|
|
Činí nás žárlivost druhých šťasnými?
Svatoš, Jiří ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Teorie relativního příjmu je často citována jako důvod, proč úroveň štěstí mezi národy neroste v čase s rostoucím HDP. Tato studie replikuje metodologii vyvinutou několika vědci od základních X-Y diagramů, standardní metody nejmenších čtverců a pořádkových probitů až po hierarchické mnohoúrovňové lineární modely (HLM). Výsledky ukazují, že štěstí ve skutečnosti roste s rostoucím HDP, nicméně pomalu a s HPD v logaritmickém tvaru. Naopak význam relativního příjmu pro štěstí se jeví nejednoznačný ve všech použitých modelech. Dále bylo ukázáno, že jiné subjektivní charakteristiky jako osobní nebo pracovní status, mají větší vliv na subjektivně vnímané štěstí než příjem. Nakonec je ukázáno, že příjem má podobný vliv na různé druhy subjektivně vnímaného blahobytu (zdraví, štěstí, emocionální pohodu).
|
|
|
Štěstí za všechny peníze: Analýza vztahu mezi bohatstvím a štěstím v ČR
Brožová, Dominika ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Klesla, Arnošt (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jak bohatství neboli výše příjmu ovlivňuje referovanou životní spokojenost obyvatel České republiky. K analýze byla použita nejnovější dostupná data Eurobarometer vlna 78.1 z listopadu 2012. Celkově byly odhadovány tři modely metodou pořádkového probit, kde bylo pracováno s relativním příjmem. Vliv příjmu se následně ukázal u všech modelů statisticky signifikantní a s pozitivním směrem. Kromě prvního modelu peníze nevykazují vyšší efekt na štěstí, je ale důležité umět hospodařit s penězi a nečelit tak problému s placením účtů, či finančnímu problému vůbec. Jako nejdůležitější faktor spokojenosti vyšlo vzdělání, dále pozitivně působí, zda je člověk spokojen s fungováním demokracie a důvěřuje lokálním a regionálním zástupcům veřejné správy.
|
|
|
Can we buy happiness? Evidence from Slovak Republic
Šramko, Filip ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se snaží ověřit vliv příjmu a příjmu referenční skupiny na subjektivně pociťováno štěstí. Vychází přitom ze zjištění o existenci "tunelového" efektu v krajinách bývalého Východního bloku (Senik, 2008). Odhadem vzorky ze čtvrté vlny EVS pomocí OLS zjišťuji přítomnost slabého pozitivního efektu příjmu na štěstí, z kterého však nemožno vyvodit kauzální vztah. Efekt příjmu referenční skupiny není konzistentní napříč odhadovanými modely, no nacházím známky "tunelového" efektu. Práce taktéž zjišťuje nižší efekt absolutního příjmu pro zaměstnaných než pro ostatní v odhadované vzorce. Odhady vykonávám i pomocí proměnný spokojenost se životem a potvrzuji vhodnost rozlišovat mezi konceptem štěstí a spokojenosti.
|
host ::
RSS.