Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
KOMUNIKACE MANTOVSKÝCH VYSLANCŮ S RUDOLFEM II. A JEHO DVOREM V LETECH 1595-1609
SCHWARZ, František
Práce se zabývá vztahem mantovského vévodství k císařskému dvoru v Praze v letech 1595 až 1609. První část se zaměřuje na složení, chod a funkce mantovského vyslanectví, z jehož příslušníků zkoumá obzvláště osobu sekretáře Aderbaleho Manerbia. Další část práce zkoumá podobu klientelské sítě mantovského vévody na pražském dvoře. Jejím cílem je vylíčit, z jakých příčin byla utvářena a prostřednictvím jakých osob byla zprostředkována komunikace císaře s Vincenzem Gonzagou. Poslední část práce zkoumá prostředky politické komunikace. Za pomoci symbolického významu jednotlivých politických darů se snaží přiblížit k tehdejšímu vnímání světa.
Komorníci císaře Rudolfa II.
SUCHÁNEK, Antonín
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pomocí studia individuálních kariér císařských komorníků objasnit okolnosti vzestupu a vlivu těchto osobních služebníků Rudolfa II., jejich vazby na vlivné velmože a ostatní dvořany u císařského dvora předbělohorských Čech a zasadit tyto poznatky do širšího kontextu. Pro tento účel posloužily tři nejznámější osoby, které tento úřad za vlády Rudolfa II. zastávaly. Jmenovitě Jeroným Makovský z Makové, Filip Lang z Langenfelsu a Kašpar Rucký z Rudz. Vzhledem k okolnostem jejich neslavného konce se po nich dochoval dostatek písemností, ze kterých bylo možno rekonstruovat a sestavit jejich individuální biogramy. Zkoumáním četné korespondence, dlužních úpisů, procesních aktů, listin a jiných pramenů úřední či osobní provenience uložených v Národním archivu v Praze a ve Státním archivu ve Vídni bylo možné nahlédnout do spletité sítě vzájemných mocenských vztahů císařských komorníků, jejich majetkového zázemí; rovněž bylo možné poodhalit i důvody pro rychlý společenský vzestup, jehož vrcholem bylo přijetí do českého rytířského stavu, a odpovědět i na některé otázky spojené s touto problematikou. Součástí diplomové práce je i doprovodný obrazový materiál.
Rudolf II. v obraze německy psané krásné literatury a dramatu 19. a 20. století
MAŠLOVÁ, Tereza
Cílem diplomové práce "Rudolf II. v obraze německy psané krásné literatury a dramatu 19. a 20. století" bylo zachycení obrazu císaře Rudolfa II., jeho sociálního okolí a sídelního města v historické vědě. Tento obraz byl následně porovnán s historickým dramatem Franze Grillparzera Ein Bruderzwist in Habsburg a díly krásné literatury od Gustava Meyrinka Der Engel vom westlichen Fenster a Lea Perutze Nachts unter der steinernen Brücke. Výše zmíněná díla byla základním pramenem práce. Intepretace byla opřena o metodologická východiska konceptů paměti. Předkládaná práce je případovou studií, která by se mohla stát výchozím bodem pro soustavné zkoumání obrazu druhého života habsburských panovníků.
Aristokratický oděv rudolfínské Prahy
ŠINDELÁŘ, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá aristokratickým oděvem v rudolfínské Praze. Otázka, na kterou se autor pokusí odpovědět, je vcelku jednoduchá - jak se oblékala šlechta rudolfínské Prahy? Protože Praha byla za vlády Rudolfa II., který si ji zvolil za své sídlo, výrazně kosmopolitním městem, najdeme zde prvky módy z mnoha odlišných zemí. Úvodní kapitola vypráví o samotné podobě rudolfínské Prahy. Dále práce pokračuje popisem dobových textilních materiálů, zejména těch nejhonosnějších. Poté bude pokračovat kapitolami o hlavních módních směrech, tedy španělském a německém, a upozorní na jejich odlišnosti od jiných teritorií Evropy. V nadcházející části práce se objeví popis některých drobných detailů, jako například podoby spodního prádla či zavěšení pobočné zbraně. V další části práce následuje popis některých méně známých portrétních vyobrazení, představujících dobové zvyklosti i méně časté módní jevy. Je zde též zařazena kapitola, představující významnější osoby, jež mohly do Prahy zanést novou módu. V závěru práce se na základně těchto skutečností bude autor zabývat i významem oděvu, jakožto kriminogenního faktoru v každodenním životě.
Drahé kameny v kultuře a výtvarném umění lucemburské a rudolfinské doby v Čechách.
PROKOPOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá historií uměleckého využití drahých kamenů v době lucemburské a rudolfinské v Čechách. Práce je členěna do čtyř hlavních tematických celků. V úvodu práce je shrnuta historie drahých kamenů od pravěku po raný novověk, důraz je přitom kladen na jejich smysl (náboženský, okultní apod.) a způsob využití (nástroj, umělecký předmět). Další část práce je zaměřena na literární prameny, které vznikly na téma drahých kamenů od antiky až po raný novověk. Smyslem rozboru daných spisů je především vyzdvihnout dobový přístup k drahým kamenům. Poslední dvě části práce jsou zaměřeny na roli drahých kamenů ve dvorském umění dvou významných českých panovníků - Karla IV. a Rudolfa II. Cílem je pak poukázat na osobní přístup panovníka a dobové vlivy (náboženství, přírodní vědy, filozofie apod.), které se nepochybně promítaly v chápání drahých kamenů a jejich následném uměleckém využití.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.