|
|
Jak ovlivnila sociální práce osobní život sociálních pracovníků
KUKLOVÁ, Barbora
V diplomové práci popisuji charakteristiku sociální práce, sociálního pracovníka a nízkoprahového zařízení. Zaměřuji se na obecné stimuly v oblasti sociální práce, které se mohou podílet na vlivu sociální práce do osobního života. Těmi stimuly jsou role sociálního pracovníka, pracovní podmínky a důležité dokumenty v oblasti sociální práce, supervize, hranice mezi sociálním pracovníkem a klientem, péče o sebe a další faktory. V hlavní části práce se věnuji třem psychologickým aspektům, jako jsou osobnost, hodnoty a postoje, které se také mohou podílet na přesahu sociální práce do osobního života. V závěru práce popisuji pozitivní psychologii a propojení pozitivní psychologie se sociální prací. Poslední podkapitolou jsou rozbory sond respondentů doložených odbornou literaturou. Cílem práce je zjistit, jak ovlivňuje sociální práce osobní život sociálních pracovníků. Zaměřuji se záměrně na vybrané obecné stimuly a psychologické aspekty, které mohou zabránit velkému přesahu sociální práce do osobních životů pracovníků. K teoretickému základu práce jsem provedla výzkumnou sondu s pěti respondenty z nízkoprahových zařízení. K získání potřebných dat jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru. Zvolila jsem záměrně vybrané otázky, které vedly k zjištění cíle.
|
|
|
Úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny
HONZÁRKOVÁ, Klára
Předkládaná práce se zabývá problematikou pacientů po amputaci dolní končetiny. Ztráta dolní končetiny znamená pro pacienta obrovskou změnu nejenom v chápání integrity vlastního těla, vlastního zdraví, ale i z pohledu funkčního. Teoretická část práce předkládá nejnovější dostupné poznatky o amputaci dolní končetiny a pooperační péči o pacienty s touto diagnózou. Dále se zabývá sebepéčí, přičemž vychází z Teorie deficitu sebepéče Dorothei Elizabeth Oremové. Cílem práce bylo zjistit úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny s využitím některých aspektů modelu D. E. Oremové. Zjistit, v jakých systémech v pojetí D. E. Oremové sestry podporují pacienty po amputaci dolní končetiny v sebepéči a jaké způsoby pomoci využívají sestry v péči o tyto pacienty. Výzkumná část práce byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty po amputaci dolní končetiny a sestrami, jež poskytují ošetřovatelskou péči o takto nemocné osoby. Teoretickým východiskem pro rozhovor byl model D. E. Oremové, který byl doplněn o škály ADL (Activity Daily Living Barthelové test základních všedních denních činností), IADL (Instrumental Activities of Daily Living Scale test instrumentálních denních činností) a analogovou škálu bolesti u skupiny dotazovaných pacientů. Získaná data byla zpracována formou přepisu rozhovorů ve spisovné češtině, jež jsou doplněny zhodnocením jednotlivých škál. Výstupem diplomové práce je soubor doporučených opatření a návrh komplexního informačního materiálu o amputaci dolní končetiny pro pacienty, jež by měly sestry k dispozici na svých odděleních.
|
|
|
Canisterapie - součást ošetřovatelské péče o seniory v léčebně pro dlouhodobě nemocné
JENERÁLOVÁ, Marta
Práce je zaměřena na seniory hospitalizované v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (dále LDN), kde často prožívají nepříjemné prožitky jako je strach, úzkost nebo psychická labilita. Cítí se osamocení, izolovaní, nepotřební a neschopní. V teoretické části jsme si vysvětlili pojem canisterapie a její využití v geriatrii. Dále jsme si přiblížili vztah seniora ke psům, problematiku stáří a stárnutí, specifika ošetřovatelské péče v geriatrii. A seznámili jsme se se zdravotními i sociálními zařízeními, které senioři mohou využít. Šetření probíhalo formou anonymních dotazníků u seniorů hospitalizovaných v LDN nemocnice Třebíč a v LDN nemocnice Havlíčkův Brod. Toto šetření bylo rozšířené o polostandardizované rozhovory s hospitalizovanými seniory v obouch LDN. V práci jsme si stanovili čtyři cíle. První cíl je zmapování vlivu canisterapie na zlepšení sebepéče nemocných seniorů v LDN. Druhý cíl je zmapování vlivu canisterapie na zlepšení průběhu hospitalizace seniorů v LDN. Třetí cíl je zjistit účinek canisterapie na ošetřovatelskou péči na oddělení s již probíhajícím programem canisterapie. A čtvrtý cíl je zjistit zda senioři ví co je canisterapie a zda by ji uvítali na oddělení LDN. Tyto cíle byly splněny. Hypotéza číslo 1, canisterapie vede ke zlepšení sebepéče nemocných seniorů v léčebně pro dlouhodobě nemocné, nebyla potvrzena. Hypotéza číslo 2, canisterapie vede ke zlepšení průběhu hospitalizace seniorů v léčebně pro dlouhodobě nemocné, byla potvrzena. Hypotéza číslo 3, canisterapie má pozitivní účinek na ošetřovatelskou péči o nemocné seniory na odděleních léčebny pro dlouhodobě nemocné s již probíhajícím programem canisterapie, nebyla potvrzena. Hypotéza číslo 4, senioři ví co je canisterapie, byla potvrzena. Hypotéza číslo 5, senioři by uvítali canisterapii na oddělení léčebny pro dlouhodobě nemocné kde canisterapie doposud neprobíhá, byla potvrzena. Výsledky této práce byly předány léčebnám pro dlouhodobě nemocné, kde bylo šetření prováděno a poslouží jako cenné informace pro jejich další práci a motivaci k další činnosti na LDN. Dále byla vytvořena informační brožura pro sestry a ta byla také předána léčebnám pro dlouhodobě nemocné kde šetření probíhalo.
|
|
|
Sebepéče pacientů s nazogastrickou sondou
BLABOLILOVÁ, Alena
Teoretická část práce popisuje anatomické úseky trávicího traktu od dutiny ústní až k tenkému střevu. Dále jsou zmíněny možné indikace k zavedení nazogastrické sondy, způsoby zavedení a péče o tento invazivní vstup. Dotazníkové šetření bylo, po dohodě s hlavní sestrou, provedeno v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Zúčastnilo se ho 7 pacientů se zavedenou nosní sondou a 47 sester z chirurgického a interního oddělení. Respondentům byly rozdány uzavřené dotazníky . Zajímali jsme se zkušenosti pacientů, jak jsou limitováni sondou při příjmu tekutin a stravy, dýchání, hygieně, spánku, oblékání, chůzi, kontaktu s okolím, zda pociťují stud a kdo jim pomáhá při odstraňování deficitu v uvedených činnostech. Zároveň jsme vyhodnotily pohled sester z chirurgie a interny na ty samé aktivity u pacientů s nazogastrickou sondou. Vzájemně byly porovnány názory sester i pacientů. Šetření určené pro sesterský soubor bylo rozšířeno o dotazy na ošetřovatelské standardy týkající se péče o pacienta s nazogastrickou sondu. Informace získané touto prací budou sloužit managementu Nemocnice Jablonec nad Nisou jako podklad pro zhodnocení vhodnosti přepracování ošetřovatelských standardů , vztahujících se k péči o nemocné s nazogastrickou sondou. Zároveň může být v budoucnu podnětem k uspořádání odborného semináře na toto téma pro sestry, ale i pro lékaře.
|
host ::
RSS.