|
|
Archeobotanická data jako nástroj poznání minulosti synantropní vegetace - metodická studie zaměřená na vlastnosti rostlin
Mrkvičková, Kateřina ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Látková, Michaela (oponent)
Archeobotanická data jsou často směs materiálu různého původu. Pro archeobotanických souborů se může často lišit. Je proto důležité porozumět struktuře těchto fosilních záznamů dříve, než jsou data použita na různé rekonstrukce a interpretace. Cílem mé diplomové práce je identifikovat tafonomické příčiny rozdílů mezi synantropními druhy z různých archeologických lokalit pomocí vlastností rostlin. Největší rozdíly mezi soubory druhů v archeobotanických situacích jsou dány způsobem zachování, tj. mezi zuhelnatělými nezuhelnatělými makrozbytky. Práce je založena na datech z archeobotanické databáze. Zaměřila jsem se na období středověku, který je nejlépe reprezentativní z hlediska počtu druhů a počtu lokalit. Pomocí mnohorozměrných analýz jsem zkoumala strukturu archeobotanických dat a poté jsem vybrala relevantní soubor pro zkoumání rozdílů druhového složení mezi jednotlivými typy zachování. Výsledky vlastnostmi druhů. Zjistila jsem, že struktura archeobotanických dat je velmi heterogenní. V každém z obou typů zachování se nám dochovávají odlišné druhy. Tyto druhy jsou charakterizovány odlišným souborem vlastností. Zuhelnatěním se dochovávají především druhy, které jsou jednoleté, mají větší semena, a tedy větší terminal velocity. Ve zuhelnatělé podobě nacházíme především makrozbytky polních plevelů. V...
|
|
| |
|
|
Hunter-gatherer archaeobotany: Central European Mesolithic
PTÁKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou archaeobotaniky mezolitu, a to zejména z pohledu využívání rostlin, vypalování lesa a rovněž se dotýká i diskuse na téma mezolitické zemědělství. Zvláštní pozornost je věnována taxonům vyskytujícím se v archeologiclém kontextu evropských mezolitických nalezišť, a to i z hlediska metodického. Důraz je kladen na přípravu potravy v mezolitu, obzvláště se zaměřením na konkrétní archeologické objekty nalézané na evropských sídlištích. Práce rovněž přináší nová data získaná metodou analýzy rostlinných makrozbytků. Data pocházející z lokality Dvojitá Brána u Rohlin přispívají k poznání procesu neolitizace v České republice, zatímco klíčová studie z lokality Švarcenberk poukazuje na nutnost studia formačních procesů. Práce zdůrazňuje rostoucí potřebu interdisciplinárního výzkumu.
|
host ::
RSS.