|
|
Analýza vybrané ekologické farmy
Navrátilová, Iva
Cílem diplomové práce byla analýza ekologické farmy AgroFyto spol. s.r.o., která se zabývá chovem mléčného skotu a chovem skotu bez tržní produkce mléka. V analýze byly zhodnoceny vybrané ukazatele mléčné produkce, vybrané parametry reprodukce a masné užitkovosti. V rámci masné užitkovosti byly hodnoceny výsledky systému klasifikace jatečně opracovaných těl skotu SEUROP. Zvířata byla sledována v období 2014 až 2017. Hodnoty týkající se mléčné užitkovosti a reprodukce dojnic byly získány z kontroly užitkovosti pro rok 2015 a 2016. Jednotlivé roky byly rozděleny na 4 sezóny po třech měsících. V práci byl hodnocen vliv mezidobí, doby otelení, pořadí laktace, plemene a sezóny na množství mléka ve sledovaném období, dále vliv množství mléka na procento obsah tuku a bílkovin v mléce pro rok 2015 až 2016. V analýze byla zjištěna rozdílná průkaznost u vlivů působících na množství mléka ve sledovaném období. Co se týče vlivu množství mléka na obsah tuku a bílkovin v mléce, byl tento vliv prokázán jen v některé ze 4 sezón. V analýze nebyl statisticky prokázán vliv sezóny na množství mléka. V porovnání s ekologickou farmou BEMAGRO a.s a zahraniční ekofarmou bylo zjištěno, že dojnice na farmě AgroFyto spol. s.r.o. dosahují lepších výsledků v množství nadojeného mléka za sledované období. Dojnice na ekofarmě FARMA ZPZ s.r.o. mají však lepší dojivost. AgroFyto spol. s.r.o. má dojnice s nejnižším obsahem bílkovin v mléce a nejvyšším obsahem tuku ve srovnání se dvěma ekologickými farmami. Ve srovnání s celkovými výsledky KU v České Republice má ekofarma AgroFyto spol. s.r.o. nižší dojivost, ale vyšší množství tuku v mléce.
|
|
|
Produkce jatečných zvířat v systému chovu skotu bez tržní produkce mléka
Zikan, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá produkcí jatečného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). V práci jsou popsány základní charakteristiky chovu krav bez tržní produkce mléka, metody plemenitby, charakteristiky masných plemen skotu a jejich dělení. Cílem práce bylo popsat literární přehled o systému tohoto chovu, která zahrnuje technologii, techniku a organizaci chovu KBTPM. Práce se zabývá rovněž kontrolou užitkovosti. Další část práce se zaměřuje na faktory, které ovlivňují masnou užitkovost skotu. Bakalářská práce se zabývá důležitostí klasifikace JUT a systému SEUROP. V závěru práce se věnuji nástinu diplomové práce, kde bych se chtěla zabývat hodnocením masné užitkovosti konkrétních plemen ve vybraných chovech s extenzivním způsobem výkrmu. Dále bych zhodnotila problematiku pastvy, její kvalitu a ošetřování. Následně bych chtěla rozvést obecně problematiku hodnocení nutričních vlastností masa spolu s vlivy ovlivňující kvalitu spolu s jakostními odchylkami.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů ovlivňujících podíl libové svaloviny v jatečném těle prasat
KOLÁŘOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo získat informace o vlivu hybridní kombinace, pohlaví a hmotnosti JUT za studena na ukazatele jatečné hodnoty u finálních hybridů prasat. Do sledování jatečné hodnoty bylo zařazeno 1742 ks jatečných těl prasat čtyř hybridních kombinací prasat: PIC, Topigs, Danbred a France Hybrides. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla byla 89 kg s průměrným podílem svaloviny 59,5 %, nejvíce byly zastoupeny obchodní třídy S a E. Byl prokázán vyšší obsah tuku u vepříků oproti prasničkám. Se zvyšující se porážkovou hmotností klesal podíl svaloviny a stoupal podíl tuku.
|
|
|
Produkční schopnost býků Českého strakatého skotu
LAPKOVÁ, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané ukazatele vykrmovaných býků českého strakatého skotu v intenzivních podmínkách chovu v zemědělském podniku v Jihočeském kraji. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 371 býků, data byla vyhodnocena za roky 2016 a 2017. Byla hodnocena živá hmotnost před porážkou, věk při porážce, průměrný denní přírůstek, netto přírůstek, hmotnost jatečně upraveného těla a jeho zatřídění dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel 2016 a Statsoft Statistica. Průměrný věk při porážce a živá hmotnost byly 586,2 dnů resp. 731,8 kg v roce 2016, v roce 2017 dosáhl 626,1 dnů resp. 749,5 kg. Hmotnost jatečně upraveného těla v roce 2016 činila 412,2 kg, následující rok se zvýšila o 8,9 kg. Netto přírůstek byl výrazně vyšší v roce 2016. Všechny uvedené rozdíly byly statisticky průkazné.Při zařazení do tříd zmasilosti dosáhlo 73,8 % třídy "U" s hmotností jatečně upraveného těla 426,3 kg, 25,1 % třídy "R" s hmotností jatečně upraveného těla 384,4 kg a 1,1 % třídy "E" s hmotností jatečně upraveného těla 497,3 kg. Při vyhodnocování vlivu porážkového věku na jednotlivé ukazatele byly mezi skupinami statisticky průkazné rozdíly.
|
|
|
Vliv operátora na přesnost odhadu podílu masa u prasat
Jiravová, Renata ; Šprysl, Michal (vedoucí práce) ; Libor , Libor (oponent)
Cíl práce sledoval určení chyby operátora, tedy opakovatelnosti, respektive vlivu místa měření na přesnost odhadu podílu masa. Šlo o to přístrojem FOM-SFK změřit v předepsaných místech na JUT prasat výšku tuku, svalu a tím i zmasilosti při jejich realizaci v systému SEUROP. Za tímto účelem bylo celkem změřeno 71 hybridních prasat (Dan-Bred) na běžném příhonu jatek ve Velvarech. Měření se prováděno vždy na jednom zvířeti, a to šesti následujícími klasifikačními vpichy, a to 1. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (správný vpich), 2. mezi 2. a 3. posledním žebrem 7 cm laterálně od středu páteře (opakovaný vpich do správného vpichu), 3. mezi 1. a 2. posledním žebrem 1 cm kaudálně od správného vpichu, 4. mezi 3. a 4. posledním žebrem 1 cm kraniálně od správného vpichu, 5. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm mediálně od správného vpichu, 6. mezi 2. a 3. posledním žebrem 1 cm laterálně od správného vpichu, Měření bylo provedeno na JUT s tím, že vpich 2 by se měl shodovat s vpichem 1, vpichy 3 a 4 byly posunuty o 1 žebro kaudálně, resp. kraniálně oproti vpichu 1 a vpichy 5 a 6 byly posunuty o 1 cm mediálně, resp. laterálně oproti vpichu 1. Klasifikace se uskutečnila přístrojovou technikou FOM a pro další porovnání i metodou ZP. Pro uvedené klasifikace prasat bylo použito regresních rovnic tvaru pro: - FOM y=81,8909+0,2006*M+14,1911*ln S, kde M=výška svalu MLLT a S=výška tuku, - ZP y=76,6722--1,0485*M+0,00794*M2--0,002884*S2+9,0151*ln (M/S), kde M = hloubka svalu MLLT a S =výška tuku. Výpočet a porovnání výsledků bylo provedeno matematicko-statistickým programem SAS Propriety Software Release 6.04, rozdíly pak byly testovány analýzou variance. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že daná hypotéza byla potvrzena. Rovněž při realizaci jatečných prasat v systému SEUROP lze konstatovat, že - invazní technikou FOM - přesné určení odhadu zmasilosti JUT je funkcí nutnosti přesného určení místa vpichu operátorem, - přesnost odhadu výšky tuku a podílu svaloviny je ovlivněna opakovanými vpichy, - spolehlivěji se při opakovaném vpichu měří výška tuku, než výška svaloviny, a to v důsledku její možné deformace, - nepřesnost opakovaného měření (opakovatelnost) významně neovlivní zařazení JUT do klasifikačních tříd v běžném provozu jatek, případné chyby se projeví v neprospěch dodavatele, - posun vpichu o 1 žebro kraniálním, resp. kaudálním směrem ovlivní výslednou klasifikaci JUT více, než posun vpichu o 1 cm mediálně či laterálně od páteře, - v případě neúspěšného měření je nejlépe vpich opakovat, či druhý vpich posunout 1 cm kaudálně či, opakovat vpich mezi 2. a 3. hrudním obratlem 1cm ve směru k páteři, - neinvazní technikou ZP dochází, oproti FOM, k podhodnocení zmasilosti, a to cca o 1,4%.
|
|
|
Vyhodnocení kvality jatečně upraveného těla a masa býků českého strakatého plemene skotu s genotypem TT a CT pro leptin
Večerek, Lukáš
Diplomová práce byla zaměřená na zhodnocení kvality jatečně upraveného těla a masa býků českého strakatého plemene skotu s genotypem TT a CT pro leptin. Experiment byl proveden u 121 jatečně upravených těl. Vyhodnocován byl vliv porážkového věku býků, porážkové hmotnosti, netto přírůstku a klasifikace v SEUROP systému. V rámci morfometrických analýz byly prokazatelně (p < 0,01) nejvyšší rozměry téměř u všech vyhodnocovaných částí (délka kýty, plnost kýty, obvod kýty, spirální obvod kýty, délka přední čtvrtě, a poloobvod hrudníku) zjištěny u býků nejvyšší věkové a hmotnostní kategorie (701 -- 822 dnů věku, resp. 701 -- 890 kg živé hmotnosti). Byl zjištěn pozitivní vztah mezi třídou zmasilosti, hodnocené dle metodiky SEUROP, a hmotností JUT, kdy se při zhoršující se třídě zmasilosti "U" > "R" > "O", snižovala hmotnost jatečných těl (428 > 341 > 294 kg). Nejnižší obsah masa (72,54 +- 2,53 %) spolu s nejvyšším obsahem oddělitelného loje (10,22 +- 3,24 %) byl prokázán na jateč-ných trupech býků nejvyšší hmotnostní kategorie, což není příznivé zejména pro zpra-covatele masa. Prokazatelně (p < 0,01) bylo nejvyšší procento sušiny masa (26,08 %) zjištěno u býků nejintenzivněji rostoucích, přičemž tato kategorie býků rovněž dosaho-vala nejvyšších hodnot v parametru energetické hodnoty masa (5797,13 kJ.kg-1). Tech-nologické parametry nebyly, až na několik výjimek, prokazatelně ovlivněny úrovněmi vyhodnocovaných faktorů. Statisticky průkazné (p < 0,01) diference byly patrné ve ve-likosti plochy musculus longissimus et thoracis (MLT), kdy nejvyšší plocha MLT (104,24 +- 11,03 cm2) byla zjištěna u býků porážených v nejvyšším věku (701 -- 822 dnů), přičemž síla svalových vláken byla u všech tří věkových kategorií srovnatelná.
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu býků různých plemen ve stejných podmínkách
KUBALOVÁ, Markéta
Chov skotu v České republice má v zemědělství dlouholetou tradici. Nyní chov dojeného skotu ustupuje chovu krav bez tržní produkce mléka, jehož stavy se zvyšují. K 1. dubnu 2014 je dle evidence Českého statistického úřadu v České republice celkem 191 tis. kusů krav bez tržní produkce mléka. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat masnou užitkovost výkrmu masných plemen skotu, konkrétně kříženců plemen charolais a piemontese, přičemž výkrm obou plemen probíhal ve shodných podmínkách chovu. Do vyhodnocení vybraných ukazatelů bylo zařazeno celkem 44 kříženců z farmy ve Starém Městě u Frýdku-Místku. Byly vytvořeny skupiny býků dle plemenné příslušnosti a roku porážky. Byl zjišťován věk při porážce, živá hmotnost, hmotnost jatečně upraveného těla, netto přírůstek, průměrný denní přírůstek a zařazení do systému SEUROP do tříd zmasilosti a protučnělosti. Data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel a StatsoftStatistica. Významnost rozdílů byla vypočtena pomocí t-testu. Porážková hmotnost kříženců charolais byla 636,97 kg (porážkový věk 728,91 dne), u kříženců piemontese 639,17 kg (porážkový věk 736,52 dne). Minimální rozdíl byl zjištěný i u jatečně upraveného těla býků (357,85 kg v případě charolais resp. 359,08 kg u piemontese). Průměrné denní přírůstky byly také vyrovnané 818,61 g (charolais) a 814,86 g (piemontese). Diference mezi netto přírůstky byla taktéž malá, netto přírůstek kříženců charolais byl 490,74 g/den resp. 488,31 g/den kříženců piemontese. Rozdíly mezi plemeny nebyly statisticky průkazné. V rámci jednotlivých plemen byl zkoumán i rozdíl mezi rokem porážky (2013 a 2014), diference ani v tomto případě nebyla statisticky průkazná. Zatřídění jatečných těl v systému SEUROP bylo v případě kříženců charolaisv roce 2013 nejčastější ve třídě R (75 %), zatímco u kříženců piemontese ve třídě R 54,55 % a ve třídě U 45,45 %. V roce 2014 byla jatečná těla kříženců charolais nejčastěji zařazena do tříd U (45,45 %) a E (36,36 %), jatečná těla kříženců piemontese ve třídách E (30 %), U (40 %) a R (30 %). Zařazení za protučnělost bylo v obou letech, ve všech případech, do třídy 1. Zjištěné výsledky neprokázaly v daných podmínkách rozdíly mezi kříženci plemen charolais a piemontese. Rozdíl ve sledovaných ukazatelích mezi roky 2013 a 2014 v rámci těchto plemen také nebyl potvrzený, což nasvědčuje stálosti podmínek v chovu. Pro chovatele je mimo jiné důležité i zatřídění jatečných těl do systému SEUROP a výsledky naznačují na příznivější zatřídění jatečný těl kříženců piemontese.
|
|
| |
|
|
VLIV PORÁŽKOVÉ HMOTNOSTI A POHLAVÍ NA JATEČNOU HODNOTU PRASAT
VONDRUŠKA, Miroslav
Cílem diplomové práce bylo získat informace o vlivu genotypu a pohlaví na ukazatele jatečné hodnoty u finálních hybridů prasat kombinací (ČL x ČBU) x BO, (ČL x ČBU) x (BO x Pn), (ČL x ČBU) x (D x Pn) a (ČL x ČBU) x (BO x D) s vyrovnaným poměrem pohlaví (vepříci : prasničky). Byl prokázán vliv genotypu na podíl svaloviny, nejvyšších hodnot dosáhla kombinace (ČL x ČBU) x (D x Pn) s průměrnou hodnotou 57,95 %. Statistická významnost rozdílů byla zjištěna také u vlivu pohlaví, kdy prasničky dosáhly průměrného podílu svaloviny 58,06 %, oproti vepříkům s průměrným podílem svaloviny 54,70 % (diference 3,36 %). Výška hřbetního tuku vykázala vysokou statistickou významnost z hlediska genotypu, nejnižší výška hřbetního tuku byla naměřena u kombinace (ČL x ČBU) x (D x Pn) s hodnotou 21,69 mm. Vepříci dosáhli vyšších hodnot, průměrná výška tuku u prasniček byla 22,03 mm, u vepříků 25,25 mm. U ukazatele plochy MLLT vliv genotypu prokázán nebyl. U prasniček byla zjištěna průměrná plocha 5 228 mm2, u vepříků plocha 4 707 mm2. Podíl hlavních masitých částí, resp. kýty představoval statisticky významné rozdíly z hlediska genotypu. Nejvyšších hodnot dosáhla kombinace (ČL x ČBU) x (D x Pn) s podílem 53,23 % resp. 21,69 %. Významný statistický rozdíl byl stanoven též u vlivu pohlaví, s průměrnou hodnotou hlavních masitých částí u prasniček 51,32 % a vepříků 48,45 %, resp. v případě kýty 21,07 % u prasniček a 19,98 % u vepříků. Porážková hmotnost ve vztahu k podílu svaloviny vykázala velmi dobré hodnoty v hmotnostním rozpětí nižším než 100 kg (57,84 %), ale příznivý podíl svaloviny 57,16 % byl ještě v hmotnostním intervalu 100 ? 109,9 kg.
|
|
| |
host ::
RSS.