|
|
Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
I přes veškeré úspěchy a pokroky současné vědy a praxe jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, v České republice nevyjímaje. Dále jsou kardiovaskulární onemocnění v České republice jednou z nejčastějších příčin morbidity dospělých jedinců, mimo to se také onemocnění srdce a cév nachází na třetím místě příčin invalidity. Jelikož jsou kardiovaskulární onemocnění velice širokým a obsáhlým tématem, není v možnostech této bakalářské práce zahrnout všechna onemocnění srdce a cév. Proto jsme se v této práci zaměřili pouze na některá onemocnění. Z dlouhé řady kardiovaskulárních onemocnění jsme vybrali aterosklerózu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční a arytmii. Dále jsme se věnovali vyšetřovacím metodám v kardiologii a angiologii, prevenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, rolím sester a vztahu sestra-pacient. Pro tuto bakalářskou práci jsme stanovili 3 cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem probíhá sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Cíl druhý spočíval ve zmapování, jak se sestry podílí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Cílem třetím, posledním, bylo zjistit, jak pacienti s kardiovaskulárním onemocněním dodržují preventivní opatření. K získání potřebných dat ke zpracování empirické části této bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty. Výzkumný soubor byl složen ze dvou částí. První část tvořilo 8 všeobecných sester pracujících u praktických lékařů pro dospělé či na interních ambulancích v rámci Jihočeského kraje. Druhou část tvořilo též osm respondentů, pacientů, kteří se léčí pro kardiovaskulární onemocnění. Pacienti pocházeli z Vysočiny a Jihočeského kraje. Analýzou získaných dat z kvalitativního výzkumu vzniklo 6 kategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Kategorie Důležitost sekundární prevence, Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, Role sestry v sekundární prevenci, Edukace jako sekundární prevence, Dodržování preventivních opatření a Hodnocení preventivní péče. Též na straně pacientů vzniklo 6 kategorií. Kategorie Změna životního stylu, Preventivní opatření, Přístup sestry k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, Motivace, Návštěva dalších specialistů, Hodnocení sestry. Našim cílem bylo zaměřit se na kardiovaskulární onemocnění, na sekundární prevenci, prostudovat ji, pohovořit na toto téma s vybranými respondenty, analyzovat získané informace a vytvořit informační brožurky pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním.
|
|
|
Hygienická problematika prašnosti ve slévárně
NAVRÁTIL, Jakub
V pracovním prostředí slévárny se setkáváme s mnoha rizikovými faktory, které ohrožují zdravotní stav zaměstnanců. Díky nadměrnému vystavování těmto rizikům může u pracovníků docházet k celé řadě zdravotních potíží. Při vzniku těchto potíží hraje roli celá řada aspektů, mezi které patří např. celková zdatnost a výkonnost jedince, schopnost adaptace, věk, pohlaví atd. Jeden z nejvýznamnějších faktorů působících na organismus každého pracovníka při práci ve slévárně je prach. Bakalářská práce ve své teoretické části shrnuje pomocí dostupné literatury základní informace o problematice prachu. Je zaměřena především na charakteristiku tohoto rizika, na základní poznatky z anatomie dýchacích cest, popisuje působení prachu na organismus a uvádí s tím spojená onemocnění. Cílem praktické části bylo vytvoření hypotézy v oblasti zdravotního rizika týkajícího se prašnosti ve slévárně, zhodnocení zdravotního rizika tohoto faktoru pracovních podmínek a zařazení prací do kategorií. K dosažení cíle výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu {--} především sekundární analýza dat. Měřeno bylo celkem 9 zaměstnanců na různých pracovištích vybrané slévárny a na základě vyhodnocených dat z měření a šetření byly všechny 3 hypotézy potvrzeny. Výsledky výzkumu prokázaly, že koncentrace prachu s fibrogenními účinky v pracovním ovzduší slévárny jsou nadlimitní, práce ve slévárně jsou pracemi rizikovými a že provedená opatření na ochranu zdraví při práci maximálně eliminují poškození zdraví zaměstnanců vlivem prašnosti. Bakalářská práce může sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika prachu ve slévárně.
|
|
|
Nefarmakologické ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy
HARTOVÁ, Taťána
Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí ve většině vyspělých zemí. Obyvatele České republiky považujeme jednoznačně za populaci se zvýšeným rizikovým profilem předčasné aterosklerózy. Práce se zabývá kvantifikací běžných rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob (arteriální hypertenze, diabetes, kouření, obezita), sledováním počtů dalších hospitalizací, dalších kardiovaskulárních příhod a úmrtí a speciálně depresivní poruchou u 200 pacientů (ve věku 36 {--} 86 let) Oddělení invazivní kardiologie Nemocnice Karlovy Vary, s. r. o. indikovaných ke koronografickému vyšetření. U depresivních pacientů se setkáváme s kardiovaskulárním onemocněním a náhlou smrtí srdeční častěji než u nedepresivních. Platí to i v případě, kdy jsou v obou skupinách vyloučeny rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních poruch v předchorobí. Nemocný se srdeční chorobou prožívá významné zlomové období. Je bezprostředně omezen zdravotně a ohrožen existenčně, společensky, často i na životě. Psychické změny v dané situaci jsou téměř zákonité, rozvoj deprese je předpokládatelný. 13 % oslovených kardiaků udává výskyt typických problémů provázející depresi každý z minulých 14ti dnů, u 27 % přetrvávaly problémy více než týden. Celoživotní prevalence deprese se pohybuje mezi 5 a 16 %, vyšší výskyt depresivních pacientů mezi kardiaky je tedy zřejmý. Průměrný BMI u sledovaných žen je 29,12 {--} tedy na hranici normální váhy a nadváhy, průměrná hodnota BMI u sledovaných mužů činí 29,20 {--} to již značí o jejich obezitě. Lze tedy potvrdit, že u sledovaných osob byl potvrzen vyšší body mass index (BMI). Průměrný obvod pasu u sledovaných žen je 104,29, u mužů 104,83 {--} tj. obsah viscerálního tuku je značný. Při sledování dalších hospitalizací do půl roku tvořili většinu pacienti s angínou pectoris. Bez ohledu na diagnózu zemřeli pouze tři pacienti.
|
host ::
RSS.