|
|
Úloha orgánu ochrany zdraví v systému krizového řízení
MALÍNKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, zda lidé vědí, jaká jsou hygienická a protiepidemická opatření při různých krizových situacích. Zmapovat, z jakých informačních zdrojů získávají lidé validní informace, a zjistit, jakou roli v informovanosti mají obce. K dotazníkovému šetření byli vybráni obyvatelé z Kraje Vysočina. Zúčastnilo se celkem 177 respondentů ve věku od 18 let a více. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na legislativu týkající se systému krizového řízení, dále na problematiku členění a práci krajských hygienických stanic. Co dělat, když nastane epidemie nebo povodeň z hygienického hlediska. V neposlední řadě pojednává o pandemii SARS-CoV-2 neboli COVID-19, jejím časovém průběhu ve světě i u nás v České republice. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření týkající se činností krajských hygienických stanic a pandemií SARS-CoV-2. Pro vyhodnocení byla použita data od 177 obyvatel Kraje Vysočina od 18 let věku a více. Autorka diplomové práce prezentuje výsledky svého dotazníkového šetření, které poukazují na skutečnost, že pro 56 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina byla nejvíce prospěšnou informace o aktuálním nouzovém stavu z televize. Je vidět, že obec není pro své občany hlavním informátorem o nouzovém stavu. Obyvatelé si často pletou, co je karanténa a co je izolace. Naproti tomu 100 % dotazovaných ví, jaké hlavní příznaky má onemocnění SARS-CoV-2. V neposlední řadě z výsledků vyplývá, že 69 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina zná hygienická pravidla a protiepidemická opatření při onemocnění SARS-CoV-2. Je dobré, že lidé se snaží všechna vládní nařízení pro zabránění šíření infekčního onemocnění SARS-CoV-2 dodržovat. To dokazují i výsledky z dotazníkového šetření, kdy 80 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina dodržuje vládní nařízení, která byla sdělena ve sdělovacích prostředcích.
|
host ::
RSS.