|
|
Noc ve mlýně
Topínková, Anita ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Zet, Martin (vedoucí práce)
Být v pohybu, hledat, pátrat, zatím nenacházet, je příslibem ráje nebo dokonce ráj sám. Mobilita jako protest, honba za dobrodružstvím, hledání autenticity, exotična či sebe samého.
|
|
|
Klavírní alba pro děti a mládež se zaměřením na tvorbu R. Schumanna, P. I. Čajkovského, B. Bartóka a S. Prokofjeva
MEZEROVÁ, Eva
Cílem této bakalářské práce je analyzovat z metodického hlediska rozmanité skladby různých vývojových období klavírní tvorby, která je určena dětem a mládeži. Dále bych chtěla přiblížit ta alba pro mládež, která nejsou příliš známá, ačkoliv nabízejí velmi vděčný metodický materiál. Součástí práce je rozbor klavírních alb autorů spadajících historicky do dvou století (19. a 20.) a průzkum (formou dotazníku a jeho analýzy) využití těchto skladeb v rámci výuky klavírní hry na ZUŠ a konzervatořích (v rámci předmětu Základy klavírní hry).
|
|
|
Po stopách minulosti - Kastellologie
SEDLÁKOVÁ, Marie
Bakalářská práce si klade za cíl představit feudální sídla středověku ve výtvarném projevu romantismu. Teoretická část je především zaměřena na feudální sídlo středověku. V první třetině se zabývá představením objektu hradu a v druhé třetině výtvarným zpracováním tématu hradu v období romantismu. V poslední části pojednává o historii těch objektů, které byly v praktické části zobrazeny. Její praktická část je tvořena souborem devíti grafických listů formátu A3 a A4, které jsou zpracovány technikou hlubotisku, přesněji technikou linorytu. Praktická část také obsahuje pojednání o daném tématu v pedagogické praxi. Závěr bakalářské práce tvoří přílohy praktické části, ukázky předloh i výsledných prací
|
|
|
Almanach Máj (1858-1862)
HRDINOVÁ, Dagmar
Tématem bakalářské práce je rozbor čtyř svazků almanachu Máj. Práce se zaměřuje, jak na vlastní interpretaci, tak na dobový pohled skrze recenze. Pro ucelenost je práce doplněna o dnešní pohled (nejen) literárních teoretiků. Ve vlastní interpretaci se zaměřuje na motivy a témata charakteristické pro literární směry tradičně dobově používané, ale i pro modernější experimentální literární diskurzy. Na závěr se pokusím shrnout, zda autoři při almanachu Máj dodrželi svůj program, nebo od něj postupem času upouštěli.
|
|
|
Cit posvátného
Petrasová, Taťána
Text sleduje pojem cit v uměleckém proudu označovaném jako romantismus. Proměnu jedné ze základních kategorií tohoto hnutí – od osvícenské teorie vášní k sakralizovanému individuálnímu prožitku – sleduje na příkladech národních tradic anglické, francouzské a německé, které vytvořily kontext pro chápání díla Josefa Mánesa.
|
|
|
Cesta touhy: romantismus v románech George Eliot
FIALOVÁ, Irena
Diplomová práce na téma Cesta touhy: romantismus v románech George Eliot, anglicky Journey of Desire: Romanticism in the novels of Geroge Eliot, je zaměřena na charakteristické romantické prvky v díle významné anglické spisovatelky 19. století píšící pod mužským pseudonymem George Eliot. Práce je zaměřena na tři vybrané romány od dané spisovatelky, a to: The Mill on the Floss, Middlemarch a Silas Marner. Práce se věnuje romantickým prvkům, které daná spisovatelka při psaní zmiňovaných románů používala a které pro ni byly charakteristické. Je též zaměřena na individuální rozvoj a dynamiku ženských postav vybraných románů (především u románů The Mill on the Floss a Middlemarch). Diplomová práce je rozdělena do jednotlivých kapitol věnujících se životu autorky, období, ve kterém žila a tvořila, viktoriánským románem a analýzou morálního vývoje především ženských postav výše zmiňovaných románů (kromě románu Silas Marner).
|
|
|
Proměny estetiky ošklivosti v literatuře 19. století.
NAGYOVÁ, Andrea
Práce se prostřednictvím rozboru vybraných literárních děl 19. století pokusí odpovědět na otázku, zda se mezi romantismem a dekadencí nějak podstatně proměnilo využívání a pojímání motivu ošklivosti, ať se jedná o ošklivost tělesnou či ošklivost prostředí (?příroda? proti (velko)městu ap.). Východiskem bude estetika romantismu se svým využíváním ohyzdnosti a grotesknosti, pozornost bude věnována využívání různých druhů ošklivosti v literatuře naturalismu a v neposlední řadě také vyústění zmíněných ?- ismů? v literatuře fin de si?cle. Práce se pokusí zachytit proměny vztahů mezi ošklivostí a zlem, ošklivostí a chorobností či ošklivostí a (ne)přirozeností.
|
|
|
Literárněhistorický pojem romantismus
HRDINA, Martin
Předmětem zkoumání v předkládané disertační práci je pojem romantismus v celém rozsahu své existence v myšlení o dějinách vybraných středoevropských literatur. Autor práce se nejprve zabývá konstitucí pojmu, jeho revizí a také základními možnostmi užití revidovaného pojmu. Představení konstituujícího se pojmu jako průsečíku soudů umožňuje pochopit příčiny jeho rozpornosti a významové mnohoznačnosti, jež byly nejvýznamnějšími stimuly revize pojmu. Jak konstituce tak i revize pojmu je sledována v rovině výkladu jeho významu, dále diferenciace významu pojmu a jeho kolokability s jinými pojmy téhož nejbližšího rodu. Užívání revidovaného pojmu je sledováno z hlediska akcentování homogenity či heterogenity jeho významu. Po sestavení obecného přehledu historie užití pojmu romantismus se autor práce zabývá jeho užíváním ve spojení s českou národní literaturou coby konkrétní, relativně stálou množinou materiálu. Autor sleduje uplatnění pojmu v kriticko-historickém myšlení o novodobé české literatuře, v pracích pozitivistických a duchovědných, dále věnuje pozornost interferenci marxistického myšlení do strukturalistického pojetí historie české literatury ve vztahu k romantismu a také aktuálním možnostem užití pojmu. Na základě uvedených průhledů do dějin užívání pojmu romantismus pak autor dospívá k několika doporučením pro aktuální a budoucí konceptualizaci romantismu, jejichž platnost může být vztažena též k jiným literárněhistorickým pojmům.
|
|
|
Subjekt in articulo mortis a tváří v tvář přírodě
Hrbata, Zdeněk
Studie v první řadě charakterizuje pozitivní (např. William Wordsworth, Novalis, Victor Hugo) a negativní (Alfred de Vigny, Giacomo Leopardi) koncepci přírody a upozorňuje na hlavní objekty, k nimž se upíná myšlení romantické epochy: hybnou sílu vesmíru a vzhled konkrétní krajiny. S ohledem na toto pozadí jsou srovnávány situace a reflexe vězně nebo odsouzence k smrti v dílech George Gordona Byrona (The Prisoner of Chillon, 1816, Vězeň chillonský), Victora Huga (Le Dernier Jour d'un Condamné, 1829, Poslední den odsouzence; Quatre vingt-treize, 1874, Devadesát tři) a Karla Hynka Máchy (Máj, 1836). Analýze je podroben tragický protiklad konečnosti lidské existence a věčné obnovitelnosti přírody, netečné k lidskému osudu.
|
|
|
Raná recepce Máchovy "Marinky" v próze třicátých až čtyřicátých let 19. století
Charypar, Michal
Máchova povídka "Marinka", vydaná jako součást jeho cyklu "Obrazy ze života mého" vyvolala nečekaný ohlas nejen v literární kritice, ale i v soudobé české literatuře. Kromě zjevných aluzí (v díle Františka Jaromíra Rubeše a Jana Pravoslava Přibíka) se objevují i prózy, které jsou nepřímo, nicméně o to hlouběji inspirovány Máchovou povídkou (texty Karla Sabiny, Jana Jindřicha Marka a dalších). Můžeme tedy sledovat dráhu Máchova inspiračního impulsu a výsledky, které přinesl. Intertextuální analýza může přinést nové poznatky k recepci Máchova textu (a osobnosti básníka samotného), současně však nevyhnutelně vede též k pokusu identifikovat a zhodnotit intertextuální přenos jednotlivých literárních motivů, námětů, dějových složek atd., jako literárních fenoménů charakteristických nejen pro pomáchovské období.
|
host ::
RSS.