|
|
NOVÁ NÁBOŽENSTVÍ JAKO SPECIFICKÁ VARIANTA LIDSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
HOLÁ, Michaela
Spolu s mnoha změnami, které nám moderní svět přináší, můžeme nalézt proměny i v současném pojetí religiozity. Navzdory silnému trendu sekularizace se odborníci shodují v nárůstu obliby nových náboženských forem a naopak na odklonu od tradičních náboženství. Vzniká řada alternativních směrů. Skupiny jsou různorodé vyznáním, vznikem, způsoby získávání členů, modely chování i svým vztahem k tradičním náboženským proudům. Samotný fenomén vzniku nových náboženství již jistě není přehlédnutelný a zdá se mi velmi zajímavé podrobněji se seznámit s možnými důvody, které jedince vedou na tuto cestu. Cílem mého výzkumu bylo právě zjištění motivace jedinců pro vstup do alternativních náboženských hnutí. Výzkum byl složen z části kvantitativní i kvalitativní. K získání adekvátních dat pro kvantitativní výzkum byla použita metoda e-mailového dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl sestaven vzhledem ke stanovenému cíli práce a byl určen odborníkům v organizacích v České republice a na Slovensku, které se problematice nových náboženských směrů věnují. Konkrétně byly odpovědi získány od pracovníků Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů v Praze, Centra pro prevenci v oblasti náboženských sekt (CPoNS) v Olomouci a od o.z. INTEGRA - Centra prevencie v oblasti siekt, jehož sídlem je Banská Bystrica. Pro tuto část práce jsem měla stanoveny tři hypotézy : Hypotéza I (Fenomén obliby nových náboženských směrů se dotýká zejména mladé generace, která citlivěji reaguje na změny doby), Hypotéza II (Rozhodnutí jedince ke vstupu do nové náboženské skupiny je podmíněno očekáváním naplnění jeho aktuálně neuspokojovaných potřeb) a Hypotéza III (Velkou úlohu při začlenění jedince do sekty sehrávají psychologické postupy zneužívané alternativními náboženskými skupinami). Po analýze získaných dat byly tyto hypotézy potvrzeny. Dále jsem využila i kvalitativní postup, který tvořily polostandardizované rozhovory s bývalými členy některého z alternativních náboženských hnutí. Výzkumný soubor zde byl tvořen třemi jedinci, z nichž každý uvedl své zkušenosti s konkrétní náboženskou skupinou. Vzhledem k malému počtu respondentů se jednalo spíše o doplňující metodu, která dokreslovala hlavní kvantitativní výzkum. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k detailnějšímu poznání dané problematiky a rozšíření obzorů, které s fenoménem alternativních náboženství souvisí. Možnost využití shledávám taktéž v popisu procesů, které probíhají v dnešní společnosti a mají vliv na nedůvěru v tradiční náboženství. K výstupům výzkumu je možné přihlédnout též v hledání co nejefektivnějšího řešení při snaze o prevenci působení sekt.
|
host ::
RSS.