|
| |
|
|
Prevalence předčasného porodu u všeobecných sester
Havlíková, Anna ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku předčasných porodů u všeobecných sester. Mým hlavním cílem bylo zjistit, zda je větší výskyt předčasného porodu u profese všeobecná sestra ve srovnání s výskytem předčasného pordu u běžné populace. Dílčími cíly bylo ověřit je vyšší výskyt předčasného porodu u sester, které nejsou po otěhotnění přeřazeny na jinou práci a dále ověřit, zda je vyšší výskyt předčasného porodu u všeobecných sester, které po otěhotnění pracovaly na noční služby. K vytvoření teoretické části jsem čerpala informace z odborné literatury, zahraničních studií a článků v odborných časopisech. Věnuji se zde těhotenství, porodu, předčasnému porodu, rizikovým faktorům v práci všeobecné sestry a pracovně - právní ochraně žen a těhotných žen. V části praktické provádím analýzu a vyhodnocení dat formou tabulek a grafů, které jsou zde okomentovány. Data, která vyhodnocuji, jsem získala z dotazníkového šetření formou dotazníku vlastní konstrukce, které probíhalo na dvou klinikách Všeobecné fakultní nemocnice. Ve své bakalářské práci jsem došla k závěru, že nebyla prokázána statisticky významně vyšší prevalence předčasného porodu u všeobecných sester, než u běžné populace. Prevalence byla stanovena na 13,0 % . Dále se v rámci mnou provedené analýzy se ukázalo, že relativně velké...
|
|
|
Pohled muže na rizikové těhotenství a hospitalizaci partnerky
CHURANOVÁ, Hana
Těhotenství je bezesporu jedním z nejkrásnějších období v životě ženy. Ne vždy je však průběh těhotenství bez komplikací. I když se riziková těhotenství objevovala také v dřívějších dobách, dnes díky systému prenatální péče a centralizaci rizikových těhotenství v perinatologických centrech, stoupá počet živě narozených dětí s lepšími šancemi pro kvalitní život. Teoretická část této bakalářské práce se zabývá jak rizikovým těhotenstvím a faktory, které jej způsobují, či ovlivňují, tak také dopadem hospitalizace na psychiku párů a vlivem na jejich rodinný život. Zvolený kvalitativní výzkum probíhal metodou hloubkových rozhovorů a dotazování. Výzkumným souborem bylo sedm mužů, jejichž partnerky byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice, a. s. Celkem bylo stanoveno pět cílů, které byly splněny. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda muži, jejichž partnerky byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství, chápou důvody hospitalizace. Druhým cílem bylo zjistit, zda výše jmenovaní muži rozumí pojmu ,?rizikové těhotenství??. Třetí cíl měl za úkol zjistit, z čeho mají muži, jejichž partnerky jsou hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství největší obavy. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit vliv hospitalizace partnerky na rodinný život. Pátým cílem bylo zjistit, zda tito muži, kladou důraz na výběr zařízení, kde má případná hospitalizace probíhat. V souhrnu bylo zjištěno, že muži dobře znají důvody hospitalizace a rozumí pojmu ,,rizikové těhotenství??. Největší obavy mají o zdraví partnerky a budoucnost dítěte. Dále byla zjištěna záporná role hospitalizace v rodinném životě a fakt, že muži ve většině kladou důraz na výběr zařízení, ve kterém má hospitalizace probíhat. Tato bakalářská práce může posloužit jako studijní materiál jak pro budoucí, tak i stávající porodní asistentky. Dále může být využita jako zdroj informací pro budoucí rodičky a jejich partnery, tedy páry, kterých se téma přímo týká, nebo jen chtějí znát různá úskalí těhotenství.
|
|
|
PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY RIZIKOVÉHO TĚHOTENSTVÍ
MIKOVÁ, Radka
Diplomová práce je zaměřena na psychologické aspekty prožívání rizikového těhotenství. Primárním cílem práce je zabývat se různými aspekty prožívání rizikového těhotenství a analyzovat význam psychologické podpory. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou v širších souvislostech vysvětleny pojmy fyziologické těhotenství a rizikové těhotenství a popsány základní psychologické pojmy související s tématem. V části empirické jsou uvedeny stanovené a zdůvodněné hypotézy, způsob vlastního zjišťování dat dotazníkovou metodou, zpracování dat a jejich analýza. Je prezentován podrobný rozbor získaných odpovědí z dotazníkového šetření a je předložena interpretace jeho výsledků.V závěru je uvedeno shrnutí všech předchozích částí. Je zde řešeno ověřování stanovených hypotéz a cíle diplomové práce. Jsou tu nastíněny problémy při tvorbě diplomové práce a je zde i prezentován přínos a využitelnost práce v praxi. Výsledky výzkumu ukázaly důležitost a význam psychické podpory v průběhu rizikového těhotenství. Prokázalo se, že psychickou podporu lze nalézt ve více zdrojích, ale největší oporou je pro rizikově těhotné ženy životní partner. Dále také vyplynulo, že existuje mnoho zdrojů informací a rizikově těhotné ženy o ně mají zájem. Porozumění celé situaci je klíčové pro akceptaci všech omezení a léčebných doporučení, které se situací souvisejí. A všechny tyto faktory - psychická podpora, informace a porozumění situaci - mají v konečném důsledku pozitivní vliv na celkový psychický stav rizikově těhotné ženy.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu s onemocněním Lupus erythematosus v souvislosti s těhotenstvím
PETROVÁ, Daniela
V dnešní moderní době jsou možné téměř zázraky. Díky včasné diagnostice a léčbě dnes otěhotní a donosí těhotenství i ženy, u kterých to dříve nebylo možné. Lupus erythematosus představuje pro ženu i plod velké riziko. Těhotné ženy s tímto onemocněním jsou vystaveny mnoha potížím, které je nutno dlouhodobě sledovat a korigovat. Cílem páce bylo, zjistit problémy onemocnění Lupus erythematosus u vybraných těhotných žen, zjistit specifika ošetřovatelské péče, zjistit, jak se jednotlivé případy těhotných žen liší v průběhu těhotenství, dále porovnat klinické příznaky onemocnění Lupus erythematosus u vybraných těhotných žen a porovnat psychické problémy u vybraných těhotných žen při onemocnění Lupus erythematosus související s rizikovým těhotenstvím. V práci bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, ve kterém bylo stanoveno pět cílů a pět výzkumných otázek. Výzkumné šetření bylo prováděno na základě údajů z dokumentace a rozhovorem s vybranými ženami. Výsledky byly zpracovány do kazuistik a tabulek, kde byly zhodnoceny jednotlivé odlišnosti. Všechny cíle i výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření. Na základě kvalitativního šetření je možné stanovit čtyři hypotézy. První hypotéza zní: U těhotných žen s onemocněním Lupus erythematosus je problémem motýlovitý erytém na obličeji. Druhá hypotéza zní: Specifikem ošetřovatelské péče u těhotných žen s onemocněním Lupus erythematosus je časté sledování ozev plodu v průběhu dne i v noci. Třetí hypotéza zní: Jednotlivé případy těhotných žen s Lupus erythematosus se liší v klinických projevech onemocnění. Čtvrtá hypotéza zní: Těhotné ženy s onemocněním Lupus erythematosus mají strach o následný vývoj těhotenství. Poznatky o onemocnění Lupus erythematosus a výsledky práce by mohly být využity v ošetřovatelském procesu a jeho intervencích poskytovaných porodními asistentkami v nemocniční i primární péči. Pokud budeme znát problémy a přání těhotných žen s tímto onemocněním, bude i efektivněji vedena ošetřovatelská péče o ně.
|
|
|
Problematika těhotenství u žen po 35. roce života
LEDVINOVÁ, Lucie
V dnešní době, kdy je ošetřovatelská péče a medicína v neustálém vývoji, už se nikdo nepozastaví nad tím, že těhotenství ve vyšším věku sebou nese určitá rizika a že po 35. roce života není zcela bezproblémové. V ranném těhotenství je ohrožen vývoj a život plodu různými vrozenými vývojovými vadami. U těhotné ženy se mohou vyskytnout problémy nejen v těhotenství ale i u samotného porodu. Během těhotenství může dojít ke krvácení, k hrozícímu potratu, k předčasnému porodu a dalším závažným komplikacím. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou ženy v reprodukčním věku informované o možných rizicích těhotenství po 35. roku života, zda ženy využily k otěhotnění metodu IVF dále, z jakého důvodu ženy odsunuly vznik těhotenství do věkové kategorie po 35. roku života a v poslední řadě zjistit, jaké ošetřovatelské problémy (oše. diagnózy) vznikly v souvislosti s těhotenstvím po 35. roce života. Bylo provedeno kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvantitativní šetření byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Pro získání informací byl použit anonymní dotazník. V kvalitativním šetření byly zvoleny dva cíle a výzkumné otázky. Pro sběr dat byla použita forma rozhovoru a práce s dokumentací. Všechny cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní: Ženy ve fertilním věku jsou informované o možných rizicích spojených s těhotenstvím po 35. roku života, se potvrdila. Hypotéza 2 se nepotvrdila, tedy ženy po 35. roce života nevyužily metodu IVF k otěhotnění. Na základě výzkumných otázek a výsledků kvalitativního výzkumného šetření vyplynuly následující hypotézy: První hypotéza zní: Ženy otěhotněly po 35. roce života v důsledku problematického otěhotnění. Druhá hypotéza zní: U žen po 35. roce života je nejčastějším ošetřovatelským problémem únava. Výsledky této práce by mohly být přínosem pro další porodní asistentky či studenty, kteří by se mohli v budoucnu zabývat touto problematikou, která je v dnešní době aktuální. Práci mohou využít i matky, které se rozhodly podstoupit těhotenství po 35. roce života, jako zdroj informací o této problematice.
|
|
|
Možnosti těhotenství po transplantaci srdce
CHVOJKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá možnostmi těhotenství žen ve fertilním věku po transplantaci srdce. Cílem je zjistit zda jsou v ČR ženy po transplantaci srdce, které otěhotněly, porodily dítě, snaží otěhotnět anebo se alespoň zajímají o těhotenství. Kvalitativní výzkum využívá dotazníkové metody, která byla směrovaná lékařům pečujícím o pacienty po transplantaci srdce. Dále byl použit nestandardizovaný rozhovor s lékařkou z Ambulance transplantovaných v IKEM a s její pacientkou, která se v současné době snaží otěhotnět. K výzkumu bylo použito pro upřesnění studium osobních dokumentů pacientky snažící se otěhotnět. Z výsledků je patrné, že žen po transplantaci ve fertilním věku je malá skupina. Proto bylo k zjištění výsledku použito zahraniční literatury, která popisuje již úspěšná těhotenství po transplantaci srdce u těchto žen. Rizika těhotenství je nutno rozdělit na rizika pro matku a pro plod. Těhotnou ženu po transplantaci srdce nejvíce ohrožuje hypertenze, dále nebezpečí epizody rejekce štěpu, infekce, těhotenská cukrovka a preeklampsie. Plod je ohrožen nejvíce nebezpečím infekce a předčasným porodem. Většina novorozenců se rodí s nízkou porodní váhou. Potratovost, s porovnáním úspěšných porodů, je relativně nízká. Pokud žena chce otěhotnět, je vždy informována o rizicích spojených s těhotenstvím po transplantaci. Rizika, která ohrožují matku i plod, ale při dobře sledovaném těhotenství se dají snížit na minimum. Práce může být využita pro větší informovanost žen po transplantaci srdce, které chtějí otěhotnět.
|
host ::
RSS.