Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Populace pstruhů obecných v tocích jezer Čertova a Laka
HŮDA, Jan
V této práci, téměř po deseti letech od posledního velkého ichtyologickém průzkumu, byly během jarního a podzimního elektrolovu studovány populace pstruhů obecných (Salmo trutta L.) ve dvou šumavských jezerech (Laka a Čertovo) a přilehlých tocích. Také byly analyzovány chemické parametry tamních toků, které byly porovnávány s minulostí. Byla pozorována obnova studované oblasti po období acidifikace.
Studium historického rozšíření linií pstruha obecného v ČR a na Slovensku pomocí vybraných znaků mitochondriální DNA
JAŠKOVÁ, Iva
Pstruh obecný (Salmo trutta) je ekologicky, ekonomicky a esteticky významný druh ryby, jehož nedostatečná ochrana v Evropě vyžaduje další pozornost a péči. Stále pokračující eroze genetických zdrojů populací pstruha obecného vlivem antropogenních činností žádá změny současných trendů. Studovali jsme genetickou diverzitu populací pstruha na území České republiky a Slovenska s využití genetických markerů. Na úsecích mitochondriální DNA (gen pro ND-5/6) a jaderné DNA (gen pro LDH1) namnožených pomocí PCR byly hledány rozdíly s využitím RFLP. V testovaných populacích bylo nalezeno celkem sedm haplotypů, čtyři z nich byly zastoupeny téměř ve všech populacích. {\clqq}Dunajské haplotypy`` byly striktně omezeny na povodí Dunaje a Visly, {\clqq}atlantické haplotypy`` dominovaly ve všech povodích, největší zdroj variací (72 %) byl uvnitř populací. Na úseku LDHC1٭ byly nalezeny dvě alely {--} původní ٭100 a ٭90 (při vysoké frekvenci výskytu). Tyto genomové změny jsou přičítány antropogenním vlivům.
Vývoj pstruha obecného (Salmo trutta) po vylíhnutí: srovnávací analýza vlivu rodičů původem z přirozeného a umělého prostředí
Prokeš, Miroslav ; Randák, T. ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Žlábek, V.
Byl analyzován časný vývoj pstruha (Salmo trutta L.) v období po vylíhnutí z hlediska ověření případných negativních vlivů rodičů (generačních jedinců) původem z umělého chovu. Za tím účelem byly srovnány tři rozdílné vývojové série vzorků volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Pomocí vybraných morfologických parametrů (celková délka, délka Smittova, délka těla, výška těla, délka, výška a šířka žloutkového váčku, šířka těla, šířka úst, průměr ústního otvoru, hmotnost, délko-hmotnostní vztah, faktor hmotnostní kondice). Vývoj zárodků původem od generačních jedinců z přirozeného prostředí (série A) a umělého chovu (série B) byl standardní bez signifikantních diferencí. Růstová a vývojová intenzita zárodků ve skupině C (samice z umělého chovu a samci z přirozeného prostředí) byla signifikantně nižší v období exogenní výživy. Kombinace C se jeví ve smyslu našich výsledků jako méně vhodná pro účely produkce násad pstruha obecného.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.