|
|
Vliv časového odstupu od aplikace radiofarmaka na poměr aktivity kost/pozadí při scintigrafii skeletu
ZAHOŘOVÁ, Tereza
Vliv časového odstupu od aplikace radiofarmaka na poměr aktivity kost/pozadí při scintigrafii skeletu. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl prokázat vliv zvoleného časového odstupu od aplikace radiofarmaka do doby zahájení pořizování celotělových scintigramů skeletu na kvalitu vyšetření u pacientů vyšetřených pomocí celotělové scintigrafie skeletu na úseku nukleární medicíny Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň. Poměr mezi aktivitou pozadí a kostí se u pacientů bude lišit s délkou intervalu mezi aplikací radiofarmaka a zahájením snímání. Předpokládáme, že s rostoucím časovým intervalem bude vzrůstat i poměr aktivity mezi pozadím a kostí, což v praxi znamená vyšší kvalitu pořízeného záznamu. Hypotéza této práce předpokládá diferenciaci poměrů mezi naměřenými aktivitami pozadí a kosti v závislosti na časovém odstupu zahájení celotělové scintigrafie od aplikace radiofarmaka. Ke stanovení poměrových hodnot byl vytvořen referenční soubor z osob mužského pohlaví ve věku 25 65 let (rok narození 1951 1991, rok vyšetření 2013 2016), o tělesné hmotnosti 65 95 kilogramů, u kterých scintigram nevykazuje patologii v hodnocené oblasti skeletu ani v oblasti měkkých tkání pravého stehna. Tito pacienti byli rozděleni do dvou skupin dle časových odstupů mezi aplikací a začátkem snímání celotělového záznamů skeletu. První soubor tvoří 30 pacientů vyšetřených za 120 minut od aplikace radiofarmaka. Druhý soubor obsahuje 30 pacientů, u kterých byl scintigram pořízen za dobu delší než 120 minut od podání radiofarmaka. Pomocí techniky ROI jsou získány hodnoty z oblastí L5, levého femuru a měkkotkáňových struktur pravého stehna. Z těchto jsou poté vypočítány poměry pozadí a kosti k ověření hypotézy, která předpokládá, že mezi poměrovými hodnotami u obou výše zmíněných skupin bude rozdíl. Tento rozdíl by měl dokázat, že delší časový odstup mezi aplikací radiofarmaka a zahájením scintigrafie bude znamenat vyšší kvalitu scintigrafického záznamu. Tento kvalitativní faktor tak v praxi bude přínosem jak pro pacienty, tak i pro lékaře, kteří scintigramy popisují.
|
|
|
Kostní metastázy
MELICHAROVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce se zabývá tématem ?Kostní metastázy?. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Pro pochopení celého tématu se v teoretické části nejprve věnuji obecné anatomii kostní tkáně, následně stavbě kostí jejich vývoji a růstu. Jsou zde popsány jednotlivé tvarové typy kostí. Také je zde rozepsán i proces metastazování primárních nádorů do okolních tkání, způsob šíření a růst nádorových buněk v tkáni kostní. Dále se věnuji výskytu kostních metastáz a jejich diagnostice. V diagnostice si prvotně všímáme klinických projevů, které pacienta přivedou k lékaři. K této práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit nejčastější místa výskytu kostních metastáz. Druhým cílem bylo zjistit, jaká je nejčastěji používaná diagnostická metoda. A třetím cílem bylo zjistit nejčastěji používaný typ léčby při výskytu kostních metastáz. Také byly stanoveny výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Je nejčastější výskyt kostních metastáz v bohatě prokrvené tkáni červené kostní dřeně? Výzkumná otázka 2: Jsou kostní metastázy častěji diagnostikovány u žen? Pro získání výsledků bylo využito databází pacientů nemocnice České Budějovice a.s. a nemocnice Na Homolce v Praze z oddělení radiodiagnostiky, radioterapie a oddělení nukleární medicíny. Na odděleních radiodiagnostiky v Českých Budějovicích a v Praze bylo nutné projít záznamy veškerých diagnostikovaných pacientů na RTG, CT a MR za roky 2011, 2012 a následné zapisování údajů pacientů u kterých lékaři popsali výskyt metastatického procesu do skeletu. Mezi potřebné zapisované údaje patřil věk, pohlaví, primární diagnóza, místo lokalizace kostních metastáz a provedená vyšetřovací metoda. Tyto údaje byly v praktické části bakalářské práce zpracovány do grafů a následně poskytli odpovědi na stanovené cíle a výzkumné otázky. Získané informace jsou opět zpracovány v praktické části bakalářské práce do grafů. Z oddělení nukleární medicíny bohužel nebyly získány informace o množství provedených kostních scintigrafiích pro metastatický proces do skeletu, ale pouze informace o léčených pacientech radionuklidy. Odpověď na výzkumnou otázku 1: že: Nejčastější výskyt kostních metastáz je v bohatě prokrvené tkáni červené kostní dřeně nám poskytli již informace o nejběžnější lokalizaci kostních metastáz, jelikož červenou kostní dřeň v dospělosti nejvíce obsahují obratlová těla, kosti pánve, hrudní kost, žebra, ploché kosti lebky a dlouhé kosti, kde se červená kostní dřeň vyskytuje v kloubních koncích a dle mého výzkumu v těchto místech byly kostní metastázy nejčastěji lokalizovány. Odpověď na výzkumnou otázku 2: Zda jsou kostní metastázy častěji diagnostikovány u žen? Vyplynula z mého výzkumu, že více kostních metastáz bylo diagnostikováno u mužů. K bakalářské práci byl také vypracován informační leták pro laickou veřejnost informující o příznacích, diagnostických metodách a léčbě při výskytu metastatického procesu do kostí.
|
|
|
Indexy SI skloubení.Stanovení normálních hodnot
MAŘÍK, Karel
Indexy SI skloubení. Stanovení normálních hodnot. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl stanovit normální hodnoty u dospělých osob bez patologických změn v oblasti SI skloubení, LS páteře a pánve vyšetřených pomocí celotělové scintigrafie skeletu na Oddělení nukleární medicíny nemocnice v Českých Budějovicích. U pacientů s podezřením na zánět v oblasti SI skloubení se vyšetřuje aktivita v tomto skloubení pomocí celotělové scintigrafie skeletu, z níž se následně pomocí ROI vypočítává poměr aktivity v SI skloubení proti aktivitě v kosti křížové nebo L páteři. První hypotéza předpokládá, že u osob bez patologie v oblasti SI skloubení se normální hodnoty pohybují v rozmezí 1,0?1,4. Ke stanovení normálních hodnot byl vytvořen referenční soubor z osob, u kterých celotělový scintigram nevykazoval patologii v oblasti LS páteře a SI skloubení a nebylo u nich klinické podezření na zánět SI skloubení. Osoby vybrané do souboru neměly morbus Bechtěrev, trauma pánve a LS páteře, ložiska změněného kostního metabolismu v oblasti LS páteře či pánve. Jejich věk se v termínu vyšetření pohyboval v rozmezí 25?45 let. Pomocí techniky ROI jsou získány hodnoty z oblastí pravého a levého SI skloubení, z oblasti L4 a os sakrum, z nichž jsou poté vypočítány poměry k ověření druhé hypotézy, která předpokládá, že pro stanovení normálních hodnot v oblasti SI skloubení je vhodnější použít ke komparaci os sakrum než L4. Z těchto oblastí jsou následně pomocí statistických výpočtů stanoveny normální hodnoty pro oblast SI skloubení, které budou nápomocny při diagnostice zánětlivých onemocnění páteře u pacientů vyšetřených celotělovou scintigrafií na Oddělení nukleární medicíny nemocnice v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.