|
|
Studená před-fermentační macerace ve výrobě červených vín
Blasch, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá využitím studené předfermentační macerace. V literární části se seznámíme s látkami, které jsou předfermentační macerací ovlivněné. V této části je podrobně rozebrán i pojem studené macerace a jakými prostředky jí lze docílit. Cílem experimentální části bylo získané poznatky využít v pokusu s odrůdou Pinot Noir. Víno bylo vyrobeno ve 4 variantách. Kontrolní vzorek bez použití kryomacerace a 3 varianty studené macerace. Tyto varianty měly různou délku studené macerace, a to 3, 7 a 14 dnů. Jednotlivé varianty byly v průběhu zrání analyticky a na závěr i senzoricky zhodnoceny. U variant byl sledován obsah titrovatelných kyselin, pH, celkových fenolických látek, antioxidační kapacita, redukční síla, obsah flavanolů a antokyanů. Ve výsledcích se seznámíme s názory a závěry, které vyplývají z výsledných hodnot v grafech.
|
|
|
Porovnání ruční a mechanizované defoliace a hodnocení vlivu na kvalitu hroznů
Lacková, Petra
První část diplomové práce je zaměřena na literární rešerši, kde je stručně popsána fyziologie a morfologie révy vinné, a dále faktory, které zásadně ovlivňují kvalitu odlistění listové stěny. V další části jsou popsány kvalitativní parametry révy vinné, a to: cukry, kyseliny, pH a asimilovatelný dusík. Druhá část diplomové práce je zaměřena na praktický výzkum. Nejdříve je představen vinař a lokalizace místa, kde byl samotný pokus prováděn. Následně jsou definovány odrůdy a jejich varianty, které byly pro tento pokus zvoleny. Nejpodstatnější část práce je tvořena tabulkami s naměřenými hodnotami základních kvalitativních parametrů, které jsou statisticky zpracovány a výsledky prezentovány v podobě grafů, doplněné slovní interpretací. Závěr práce je věnován doporučení pro velkovýrobní praxi a diskusi.
|
|
|
Využití enologických taninů při výrobě vína
Mikulica, Petr
Diplomová práce se zabývala využitím enologických taninů při výrobě vína, konktrétně se výzkum zaměřil na červené víno odrůdy Rulandské modré. V teoretické části se píše o složení fenolických látek, o rozdělení a o původu taninů, které se ve víně vyskytují. Praktická část se věnuje výzkumu využití deseti komerčně dostupných taninů. U těchto jednotlivých vzorků se po čtyřech měsících provedlo senzorické hodnocení, které bylo doplněno o rozbor aromatického a strukturního profilu daného vzorku vína. Další součástí práce byla spektrofotometrická analýza, která obsahovala a vyhodnotila tyto analýzy: celkový obsah fenolů, antiradikálovou aktivitu, celkovou redukční sílu, celkové katechiny a celkové anthokyanidy.
|
|
|
Vliv macerace rmutu pří výrobě rosé vín
Vrbová, Libuše
Diplomová práce se zabývá vlivem macerace rmutu při výrobě rosé vín. V literární části jsou podrobně popsány fenolické sloučeniny obsažené v hroznech révy vinné, možnosti výroby rosé vín a faktory ovlivňující průběh macerace. Cílem bylo zjistit jaký typ macerace je nejvhodnější pro výrobu rosé vín. U pozorovaných vzorků byla zkoumána doba macerace a vliv oxidu siřičitého. Hodnocen byl senzorický profil vín, barevnostní škála pomocí systému CIE L* a* b* a obsah fenolických látek. Pokus byl proveden u modré moštové odrůdy Rulandské modré. Z pomletých hroznů byly vytvořeny dvě varianty. Rmut bez přídavku oxidu siřičitého a rmut s přídavkem oxidu siřičitého. Z každé varianty bylo vyrobeno šest rosé vín s různou délkou macerace rmutu. Zvolené doby macerace byly 0, 5, 10, 15, 20 a 25 hodin. Naležení rmutu probíhalo v neinertních podmínkách při teplotě 13°C. Z výsledků vyplývá, že nejvhodnější doba macerace pro produkci rosé vín z odrůdy Rulandské modré je v daných podmínkách 15 hodin s použitím oxidu siřičitého.
|
|
|
Hodnocení účinnosti bovinního colostra v ochraně proti houbovým chorobám u révy vinné
Hradilová, Silvie
Tato diplomová práce na téma: „Hodnocení účinnosti bovinního colostra v ochraně proti houbovým chorobám u révy vinné“ posuzuje efekt účinnosti colostra jako ekologické alternativy ošetření. Réva vinná (Vitis vinifera L) je náchylná především k houbovým chorobám, a vyžaduje časté ošetřování. Přestože bylo colostrum historicky využíváno pro jeho antimikrobiální a antimykotické účinky, v současné době se v praxi neuplatňuje. V praktické části byl porovnáván vliv bovinního colostra (o koncentraci 15 g/l) na redukci houbových chorob révy vinné oproti neošetřeným testovaným odrůdám. Testovanými vzorky byly odrůdy Rulandské bílé a Rulandské modré. Na základě posouzení byl potvrzen pozitivní vliv colostra na zdravotní stav porostů – a lze jej doporučit jako ekologickou ochranu. Výsledky práce budou předány spolupracujícímu podniku. Tyto pozitivní výsledky by mohly být podnětem pro studie účinku jak na jiné rostliny, tak pro zvýšení informovanosti širší veřejnosti o kvalitách a cenných látkách obsažených v Colostru.
|
|
|
Využití enologických taninů při výrobě vína
Mikulica, Petr
Diplomová práce se zabývala využitím enologických taninů při výrobě vína, konktrétně se výzkum zaměřil na červené víno odrůdy Rulandské modré. V teoretické části se píše o složení fenolických látek, o rozdělení a o původu taninů, které se ve víně vyskytují. Praktická část se věnuje výzkumu využití deseti komerčně dostupných taninů. U těchto jednotlivých vzorků se po čtyřech měsících provedlo senzorické hodnocení, které bylo doplněno o rozbor aromatického a strukturního profilu daného vzorku vína. Další součástí práce byla spektrofotometrická analýza, která obsahovala a vyhodnotila tyto analýzy: celkový obsah fenolů, antiradikálovou aktivitu, celkovou redukční sílu, celkové katechiny a celkové anthokyanidy.
|
|
|
Vliv macerace rmutu pří výrobě rosé vín
Vrbová, Libuše
Diplomová práce se zabývá vlivem macerace rmutu při výrobě rosé vín. V literární části jsou podrobně popsány fenolické sloučeniny obsažené v hroznech révy vinné, možnosti výroby rosé vín a faktory ovlivňující průběh macerace. Cílem bylo zjistit jaký typ macerace je nejvhodnější pro výrobu rosé vín. U pozorovaných vzorků byla zkoumána doba macerace a vliv oxidu siřičitého. Hodnocen byl senzorický profil vín, barevnostní škála pomocí systému CIE L* a* b* a obsah fenolických látek. Pokus byl proveden u modré moštové odrůdy Rulandské modré. Z pomletých hroznů byly vytvořeny dvě varianty. Rmut bez přídavku oxidu siřičitého a rmut s přídavkem oxidu siřičitého. Z každé varianty bylo vyrobeno šest rosé vín s různou délkou macerace rmutu. Zvolené doby macerace byly 0, 5, 10, 15, 20 a 25 hodin. Naležení rmutu probíhalo v neinertních podmínkách při teplotě 13°C. Z výsledků vyplývá, že nejvhodnější doba macerace pro produkci rosé vín z odrůdy Rulandské modré je v daných podmínkách 15 hodin s použitím oxidu siřičitého.
|
host ::
RSS.