|
|
Vliv kultury bezpečí na kvalitu poskytované péče
ŘEHOŘOVÁ, Anežka
Současný stav: Poskytování zdravotnických služeb vyžaduje vysokou míru profesionality a bezpečnosti. Organizační kultura a kultura bezpečí je nezbytná pro rozpoznání možných rizik či ohrožení, které by mohly pacienta poškodit. Z tohoto důvodu je velmi důležité neustále se věnovat a posilovat týmového ducha, spolupráci, kooperaci a atmosféru na pracovišti. Cíl práce: Předmětem výzkumu bylo vyhodnotit vliv kultury bezpečí na kvalitu poskytované péče. Metodika: Ve výzkumu bylo použito kvantitativně kvalitativní výzkumné šetření, technikou dotazování a hloubkových rozhovorů. Organizační kultura byla vyhodnocena prostřednictvím standardizovaného dotazníku "Dotazník sociálnej začlenenosti" (Kollárik, 2011). Do dotazníkového šetření se zapojilo 205 sester z jihočeských nemocnic. V rámci kvalitativní části výzkumu byla vyhodnocena kultura bezpečí a provedeny hloubkové rozhovory s deseti sestrami pracujícími na JIP či ARO vybraných nemocnic Jihočeského kraje. Výsledky: Nejlépe hodnocenými dimenzemi kultury bezpečí byly "Zajištění bezpečnosti pacientů," kde průměrný počet bodů byl 8,29 ? 1,66 a "Seberozvoj pro zaměstnance" s průměrnou hodnotou 8,08 ? 1,63 bodů. Byla potvrzena pozitivní korelace mezi zájmem sester o spolupráci a týmovou komunikací (p < 0,001; r = 0,76), mezi spokojeností sester a řízením týmu (p < 0,001; r = 0,676), mezi hodnocením stupně bezpečí pacientů a atmosférou na pracovišti (p < 0,001; r = 0,429) a týmovou komunikací (p < 0,001; r = 0,508). Výsledky kvalitativní části výzkumného souboru potvrdily, že organizační kultura, především týmová komunikace a spolupráce do určité míry ovlivňuje zajištění bezpečí pacientů v době hospitalizace. Z hlediska bezpečnostní kultury si sestry nejvíce stěžují na podporu managementu nemocnice, nedostatek zdravotnických pracovníků a na přetěžování pracovníků. Závěr: Ze získaných výsledků, lze konstatovat, že kultura bezpečí i organizační kultura ve zdravotnictví je velmi důležitá a obě tyto kultury v něm mají své nezastupitelné místo.
|
|
|
Bezpečnostní a strategická kultura USA během 2. volebního období Baracka Obamy
Kafková, Markéta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá bezpečnostní a strategickou kulturou USA v 2. volebním období Baracka Obamy, tedy v letech 2012-2016. Stanovuje hypotézu, že bezpečnostní a strategická kultura Obamovy administrativy v těchto letech vykazovala znaky multilateralismu, upřednostňovala k řešení konfliktů politická řešení a uchylovala se k použití soft power oproti hard power. Práce se bude snažit o potvrzení této hypotézy na základě diskursivní analýzy projevů a smluv. Vychází z teorie bezpečnostní a strategické kultury a pomocí kritérií, jakými jsou unilateralismus oproti multilateralismu, preventivní působení oproti preemptivním úderům a politická řešení oproti militarismu, vyhodnocuje druhé volební období Baracka Obamy v úřadu prezidenta Spojených států amerických.
|
|
|
Bezpečnostní kultura na oddělení
DRKOŠOVÁ, Petra
Současný stav: Bezpečnostní kulturou lze nazvat soubor opatření, jimiž je možné zvýšit bezpečí pacienta v léčebné a ošetřovatelské péči. Tato činnost je rozvíjena jednotlivci nebo organizacemi se záměrem ochránit pacienta před újmou na zdraví jako následku selhání systému péče (24).Předmět: Hlavním záměrem šetření bylo zmapování vztahu mezi úrovní organizační kultury ve sledovaných oblastech (komunikace, styl vedení) a bezpečností poskytované péče.Metodika: Zpracování empirické části bakalářské práce bylo vypracováno na základě použití kvantitativní metody výzkumu, sběru dat pomocí dotazníku.K vyhodnocení stylu vedení staniční sestry a otázek zabývajících se komunikací v týmu bylo použito modifikovaných otázek standardizovaného dotazníku dle Kollárika a spol. Škála sociálnej atmosféry v skupine (35). V tvrzeních zkoumajících kulturu bezpečí, byly zčásti zastoupeny otázky metodiky AHRQ - Agency for Healthcare Research and Quality (36), české verze překladem Filka a Kotrbová (37). Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2013 v nemocničním zařízení IKEM v Praze. Získaná data byla podrobena statistické analýze pomocí programu SPSS 16.0. Výzkumný soubor: Šetření se zúčastnili sestry a zdravotničtí asistenti pracující na standardních odděleních, odděleních intenzivní péče a odděleních resuscitační péče nemocnice IKEM v Praze. Z celkového počtu 160 rozdaných dotazníků bylo navráceno 118 (100 %) vyplněných dotazníků. Návratnost byla tedy 73,8 %. Výsledky: Záměrem výzkumného šetření bylo vyhodnotit vztah mezi stylem vedení staniční sestry, komunikací v týmu a bezpečnou péčí o pacienty. Z výsledků šetření v oblasti komunikace vyplynulo pozitivní vyjádření sester ke včasnosti předávání nových důležitých poznatků, hůře dopadla systematičnost a pravidelnost předávání informací. K hodnocení efektivnosti komunikace v ošetřovatelském týmu se kladně vyjádřilo 45,8 % sester a možnost diskuze připouští 68,6 % sester. Dodržování pravidel slušného chování a pravidla diskrétnosti se zdají být samozřejmostí. Důležité je respektování rozdílných názorů a vzájemné naslouchání v týmu.Šikana na pracovišti není bohužel výjimečná. Je pozitivní,v souvislosti s bezpečnou péčí o pacienty, že se sestry nebojí požádat kolegy o radu. Při prosazování stylu vedení orientovaného na lidi se staniční sestra zajímá o členy týmu nejen po stránce profesní, ale i po stránce lidské. Připouští diskuzi o zadaných úkolech, respektuje názor kolektivu a jednotlivce na nové informace. Mezi pozitivní charakterové vlastnosti rozhodně řadíme empatii, kterou dle respondentů staniční sestry disponují a zajímají se také o problémy jednotlivých sester. Je přínosné, a pro staniční sestry dobrou vizitkou, že sestry vnímají jejich hodnocení jako spravedlivé. Mezi základní pravidla bezpečné péče řadíme hygienu rukou u zdravotnického personálu a jednoznačnou identifikaci pacienta. Hygiena rukou je nejjednodušší prevencí nemocničních nákaz, kterou mají zdravotníci dle zákona dodržovat a dle odpovědí také dodržují. Co lze zlepšit při preferování bezpečné péče je podání léku na základě ordinace po telefonu, podávání generických léčiv bez opravy v ordinacích. Do odstranění těchto nedostatků musí být zapojeni lékaři. Velmi pozitivní je přístup sester k nahlášení nežádoucí události, kdy by téměř všichni respondenti (98,3 %) neváhali pochybení nahlásit bez ohledu na přístup vedení oddělení. Dle názoru sester se vedení oddělení o pochybení zajímá, sestry jsou informovány o chybách, které se na oddělení stanou a probíhá diskuze o možnostech prevence opakujících se chyb. Závěry: Z výsledků šetření vyplývá, že bezpečná péče je ošetřovatelským personálem vnímána pozitivně. Důležité je, aby byla idea přijímána a podporována vedením oddělení a zdravotnického zařízení. Sestry vnímají svoji přímou nadřízenou kladně. Snaha o předcházení komunikačních omylů v kolektivu vede přes vstřícnost a naslouchání.
|
host ::
RSS.