištění hlavně v metodách pro výpočet technických rezerv na pojistné plnění. Jednotlivé metody budou podrobně popsány a následně aplikovány na reálná data, jedná se o sadu dat s krátkými konci. Rozlišujeme jednodušší deterministické a stochastické metody, které jsou náročnější na výpočet. Výsledky jednotlivých metod se porovnají pomocí základních statistických charakteristik a budou vyvozeny závěry, zda jsou rozdíly v použitelnosti metod v závislosti na datech.
Metody separace složek odtoku vody
KUBEŠ, Ondřej
Práce se zabývá sledováním a měřením odtoku. To je důležité zejména k zjišťování zásob vody v povodí, nebo k včasnému zjištění extrémních hydrologických událostí, jako jsou povodně a období sucha, či kvůli rychlosti možného šíření znečišťujících látek. Pro zemědělství jsou hodnoty odtoku důležité zejména pro potřeby závlah. Dále je práce zaměřena na jednotlivé složky odtoku, metody používané k jejich separaci a podrobný popis jednotlivých složek odtoku. Praktická část je zaměřena na měřené průtoky z povodí Jenínského potoka, ležícího nedaleko hranic s Rakouskem, v okrese Český Krumlov. Jako vstupní data byly zvoleny průtoky z hydrologických roků 2005 ? 2008. Použitím třech vybraných separačních metod (metoda GROUND, metoda MPGM a metoda digitálního filtru dle Chapmana), které jsou podrobněji popsány a vysvětleny. Těmito metodami je odtok dále dělen na základní odtok a přímý odtok. Tyto výsledky jsou pak ještě pro čtyři časové úseky porovnány s metodou analýzy rozčlenění hydrogramu. Práce by měla ukázat na rozdíly v porovnaných metodách na jednom povodí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.