|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
|
|
Historický vývoj a vegetační změny nivy dolního úseku řeky Labe
ROTTENBORN, Jan
Práce je rozdělena na dvě hlavní části teoretickou a výzkumnou. V teoretické části rozebírá východiska pro studovanou problematiku. Především definuje říční nivu a širší prostor řeky a předkládá vývoj poznání procesů, kterou označujeme jako vývoj a dynamiku vegetace. Od teorií rostlinné sukcese po vegetační sukcesi s ohledem na výrazně disturbované prostředí. A také ukazuje, jak se jednostranný pohled na vliv řeky na vegetaci s poznáním měnil až po biogemorfní přístup, kdy všechny popisované složky jsou ve vzájemném vztahu. Dnes už nikoho nepřekvapí, že vegetace ovlivňuje i geomorfní procesy erozi, transport i sedimentaci, ale i tento pohled na problematiku prošel svým vývojem. V další části práce představuje sledované území a charakterizuje přírodní poměry, jako jsou geomorfologie, geologie, hydrologie a vybrané ekologické charakteristiky (potenciální vegetace, klima, fytocelonologie a fytogeografie). Také shrnuje veškerá dostupná botanická data území a seznamuje s historií a současností botanického výzkumu. V poslední teoretické části práce předkládá známé změny, ke kterým v říční nivě v poslední době (řádově století) došlo. Především se jedná o změny v režimu řeky projevující se změněnou oscilaci vodní hladiny, úpravy říčního koryta a nivy jako takové, znečištění a eutrofizace řeky, změnu druhové garnitury (vstup neofytů a rostlinné invaze) a změnu managementu nivy. Část výzkumná je členěna na čtyři oddíly, které odpovídají publikovaným nebo v brzké době publikovaným článkům. První shromažďuje veškerá dostupná data o historickém druhovém složení, porovnává je současným stavem a snaží se je dát do souvislosti se změnami, ke kterým v nivě došlo a dochází. Druhá (z mého pohledu klíčová) vychází z dlouhodobého sběru dat na trvalých monitorovacích plochách. Obrovské množství nashromážděných snímků (více než 700) obsahuje velké množství informací o aktuálním složení vegetace a umožňuje tak porovnávat meziroční změny, dávat je do souvislosti se změnami sledovaných abiotickými faktorů a odhalovat zákonitosti procesů, ke kterým na štěrkopískových dnech dochází. Třetí část se zabývá druhem Corrigiola litoralis drobnokvětem pobřežním, který, jak bylo již řečeno v úvodu, je druhem kriticky ohroženým a zároveň velmi charakteristickým pro zkoumaná společenstva. Tato část se pokouší pokud možno v co nejucelenější formě představit druh, jeho biologii, změny jeho populace a identifikovat možná ohrožení, ale také příležitosti. Čtvrtá, závěrečná část, se snaží ukázat jiné možnosti zkoumaní vegetačních změn. Využívá prostředků geografických informačních systémů. Představuje ukázky toho, jak se za relativně krátkou dobu říční tok v "málo regulované" části změnil a jak na to reaguje vegetace. Využívá jak historické mapové podklady, tak novodobé letecké měřičské snímky upravené na ortofota.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
host ::
RSS.