|
|
Dignostika varroózy a možnosti selekce včely medonosné na varroatoleranci
Lukášek, Dominik
Tato práce se zabývá varoózou včely medonosné, její diagnostikou, tlumením a možností vzniku přirozené odolnosti včelstev. Je zde popsán vývoj roztoče a jeho slabá místa v reprodukci. Následně zde jsou popsány jednotlivé metody odhadu zamoření včelstva kleštíkem, včetně jejich výhod a úskalí. Další část práce je věnována jednotlivým faktorům zodpovědným za přirozenou odolnost včelstev vůči varroóze. Jedná se především o aktivní odstraňování napadeného plodu, tzv. VSH chování a aktivní odstraňování roztoče z vlastních těl a úlového prostředí označované jako grooming. Důležitý je také plodový režim včelstva a poměr dělničího a trubčího plodu. V práci jsou stručně charakterizována opatření chemického tlumení s důrazem na organické kyseliny. V praktické části vyhodnocuji spad, smyv a hygienické testy provedené na univerzitní včelnici. Následná diskuze se zabývá využitelností jednotlivých metod odhadu varroatolerance a vhodností jejich využití v praxi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití hodnocení exteriéru a výkonnosti teplokrevných klisen pro šlechtění
VEJVODOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce bylo porovnat metodiky posuzování exteriéru a výkonnosti tříletých (popř. starších) teplokrevných klisen v České republice a ve vybraných evropských chovatelských svazech. Výsledky posouzení exteriéru a výkonnosti klisen pak lze využívat jako podklad pro šlechtitelskou práci. Porovnány byly metodiky posuzování klisen českého teplokrevníka, holštýnského koně, hannoverského koně, oldenburského koně, SF, KWPN a rakouského teplokrevníka. Hodnocené znaky a vlastnosti jsou shrnuty do příslušných částí a podle jejich procentuálních podílů na celkové udělené známce jsou tyto části mezi jednotlivými chovatelskými sdruženími porovnány. V diplomové práci je vyhodnocen soubor 2197 klisen českého teplokrevníka zapsaných do plemenné knihy a po zkouškách výkonnosti v období let 2005 - 2012. Byly zjišťovány základní statistické charakteristiky ? počet, průměr známek, směrodatná odchylka, minimum a maximum. Pro posouzení možnosti intenzity selekce byla stanovena decilová pásma pro vybrané znaky a vlastnosti ? exteriér při zápisu do plemenné knihy, výkonnostní zkoušky, krok a klus ze zápisu do plemenné knihy. Vzhledem k výrazně variabilním hodnotám zjištěných v jednotlivých decilových pásmech, především při posuzování mechaniky pohybu v kroku a klusu při zápisu klisen do plemenné knihy, je nutno zvážit úspěšnost využití těchto ukazatelů jako selekčního kritéria. Variabilita zjišťovaných hodnot a jejich úroveň, která neodpovídá normálnímu rozdělení, naznačují nedostatky v objektivnosti posuzování mechaniky pohybu při zápisu klisen do plemenné knihy. Průměrné známky jsou za exteriér = 7,50 bodů, za výkonnost = 7,70 bodů, za krok = 7,49 bodů a za klus = 7,50.
|
|
|
Lze při výuce biologie a přírodopisu demonstrovat selekci? Simulace přírodního výběru na modelovém organismu.
MARVANOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem přírodního výběru na rychlost vývoje hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata). Přírodní selekce je nedílnou součástí evoluční biologie. Hlavním úkolem bylo zjistit, jestli se selekce na rychlost vývoje projeví na změně délky vývoje. Vybraní jedinci byli chováni ve stejných podmínkách od nakladení vajíček až po dospělost v celkem třech replikacích v linii selektované na rychlý vývoj, pomalý vývoj a v linii kontrolní. Mezi jednotlivými replikacemi nedošlo k výrazným odchylkám. U všech kontrolních linií došlo mezi zakládající a první generací k výraznému zkrácení délky vývoje, v dalších generacích se potom vývoj zase zpomaloval. Podobná situace nastala u linií selektovaných na pomalý vývoj. Počáteční výrazně zrychlený vývoj nastal i u linií selektovaných na rychlý vývoj, tam však buá posléze nedošlo k opětovnému zpomalení vývoje, anebo toto zpomalení nebylo tak výrazné. Vzhledem k nepříliš přesvědčivým výsledkům a značné časové i prostorové náročnosti tohoto výzkumu je nereálné provádět podobný dlouhodobý pokus ve školních podmínkách. Výzkum byl podpořen projektem GAČR P505/10/0096.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přežitelnost krav a příčiny selekce ve volném ustájení
VOCHOZKOVÁ, Šárka
Přežitelnost krav ve velkovýrobní technologii rozhoduje do značné míry o intenzitě obratu stáda a ekonomice chovu. Dalšími faktory které se podílejí na udržení dobré ekonomiky chovu skotu patří reprodukce a užitkovost. Cílem práce bylo zjistit údaje o zdravotním stavu krav, jejich reprodukci a době přežitelnosti. Sledování probíhalo v ZOD Kolný kde chov dojnic probíháhá v uzavřeném obratu stáda se všemi kategoriemi skotu. uzavřený obrat stáda. U 330 krav plemene Holštýn a Česká straka byly zpracovány podklady o mléčné užitkovosti, reprodukci, zdravotním stavu a selekci zvířat za rok 2006-2007. Podkladová data byla vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu a korelační analýzy v programu Microsoft Excel. Dojnice byly ustájeny ve volné boxové stáji podle fáze laktace. Základní krmná dávka je konzervované objemné krmivo s přídavkem jadrného doplňku. Zjišťovali jsme zdravotní stav dojnic, příčiny vyřazování, přežitelnost, servis periodu, mezidobí a kg mléka. Zjištěné průměrné hodnoty byly sledovány v souvislosti s pořadím laktace a úrovní užitkovosti. Výsledky byly porovnány s hodnotamy v ČR. U stáda dojnic s průměrnou užitkovostí 7 548,5kg bylo zjištěno 3 583 veterinárních ošetření z toho 3 322 zákroků týkajících se řešení poruch reprodukce. Celkem bylo za sledované období vyřazeno 142 kusů dojnic. Hlavními důvody vyřazování krav byly reprodukční poruchy (13,03%) a záněty mléčné žlázy (7,8%). Z věkové analýzy stáda vyplynulo, že na 4 a vyšší laktaci je pouze 24,2% krav. Nejvíce krav je na 2 laktaci (100ks). Poté je patrný pokles kusů až na 8 laktaci, kde jsou jen 3 plemenice. Zjištěná průměrná hodnota servis periody byla 167,03 dne. Podíl dojnic s nevyhovující délkou SP (nad 75dnů) je přes 85%. K překročení hranice 120 dnů došlo u 58,14% dojnic. Při porovnání s hodnotami v ČR pro rok 2006, kde je délka SP {--} 125,8 dní, je SP ve sledovaném chovu o 41,5 dne delší. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 427,3 dny. Což je o 17,3 dny delší, než je republikový průměr pro rok 2006. Ekonomické ztráty které vznikly v důsledku prodloužení servis periody dosahovali u jedné dojnice 3 921,26 korun. Při zjišťování nákladů na dojnici, jsme vycházeli z předpokladu, že krmný den stojí 104,- a výkupní cena mléka je 10,30,-. Za těchto předpokladů se pohybují náklady na krávu a rok 37 960 korun. Tržby za mléko dosahují při aktuálních výkupních cenách 75 417,60,- tím pádem je dosaženo zisku 37 457,60,-. Jestliže budeme brát v úvahu, že dojnice bude dosahovat alespoň průměrný nádoj pro danou laktaci, tak celoživotně vydělá 289 323,30 Kč za předpokladu že se dožije 7. laktace.
|
|
| |
host ::
RSS.